Diskuse:Potenciometr

Aktivní diskuse

Velice zajimave spory, hadky a valky o lejnu, mozna vas potesi, ze pro bezneho (smrtelneho) uzivatele jako jsem ja, je zasadnejsi veticka "If only two terminals are used (one side and the wiper), it acts as a variable resistor or Rheostat." (ktera vam tu pani profesori chybi, skoda, ale az priste budu chtit vedet, jaky je rozdil mezi semilogaritmickym samozerem a polovodivym balastem, vim kam zamirim!)


Prosím pište jen fakta a nepřidávejte ničím nedoložené tvrzeníEditovat

Pokud existují věrohodné zdroje tak jej prosím doplňte, jinak platí, že polovodiče jsou samostatná kategorie, ale plasty [1] mezi ně rozhodně nepatří, stejně tak semilogaritmický potenciometr [2] (vyráběné průběhy) je zkomolenina z jiného oboru, a další nepřesnosti.--Federmann 08:23, 27. 12. 2007 (UTC)


např. v textu http://www.epanorama.net/links/componentinfo.html#resistor je formulace cit.: " for example potentiometers with logarithmic, semilogarithmic and inverse-logaritmic response ", což dokládá používání názvu eq. českému "semilogaritmický". refaktorizováno --88.100.160.22 12:57, 1. 1. 2008 (UTC)


Odkaz (vyráběné průběhy)

není relevantní v dané otázce, je to pouze strana katalogu obchodní firmy GM Electronic. Obávám se, že to snad může být považováno za skrytou reklamu. --88.100.160.22 17:40, 1. 1. 2008 (UTC)



Budu rád, když někdo provede překlad názvosloví, používaného světovými výrobci potenciometrů, a nejlépe nějakou normou se definitivně zavede odstranění slangových výrazů, jako je třeba "semilogaritmický". Uvítám, když někdo z praxe vymýtí používané spojení "polovodivý" pro materiál, který má zřejmě být označen "vodivý plast". --88.100.160.22 08:50, 27. 12. 2007 (UTC)

Výraz polovodivá vrstva, polovodivý plast je bežně používán třeba výrobci kabelu [3] a dodavateli plast. hmot [4] i když vhodnejší název by zde byl asi "polymerní kompozit se zvýšenou vodivostí".
Naopak vodivé polymery mužeme označit za organické polovodiče [5] [6].


Výborně, děkuji za dohledání informace. To stojí skoro za založení encyklopedického hesla o vodivých a polovodivých plastech, nejlépe v podobě, aby to nemohl napadnout kdejaký refaktorizováno. --88.100.160.22 12:11, 28. 12. 2007 (UTC)

"Semilogaritmické potenciometry !!!"Editovat

Semilogaritmický průběh je naprostý nesmysl, vyplývající z naprosté neznalosti! Tento pojem "Semilogaritmický" je v českých zemích používán výhradně ve spojení s papírem či zobrazením v grafu, kde je jedna osa logaritmická a druhá lineární, jde tedy o spojení dvou rozdílných měřítek v jednom rovinném grafu.

je tedy zřejmé, že průběh potenciometru nemůže být dvourozměrný a tedy ani semilogaritmický. Můžou být však použity u dvojitých či tandemových potenciometrů průběhy lineární, logaritmické, exponenciální či jejich vzájemné kombinace!

Pokud je použit průběh logaritmický spolu s lineárním, nejedná se však ani nyní o průběh semilogaritmický, ale o spojení dvou uvedených průběhů, takový potenciometr by byl označen G+N !--Federmann 21:32, 16. 2. 2008 (UTC)

Některé firmy z naprosté neznalosti i semilogaritmické potenciometry vyrabějí
http://www.efficienttoroidal.com/product.htm a čeští technici zase z naprosté neznalosti používají zápis čísel v semilogaritmickém tvaru ! --Cimrmann 13:30, 18. 2. 2008 (UTC)
Uvedl jsem to jen pro ilustraci, že semilogaritmická dráha potenciometru (semi-log taper) není až taková blbost, jak tvrdí kolega Federmann. Rozhodně nejde o nějakou dvourozměrnou záležitost.
Semi- znamená v této souvislosti částečne- a označuje tak potenciometry které nemají logaritmickou závislost v rozsahu zeslabení 60dB treba pro regulaci hlasitosti, jak je obvyklé u průbehu G, ale jen v rozsahu třeba 30, nebo 40dB a jsou vhodne treba pro Baxandallův pasivní tónový korektor.
Jiní výrobci takové typy nazývají třeba logaritmické s modifikovaným průběhem, označní takových specialit není jednotné. --Cimrmann 14:33, 18. 2. 2008 (UTC)


