Diskuse:Osídlování pohraničí

V textu není nic o Polsku. Poválečné Polsko odsouvalo všechny menšiny. Velmi početná česká menšina potomků českých exulantů z doby pobělohorské(do Pruského Slezska)byla repatriována z Polska do tří oblasti Teplá, Nejdek aj. (zemědělství), Liberec (textilní průmysl)a Sokolov (hornictví). Mnohdy byli dosazeni do německých domácností, které odsun teprve čekal... Mnohdy, šokováni událostmi, přijali raději německé občanství a odešli do Německa... Nebo se vrátiti zpátky do Polska tak, že (pod tlakem) přijali polské občanství. Viz - ve wikipedii např. Zelov, Exulant(spolek)apod. Dále publikace Edity Štěříkové. (Připravuji její stránku) --Houstička (diskuse) 10. 11. 2019, 13:43 (CET)Odpovědět

Použitý obrázek sem nepatří. Vztahuje se na Sudety jako geomorfologický útvar. Pojem „sudetští Němci“ se vztahuje na všechny obyvatele celého českého pohraničí hlásící se k německé národnosti, ba i na Němce z českého vnitrozemí (tzv. „Bémáky“).--Juniperbushman (diskuse) 6. 12. 2017, 02:38 (CET)Odpovědět

Předávání majetku? editovat

Nejnovější komentář: před 6 lety1 komentář1 člověk v diskusi

V textu je věta: Konfiskovaný majetek odsunutých Němců byl předán do rukou nových obyvatel. Nic se nepředávalo! Nemovitosti i věci movité museli příchozí dosídlenci platit. Pouze osoby přímo postižené okupací a repatrianti měly úlevy. Výhodou bylo, že se větší část ceny dala zaplatit z tzv. vázaných vkladů. Nemovitý majetek obhospodařoval „Fond obnovy“, který fungoval do r. 1959. Pak všechny neobsazené nemovitosti byly převedeny pod státní organizace.--Juniperbushman (diskuse) 13. 12. 2017, 11:32 (CET)Odpovědět

Konfiskovaný majetek se přiděloval, následovalo předání dekretů a nakonec zaknihování. K zaknihování si osídlenci museli připravit: přihlášku o příděl, potvrzení o národní spolehlivosti pro každého dospělého v rodině, výpis z trestního rejstříku, plnou moc na majetek zanechaný ve vnitrozemí pro NPF. Teprve po zaknihování byly příjemcům vyměřeny dávky ke splácení. Bohužel v podstatě nikdo přidělený zemědělský majetek nesplatil, jelikož po zřízení JZD (podle stanov III. a IV. typu) se na žádost zemědělce splátky promíjely. K tomuto kroku KSČ přistoupila zvláště proto, že se osídlencům nechtělo splácet. Například: „Vedle osídlenců, kteří, ač neradi, splatili malou část svých dluhů, byli mnozí, kteří neodvedli do státní pokladny ani korunu. V polovině roku 1949 bylo takových skalních neplatičů mezi zemědělskými osídlenci např. na okrese Znojmo 35,4 %, na okrese Mikulov 39,5 % a na okrese Moravský Krumlov dokonce 41,5 %.” (NA Praha, f. 02/4, sekretariát ÚV KSČ, 1945–1951, sv. 10, a. j. 109/3 Budování a rozvoj JZD v pohraničí, s. 4. Moravský zemský archiv (MZA) Brno, f. pobočka Národního pozemkového fondu (NPF) Brno, karton (k.) 41., též NA Praha, f. MZ-kolegium, 1949–1962, k. 61, i. č. 492. Schůze kolegia z 2. února 1956, s. 2.) Lenka Lyalikoff 28. 2. 2018, 11:44 (CET)

Přidat téma