Diskuse:Religionistika

Tipy k vylepšení editovat

Článek působí celkově velmi dobrým dojmem. K dalšímu zlepšení by ještě bylo potřeba:

  • Opravit gramatické časy (u věcí, které se odehrály v minulosti, je v encyklopedii potřeba používat výhradně perfektum).
  • Trochu vylepšit vybavení obrázky. Jsou tam jen tři, z toho dva hned proti sobě. Bylo by dobré jich tam mít tak aspoň pět na tak dlouhé heslo, a lépe rozmístěné.
  • Hlava Metodologie religionistiky neuvádí metodologii, ale spíš prezentuje jednotlivé dílčí a souvsející disciplíny. Bylo by dobré o nich ztratit víc než větu o každé, dát tam pár významných představitelů a problémů, které řeší. Takhle krátké ty subsekce zůstat nemohou, v nejhorším se musí změnit na bodový výčet.
  • Zvážit pořadí sekcí a rozvržení výkladu - nepřipadá mi moc logické, že se začne zrovna vztahem k teologii.
  • Pojetí článku mi připadá tak nějak až moc harmonizující a suché, asi v duchu Úvodu dr. Horyny. Neškodilo by víc připomenout i různé významné hádanice kolem religionistických témat, jako byl třeba Babel-Bibel-Streit.
  • Při vší hluboké úctě k Ivanu Štampachovi si nemyslím, že patří do stejného ranku s Eliadem a Frazerem. Chtělo by to asi rozdělit na české a světové významné religionisty.
  • Důkladně přečíst drobná přehlédnutí (např. "v tomtéž smyslu sociologie náboženství zkoumá vztah člověka a společnosti" asi má být spíš "v tomtéž smyslu sociologie náboženství zkoumá vztah náboženství a společnosti," že?)
  • Článek dovádí dějiny v podstatě do institucionalizace oboru, pak jako by to končilo. Zmiňovaní Eliade a Frazer by se měli objevit přímo v textu článku, ale na okraji třeba i Max Weber nebo Sigmund Freud. A když aktualizace, tak by možná neškodilo nějak decentně připomenout rostoucí aktuálnost této vědy v éře globalizace a islamismu.

Jinak je to moc hezké, doufám, že brzy uvidíme nominaci na zlatou hvězdičku.--Ioannes Pragensis 11:53, 30. 10. 2007 (UTC)

Díky moc za připomínky, přesně to jsem potřeboval: dostatečnou inspiraci:) V nastávajícím čase se pokusím trochu přepracovat článek podle Vašich návrhů. --Podzemnik 16:48, 30. 10. 2007 (UTC)
Ještě bych zkusil přidat nějaký vhodný obrázek, "decentně se pokusím připomenout aktuálnost této vědy v globálním světě", uspořádám, rozšířím a roztřídím externí odkazy. Jenže docela tápu, jak udělat článek zajímavějším nebo živějším. Abych se totiž přiznal, Babel-Bibel-Streit slyším prvně a vůbec nevím o co jde. --Podzemnik 20:42, 1. 11. 2007 (UTC)
Koukněte na de:Babel-Bibel-Streit jestli umíte německy - v zásadě to byl spor nakolik je židovství (a potažmo křesťanství) odvozeno od babylonského náboženství. Zdravím a gratuluji k vylepšením. --Ioannes Pragensis 21:38, 1. 11. 2007 (UTC)
Díky za gratulaci, nicméně německy se neumím ani podepsat a z anglické verze o moc chytřejší nejsem. Takže si to asi zkusím najít v literatuře. Pokud to nenajdu, do článku to asi bez větší znalosti kontextu nebudu moct zařadit. Snad se pak najde někdo jiný. --Podzemnik 21:55, 1. 11. 2007 (UTC)
Nevadí, není to tak podstatné, uvedl jsem to spíš jenom jako příklad, který mě napadl z hlavy první. Článek je beztak dlouhý až dost. Hezký den,--Ioannes Pragensis 07:48, 2. 11. 2007 (UTC)
Tak podle mě jsem vše, co jste mi poradil, doplnil či opravil (až na ten "harmonizující a suchý tón", který buhužel nejsem schopen nějak odstranit). Už je tam tedy všecko, co by tam mělo být? Je už ten článek vyčerpávající (a dobrý)? --Podzemnik 15:51, 3. 11. 2007 (UTC)
Až se odstraní červené linky v úvodu a tlusté červené linky v textu, tak si to ještě jednou přečtu z češtinářského hlediska, dám tomu stříbrnou hvězdičku a pošleme to do nominace na Nejlepší článek, OK? Snad se tam někdo najde, kdo to ještě po té stylové stránce pozvedne.--Ioannes Pragensis 15:59, 3. 11. 2007 (UTC)
OK, diky Vám opravdu moc moc, v následujícím týdnu se budu sanžit odstranit zbývající červené odkazy, není jich zas tak moc. Tak zatím, přéju úspěšný týden. S přátelským pozdravem --Podzemnik 21:40, 3. 11. 2007 (UTC)
Odstranil jsem většinu červených odkazů, zbývají ještě čtyři, každý víceméně oříšek - pouštět se do hlubinné psychologie či dialektické teologie asi nebudu, pokud to nebude nutné. Uvažoval jsem o šabloně, která by mohla vypadat zcela přibližně obsahově asi takhle, ale to by bylo asi zbytečné že? Nebo myslíte, že by k něčemu byla? Pokud ano, vylepšil bych ji přidal časem, až se zamodří červené odkazy v ní. V současném stavu by to spíš ubralo než přidalo na kvalitě článku. --Podzemnik 10:45, 6. 11. 2007 (UTC)
Kouknu se na to a na religionistiku se zeptám.--Juan de Vojníkov 19:41, 3. 12. 2007 (UTC)