Díky za dohledání. Od těch firem je teda troufalost, že si dovolují takové potenciometry vyrábět, zřejmě v rozporu se vzděláním jednoho wikipedisty. Vrátím to zpět do textu. --88.100.160.22 13:36, 18. 2. 2008 (UTC)
Já ten text příležitostně ještě doplním. Někteří výrobci sice vyrábí i velmi speciální průběhy, ale neoznačují je žádnými jmény, je zvykem taper uvádět grafem. --88.100.160.22 14:38, 18. 2. 2008 (UTC)
I když si nejsem úplně jistej o čem se bavíte, tak Vám k tomu něco řeknu ;-)
Z toho, co jsem si přečet předpokládám, že předmět o kterém se bavíme existuje (??? potenciometr, který je z části lineární a z části logaritmický ???) a jeho existenci nepopírá ani jedna strana??? Jádro problému je tedy v označení semilogaritmický???
v tomto ohledu musím dát za pravdu p. Federmannovi, neboť není dostatečně doloženo, že by se takovéto označení běžně používalo. Na českých internetových stránkách se s tímto setkáme pouze na Wikipedii a stránkách, které obsah Wikipedie přebírají a ani na anglicky psaných jsem při hledání nebyl o mnoho úspěšnější.
Takže by to chtělo nějaký zdroj, dokládající běžné užívání tohoto termínu. Jedudědek 09:46, 19. 2. 2008 (UTC)


Teprve teď jsem si všimnul Vašeho názoru. Bohužel si musíme zvyknout na to, že výroba a používání některých technologií, informací, součástí apod. je převážně v zemích, kde se hovoří jinak, než česky. Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak asi vše, co uděláme. Vyhledat některé odborné věci běžnými netovými prohlížeči v češtině nelze, nebo jen velmi obtížně, vždyť i leckteré známé věci je problém najít ve věrohodné podobě v angličtině. Zmíněný výraz ve spojení s druhem potenciometru je doložen nejméně ve dvou dostupných textech, které jsou zde v tom zmatku už dávno zmíněny, z jednoho jsem citoval celou větu. --88.100.160.22 13:01, 19. 2. 2008 (UTC)

Doplňte zdroj kde je jediný český výrobce či prodejce semilogaritmických potenciometrůEditovat

Doplňte zdroj kde je jediný český výrobce či prodejce semilogaritmických potenciometrů, zobrazte a vysvětlete průběhy, dle věrohodného zdroje! Netvořte prosím neexistující elektronické prvky, nesnažte se vysvětlit, že speciální průběh by mohl být právě takový, opírejte se o běžné prvky, děkuji

Opakovaně odstraněna šablona "Doplňte zdroj" bez jakéhokoliv doložení, navíc je tvrzení existence semilogaritmických potenciometrů smyšlené či nesprávně pochopen - zkomolen zahraniční zdroj až do doby kdy bude věrohodně doložen český zdroj, pro to vloženy šablony "Vlastní výzkum a Přesnost" --Federmann 20:58, 18. 2. 2008 (UTC)


Jakým způsobem souvisí existence českého výrobce nebo prodejce předmětu X s existencí předmětu X ? Jestli takto uvažujete, je Váš obzor nepochybně o valnou část jevů a předmětů ochuzen.--88.100.160.22 21:12, 18. 2. 2008 (UTC)

Dnes vlivem globalizace máme celosvětový trh a žádný významný výrobce na našem trhu nechybí, proto platí co jsem napsal, pokud si nějaký Franta z Dolní-Horní vyrobí cokoliv a nazve jakkoliv nemá dostatečnou významnost pro použití ve Wikipedii, ať by to pojmenoval třebas semilogaritmický potenciometr, držte se prosím podstaty, principu a významnosti, nikoliv neodborného překladu.--Federmann 21:50, 18. 2. 2008 (UTC)


Rozsah regulace nemá vliv na průběh potenciometru a jde o dvě odlišné veličiny, běžné průběhy jsou:

  1. N - Lineární
  2. G - Logaritmické
  3. E - Exponenciální
  4. - - Speciální

Vlastní průběh ani rozsah však nemá vliv ani na povodí, jak je zmiňováno ve shrnutí.--Federmann 22:18, 18. 2. 2008 (UTC)


Federmanne, sežeňte si nějakou moderní literaturu, ne katalog národního podniku Tesla. Světoví výrobci tak nějak neberou v potaz Vaše informace a průběhy drah označují jinými písmenky, třeba A, B, C, D, W a dalšími. Vzhledem k těmto Vašim základním neznalostem je veškerá diskuze jen ztráta času.--88.100.160.22 22:28, 18. 2. 2008 (UTC)

Nic vám nebrání přiřadit Tesláckému značení znak, který používá jiný výrobce, případně doplnit normu dle které tak činí a netvořit neexistující průběhy.--Federmann 22:36, 18. 2. 2008 (UTC)


Proč by se nějakému Tesláckému značení měl přiřazovat jiný znak ? Proto, aby nějací archeologové a technické fosilie byli uspokojeni, a zanášet tak do wikipedie zbytečné informace ? A nemělo by se v každém článku o autech zdůraznit, že v NDR vyráběli Trabanty a vše porovnávat podle nich ? A co národnostní menšiny, ty se teď mohou právem ohradit, že chcete dokládat českého výrobce či prodejce, a na ně nemyslíte. Kromě globalizace zvažte multikulturnost--88.100.160.22 22:46, 18. 2. 2008 (UTC)

Čtyři průběhy a jejich označeníEditovat

Ve světě se vyrábí jen čtyři hlavní průběhy, tak nemaťte, nevymýšlejte nesmyslné průběhy a přiřaďte uvedeným čtyřem průběhům správné značení jednotlivých výrobců a nevymýšlejte, že jiní výrobci vyrábí odlišné průběhy!

Proto jsem uvedl ať uvedete i normy, které platí celosvětově, namísto toho se odvoláváte na "fosilie" a průběhy, které by "chápali i natvrdlí pastevci z údolí Bečvy". OPÍREJTE SE JENOM O FAKTA!!!
--Federmann 06:03, 19. 2. 2008 (UTC)


Důrazně žádám diskutující, aby se zdrželi jakýchkoliv invektiv a urážek. Diskuzi veďte ve věcné rovině a k přesvědčení oponenta používejte argumenty vztahující se k předmětu sporu! Jedudědek 09:23, 19. 2. 2008 (UTC)


Jeden z mých dodavatelů potenciometrů mi zaslal katalog, ve kterém je na jedné straně nadpis "Loi de variation de la Résistance" (což si troufám přeložit jako "Varianty průběhu odporové dráhy" - jestli je to chybně, nechť mne někdo opraví, následující tabulky a obrázky hovoří ovšem jasně). Pod ním jsou standartně vyráběné průběhy drah potenciometrů s průběhy označenými následujícími kódy : A, A2,

Samozřejmě není problém, aby článek popisoval různé typy označování potenciometrů, předpokládám, že bude v nějaké míře univerzální a tedy budou i dohledatelné zdroje. Jedudědek 10:06, 19. 2. 2008 (UTC)

Jak jsem již uvedl, běžné průběhy odporových drah potenciometrů jsou:

  1. Lineární
  2. Logaritmické
  3. Exponenciální
  4. Speciální

A to bez ohledu na to jak je který výrobce značí.
--Federmann 10:42, 19. 2. 2008 (UTC)

Uplně správně ! Jenom teď nevím, jestli mám semilogaritmický průběh zařadit mezi logaritmické, nebo speciální pruběhy ? --Cimrmann 10:59, 19. 2. 2008 (UTC)



Jeden z mých dodavatelů potenciometrů mi zaslal katalog, ve kterém je na jedné straně nadpis "Loi de variation de la Résistance" (což si troufám přeložit jako "Varianty průběhu odporové dráhy" - jestli je to chybně, nechť mne někdo opraví, následující tabulky a obrázky hovoří ovšem jasně). Pod ním jsou standartně vyráběné průběhy drah potenciometrů s průběhy označenými následujícími kódy : A, A2, B, B2, B5, B15, B25, B30, C, C2, F, T, X, S, S2. Když si odmyslím, že průběhy s číslem 2 jsou odvozené (jedná se o dráhy s odbočkami), tak zřetelně vidím 11 typů drah. Poněkud to nekoresponduje s údaji w. Federmanna, který uvádí soustavně 4 průběhy. Barvy budeme asi taky raději nadále dělit na modré, bílé a speciální. Tímto považuji diskuzi s někým podobných znalostí v daném bodu sporu nadále za zbytečnou. --88.100.160.22 11:19, 19. 2. 2008 (UTC)