Pane Podzemníku, nerad akceptuji to, že jste smazal moje upozornění na "vědecký ateismus" jako degenerovanou formu religionistiky, jakož i na fakt, že část religionistů začínala svou kariéru jako lektoři marxismu. Přijímám výtku toho, že můj doplněk nebyl formulován neutrálně a nebyl vybaven citacemi.
Přesto fakta, která obsahoval, jsou pravdivá. Formulujte je tedy prosím lépe. Lidi, kterých se výtky týkají, jistě dobře znáte.

Bohužel si myslím, že tam ty fráze nepatří. Wikipedie není politickým nástrojem. Je to encyklopedie, která by měla být nutrální. Není možno zde uveřejňovat vlastní dojmy a pocity - bohužel. Musí to být věrohodně odzdrojováno.--Juan de Vojníkov 19:41, 3. 12. 2007 (UTC)
Mám za to, že filtrujete nepohodlnou pravdu.
Stejně jako filosofové v poválečném Německu neradi slyšeli, že spousta z nich (v čele s Heideggerem) má nacistickou minulost, tady není košer mluvit o marxistické minulosti části české religionistické komunity. Nejde tu o dojmy a pocity, ale o zásadní otázku věrohodnosti. Odzdrojovat se tato fakta nedají, soudruzi se svou minulostí na internetu ani jinde nechlubí. Pan Podzemník je ale zjevně zná. Cituje sice Dagmar Demjančukovou, ale její pracoviště (katedru filosofie Filosofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni) neuvádí v seznamu míst, kde se religionistika pěstuje.
Vážený pane kolego, Wikipedie není ani tak o pravdě (i když samozřejmě pravda je úběžník našeho snažení), ale o verifikovatelnosti (=musíme být schopni tvrzení doložit z nezávislých spolehlivých zdrojů) a významnosti (=musí jít o věc, která je prokazatelně považována za dostatečně relevantní větším počtem lidí). Zdá se, že zatím tato Vámi prosazované záležitost není ani jedno. Navíc i kdyby byla, tak patří spíš do článku o české religionistice, ne do obecného článku o celé vědní disciplíně, kam patří jen opravdu nejdůležitější věci, ne místní žabomyší války. Hezký den,--Ioannes Pragensis 10:25, 4. 12. 2007 (UTC)
A vždyť na Západočeské univerzitě religionistické pracoviště není. Je tam katedra filozofie a jestli se tak někdo zabývá religionistikou, to je docela pochopitelné. Ale pro článek to je celkem nevýznamné.
Souhlasím plně se zařazením tohoto článku mezi jedny z nejlepších a blahopřeji tímto autoru tohoto článku. Zdá se, že máte opravdu hluboké znalosti, a proto bych chtěl vědět váš názor na na: 1. používání slova Filosofie a Filozofie? Jak se zdá jsou v Češtině oba výrazy možné, nebo existují nějaká pravidla, kdy, který výraz používat? 2. Je možné upřesnit (není to ale podstatné) definici na universitě v Amsterdamu? V Amsterdamu jsou totiž 2 samostatné university (Volná Universita a Universita města Amsterdamu). Děkuji.--satjagraha 07:34, 3. 2. 2008 (UTC)
Článek již mezi nejlepší patří, jestliže má tu zlatou hvězdičku vpravo nahoře, tak již je mezi nejlepší zařazen:-) Ty, u kterých teprve probíhá nominace (na konci probíhá hlasování), můžete nalézt na Wikipedie:Nominace nejlepších článků. Co se týče té filozofie/filosofie, tak obě varianty jsou možné a hojně používané. Často se o to zde vedly a podle mě ještě budou vést spory (viz např. Diskuse:Filosofie). Filozofie je novější tvar a většina univerzita má již v názvu Filozofická fakulta apod., ale Filosofie je blíže svému kořenu (něco jako universita/univerzita). Osobně používám filozofie. Díky za připomínku k těm amsterodamským univerzitám, nevím to, která je která, ale zkusím dohledat v literatuře a případně doplnit. Pěkný den přeje --Podzemnik 08:15, 3. 2. 2008 (UTC)
Osobně bych byl vždy a všude pro tvar filosofie, vedle slova poesie a renesance je to asi nejkřiklavější příklad naprosté nevhodnosti z. Ošklivě zní a zcela zamlžuje původ slova, zvláště u té sofie podstatný pro pochopení smyslu . --Šandík 13:44, 3. 2. 2008 (UTC)
Já také, z toho prostého důvodu, že filosofie je blíže svému kořenu - cituji:Podzemnik. Kdo jsme ale my, abysme upravovali české názvosloví? Bohužel, musíme se řídit všeobecně zavedenými a ověřitelnými pravidly české lingvistyky. --satjagraha 14:02, 3. 2. 2008 (UTC)
Myslím, že jme svobodné, myslící bytosti, které mají právo korigovat nesmyslná rozhodnutí davu, (pokud tím pochopitelně zmíněný dav neohrožují, neboť práva jednotlivce končí přesně tam, kde začínají práva jiného jednotlivce) ;o) --Šandík 14:36, 3. 2. 2008 (UTC)
Podle mého názoru se jedná o dvě různé myšlenky: 1. vztah jednotlivce ke společnosti a naopak a 2. vztah jednotlivce k jednotlivci. V jádru ale máte, podle mého názoru pravdu v obou případech. Jednotlivec i společnost se musí chovat tak, aby jeden ani druhý neohrožoval práva toho druhého. To může být ale dlouhá diskuse, a proto jsem založil diskusi na vlastní diskusní stránce Wikipedista Diskuse:Vbhubeny diskusi ke článku Džinismus pod názvem CO JE PRAVDA. Filosofická podstata, kterou ve svém příspěvku zmiňujete není totiž černo-bílá, ale má mnoho barevných odstínů.--satjagraha 08:28, 4. 2. 2008 (UTC)
Pochopitelně, o tom jistě není sporu... --Šandík 13:18, 4. 2. 2008 (UTC)