Jen nevím čí znalosti máte na mysli;-)
Prohlédnul jsem si ty grafy a ať se na to koukám z které chci strany, vidím jen čtyři typy průběhu (odmyslím-li si tedy, stejně jako Vy, ty s označením 2)
A je průběh lineární
B, B5, B15, B25, B30, F, T jsou průběhy exponenciální
C a X jsou průběhy logaritmické
S je v první polovině exponenciální a ve druhé logaritmický (dejme tomu tedy ten speciální;-)
tvrzení že např B a B5 je jiný typ dráhy je imho stejné, jako tvrdit, že znaménko + znamená něco jiného sčítáme-li čtyřku s osmičkou a něco jiného sčítáme-li pětku se dvojkou.
Vámi zmiňovaný katalog dokládá existenci 4 typů průběhů, ne jedenácti. Dokládá tedy Federmannovo tvrzení a Vaše imho vyvrací! Jedudědek 09:48, 1. 6. 2008 (UTC)
Nebudete se zlobit, když Vám odpovím na Vaší stránce ? Tahle diskuze už je i tak nepřehledná.--88.100.160.22 12:54, 1. 6. 2008 (UTC)
Jak je ctěná libost ;-) Jedudědek 13:14, 1. 6. 2008 (UTC)

Omlouvám se za pozdní odeslání celého příspěvku, původně se odeslal jen částečně.--88.100.160.22 11:21, 19. 2. 2008 (UTC)

Při vší úctě, argumentace Cimrmanna i anonyma mi přijdou značně nepřesvědčivé a ničím reálným nepodložené. --Cinik 11:22, 19. 2. 2008 (UTC)

Při vší úctě, argumenty jsou doloženy reálným stavem tohoto světa. Argumenty oponenta se zakládají pouze na znalostech katalogu z doby konce Rady vzájemné hospodářské pomoci, jak vyplývá z používané terminologie a požadavku na používání značení, obvyklého u národního podniku Tesla. Není problém doložit existenci více než čtyř průběhů taperu, na požádání rád katalog ofotografuji a komukoliv zašlu, bude-li to nutné. Přístup k němu na webu je bohužel jen pro obchodní partnery :-(. --88.100.160.22 11:33, 19. 2. 2008 (UTC)

Proč neuvedete výrobce či prodejceEditovat

Ty znaky mohou taky znamenat provedení, délku hřídele, přesnost, souběh a mnohé další viz běžně dostupné potencimetry: [7]
Dle ISO 9002 [8], pokud máte jinou platnou normu pak ji uveďte.
--Federmann 11:58, 19. 2. 2008 (UTC)

V uvedeném odkazu vidím odporové TRIMRY, navíc pouze firmy ACP. Co tím dokládáte ?
Co má znamenat odkaz na normu ISO 9002 ? V ní žádná definice označování potenciometrů není, čím se tato norma zabývá, zjistíte třeba ve wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/ISO_9000, kde je o ní zmínka. --88.100.160.22 12:31, 19. 2. 2008 (UTC)


Prodejce neznám, ale jistě jako odborník, za kterého se považujete, tuto firmu během chvilky naleznete, už jen třeba podle těch průběhů. Já nevím, jestli ji zmiňovat, abyste zase neargumentoval, že je to reklama. Ty písmenka jsou v katalogu tak nějak dokumentovány průběhy dráhy, nikoliv délkou hřídelky a zakončením. Takže budou k průběhům dráhy. Konec konců z té francouzštiny to taky tak vypadá. Zkuste se raději ale zeptat nějakého odborníka ve svém okolí --88.100.160.22 12:09, 19. 2. 2008 (UTC)

Dovoluji si upozornit kolegu Federmanna, že norma ISO 9002 nemá nic společného s potenciometry, je to obecná norma k řízení jakosti. --Cimrmann 12:32, 19. 2. 2008 (UTC)

Obecná normaEditovat

Ano, obecná norma k řízení jakosti, která platí i pro výrobce potenciometrů a právě proto jsem napsal "Dle ISO 9002", standardně pouze tři průběhy a speciální se běžně ani neuvádí! Než cokoliv mnou napsaného napadnete, tak o tom mějte alespoň základní povědomí, tím že se na ten odkaz alespoň podíváte, děkuji!!!
--Federmann 13:07, 19. 2. 2008 (UTC)


Holá fakta :

1. ISO9002 nikde neříká nic o průbězích potenciometrů.

2. Nelze doložit existenci jakékoliv normy, které by se drželi všichni výrpbci potenciometrů, nic takového neexistuje.

Diskutujte dle Vašich proklamací,držte se faktů.--88.100.160.22 13:18, 19. 2. 2008 (UTC)

Náhled norem platících pro většinu výrobců potenciometrů na této planetěEditovat

Žádný výrobce neudává semilogaritmický průběh odporové dráhy, nejčastěji pouze lineární a logaritmický, někteří výrobci se ani neobtěžují s uváděním exponenciálního průběhu a deklarují jej jako anty-logaritmický, tedy s obrácenou dráhou.

  1. Zdroj [9], který byl zřejmě špatně pochopen a zkratky " A, B, C, F, T, S, X, A2, B2, C2, S2, B5, B15, B25 a B30" byly vykládány jako průběhy .
  2. Náhodný výběr světových norem získaný s dotazem na potenciometry [10] [11]
  3. České normy navázané na normy světové [=setOffset&offset=0]
  4. EN verze[12]
  5. Ani Japonská verze nezná semilogaritmické potenciometry [13]
  6. Ani Čínská verze nezná semilogaritmické potenciometry [14]


Nebyl by problém dohledávat další zdroje, závěr nech si udělá každý sám.
--Federmann 16:47, 19. 2. 2008 (UTC)

Odmítnutí Federmannových nepřesností a nesmyslných vývodůEditovat

1. Není možné doložit, že veškeří výrobci potenciometrů na světě dodržují normy, uvedené Federmannem. Vzhledem k tomu, že je to celkem jedno, výrobcům bezpochyby, pro rozsah textu článku taky, nevidím důvod to dále řešit.

2. Velmi podstatná výhrada k Federmannově údajně zpochybňující informaci cituji který byl zřejmě špatně pochopen a zkratky " A, B, C, F, T, S, X, A2, B2, C2, S2, B5, B15, B25 a B30" byly vykládány jako průběhy

V katalogu firmy Radiohm, dosud volně přístupnému zde, http://www.radiohm.com/admin/pdf/internet%20potentiometre/potentiometer%202001.pdf

strana 26/152 dokumentu a dále, po stranu 32/152, kapitola označena na záložce Resistence Law, první strana je číslována textově jako 29, jsou na těchto stranách rozkresleny průběhy drah potenciometrů, a označeny kódy A, B, C, F, T, S, X, A2, B2, C2, S2, B5, B15, B25 a B30. Zřejmě bude nutné požádat nějakého vykládače obrázků a textů, aby oponentovi vyložil, co to znamená. Existence průběhů je tedy prokazatelná, je jich podstatně více než 4, uváděné oponentem.


Závěr - konec zbytečné diskuzeEditovat

Vzhledem k prokázaným neznalostem oponenta ukončuji s ním tuto diskuzi, v tomto tématu budu nadále Federmanna ignorovat, nelze jej brát jako jakýkoliv hodnověrný zdroj informací. --88.100.160.22 17:25, 19. 2. 2008 (UTC)


Jen pro mimořádné případyEditovat

Také je tam jasně napsáno, že normální průběhy jsou "A" a "B", jen pro mimořádné případy jsou vyrobitelné všechny další průběhy! Pokud tomu dobře rozumím tak normální je lineární (A) a logaritmický (B) průběh, jako speciální pak další možné průběhy, ale semilogaritmický zůstal stále jenom papír či zápis [15] a není tam o něm ani zmíňky.--Federmann 17:55, 19. 2. 2008 (UTC)