Náboženské symboly editovat

Sanskrtské óm není žádný náboženský symbol a zásadně nesouhlasím s osnačením tohoto symbolu hinduismu jako náboženský symbol. Tento znak je pro hinduisty to samé jako je srp a kladivo pro komunisty.

Religio je latinské slovo a znamená jít dovnítř, zkoumat sama sebe. Proto je religionistika velmi dobrý název pro vědu, která tento všeobecný princip zkoumá. Název náboženství ale tak všeobecný není, vztahuje se k nějaké specifické osobnosti, která je zbožňována a její výroky jsou považovány za jedinou a konečnou pravdu (křesťanství=>Kristus, islám=>Mohamed, buddhismus=>Buddha a další).

Hinduismus něco podobného nezná a je v pravém slova smyslu "religií", tedy zkoumáním sama sebe a hledáním spojení sama sebe s vesmírnými principy existence. Tedy spíše filosofický koncept založený na historických (védských) duchovních praktikách, které jsou součástí životního stylu, než náboženská víra. Buddhismus, sikhismus, džainismus a další zdůrazňují nějaký specifický aspekt, vztahují se k nějaké specifické osobnosti, a proto jsou právem nazývány náboženstvím. --Hubený 07:34, 30. 3. 2008 (UTC)

{reflist|2} editovat

Pokud by to šlo, byl bych pro zařazení šablony {reflist|2} do referencí , aby se část reference zkrátila (myslím délku stránky v prohlížeči). Sám bych to udělal ale nevím jak na to. Nador 14:28, 12. 4. 2008 (UTC)

Vrátil jsem původní reference. Dvousloupcové reference tam nikdo nedal, protože se prosazuje jejich nepoužívání. Díky za pochopení. --Doktory 14:41, 12. 4. 2008 (UTC)

Kategorie:Náboženství editovat

Nevím proč by měl článek být v podkategorii a současně v nadkategorii. --Wikipedista:BobM d|p 14. 5. 2010, 13:27 (UTC)

Protože ta podkategorie (Náboženství) jednak je velmi důležitá a mnoho lidí by mohlo hledat podle ní, a jednak to není typická podkategorie vzniklá rozparcelováním nějaké skupiny předmětů na podskupiny podle místa výskytu apod., takže asi ne každého napadne, že by to měla být podkategorie.--Ioannes Pragensis 15. 5. 2010, 19:15 (UTC)
Zpět na stránku „Religionistika“.