Proč se stále kolega Federmann chce vlámat do otevřených dveří ???Editovat

Vždyt v tomhle mu nikdo neoponuje ?? běžně jsou vyráběné typy označené jako lineárni a logaritmické, tyto jsou také v článku zvýrazněny. O ostatních průbězích je jen zmínka a jsou dohledatelné v externích odkazech. Pro ilustraci i ten semilogaritmický pruběh někteří chápou: [16], [17], [18], [19], [20], [21] a snad ještě jeden odkaz z wikipatents, tam žadatel použil pro průbeh dráhy potenciometru výraz semi-logarithmic celkem 10x [22] --Cimrmann 00:24, 22. 2. 2008 (UTC)

"otázka k trolujícímu diskutérovi"Editovat

AD:

  1. V Japonské verzi by se dalo taky přeložit výraz "[編集] 半固定抵抗器" do Angličtiny jako "semi-fixed resistor", ale v Češtině by se jednalo ne o "semi", ale tahové potenciometry, žádný uvedený odkaz nedokládá semi-logaritmický průběh.
  2. Najděte věrohodný český výraz " semi-logaritmický průběh dráhy potencimetru" s popisem, případně ve kterémkoliv jiném jazyce, tak aby bylo zcela zřejmé, že se jedná o průběh jedné odporové dráhy potenciometru, ne s posunutou nulou či koncem dráhy, tak aby byl encyklopedicky dostatečně významný.
    --Federmann 21:34, 19. 2. 2008 (UTC)


Původ názvu potenciometrEditovat

Důvodem, proč se potenciometr tak jmenuje je, že se v dávných dobách využíval k měření napětí. Při takzvané kompenzační metodě se napětí známého zrdoje (vydělené potenciometrem ve známém poměru) porovnávalo s neznámým napětím a když se galvanoměr nevychyloval, znamenalo to, že obě napětí jsou stejná. Dělící poměr potenciometru a napětí normálového zdroje byly taktéž známé bylo tedy možné spočítat neznámé napětí. Podobný princip používají rychlé A/D které mají na čipu dělič ze 256 (512, 1024) odporů a příslušnou logiku (komparátory, prioritní kódér, jak je napsáno v kapitole o AD). Před příchodem digitálních měřidel patřily kompenzační metody k nejpřesnějším. Bylo by velmi vhodné toto zmínit, vědomosti lze čerpat z nějaké dobré učebnice elektrických měření.

Začlenění do článku Rezistory s proměnnou hodnotouEditovat

Já bych to navrhoval takto (tedy opačně oproti původnímu návrhu). Rezistor s proměnnou hodnotou je totiž obecnější pojem. Rezistor s proměnnou hodnotou odporu může být v zapojení použitý jako proměnný odpor - reostat nebo jako dělič napětí - potenciometr. Ještě bude potřeba se vypořádat se skutečností, že za rezistor s proměnnou hodnotou se dají považovat všechny odporové snímače, i když změna hodnoty není daná polohou běžce, ale změnou fyzikálních veličin (teplota, osvětlení, magnetické pole apod.), to by se dalo lehce zařídit poznámkou v prvním odstavci a odkazem na odporové snímače.

Průběh odporové dráhyEditovat

Pročetl jsem si celou hádku ohledně průběhů odporové dráhy výše. Osobně bych rozdělil potenciometry (raději rezistory s proměnným odporem) na lineární a nelineární. U lineárních potom může být zmíněna různá chyba linearity (logicky potencimetr k měření napětí, nebo třeba snímání polohy by ji měl mít co nejmenší). U nelineárních může být rozličný průběh odporu v závislosti na poloze běžce (sběrače), z čehož prakticky nejvýznamější je průběh logaritmický (vhodný pro regulaci hlasitosti) případně exponenciální. No a v dalších poznámkách bych zmínil, že si praxe vyžádala i jiné speciální průběhy, třeba logaritmický s lineárním počátkem (někdy zvaný semilogaritmický) průběhy pro ladění varikapů v rozhlasových a televizních přijímačích (nelineární navíc na TV kanál 12 navazuje 21 apod). A přestal bych s těmi hádkami, jestli nějaký průběh existuje nebo neexistuje. Prakticky lze vytvořit libovolný monotóně rostoucí průběh a nebylo by asi příliš složité vyrobit i průběh v části klesající, vyráběné průběhy jsou prostě odrazem potřeby. Našlo by se několik dalších námětů, třeba zmínit výkonové laboratorní proměnné odporníky (familiárně nazývané šoupáky). 147.231.34.32 24. 5. 2018, 16:05 (CEST)

Zpět na stránku „Potenciometr“.