Diskuse:Lvov
Neměl by se ten článek jmenovat spíš Lviv? Tak to je ukrajinsky. Ruský tvar Lvov může být uveden jako další název s ostatními. Také přece nemáme články Aussig nebo Reichenberg ale Ústí a Liberec... Mirekk 22:47, 15. 2. 2007 (UTC)
- Ten tvar je zažitý a v češtině používaný. Chápu že mají být většinou ukrajinské názvy, ne ale v místech, kde bychom je nečekali. Praxe masově ukrajinizovat porušuje pravidlo NPOV. --Aktron (d|p) 22:51, 15. 2. 2007 (UTC)
No vidíte, já jsem zrovna hledal Lviv, protože tak se to jmenuje:-) Netušil jsem, že bude jméno města v jiném jazyce... Zlín tu také nemáme uvedený jako Gottwaldov, i když to je taky "zažité". Ale tak jsem to aspoň zkusil, no. (A třeba by si to začalo víc lidí uvědomovat. V Česku také starším lidem vadí německé názvy a připomíná jim to minulost, tak proč to dělat Ukrajincům?) Mirekk 22:56, 15. 2. 2007 (UTC)
- Tak názvy jako Leningrad a Stalingrad také byly zažité a zmizely.. rychle. Prosím nepleťme to; tohle byly politické názvy a my se bavíme o používané variantě exonyma. Jinak ta druhá část prohlášení, která se tu objevila až po mém edit. konfliktu má tak trochu charakter POV a považuji jí za docela nevhodnou. My tady nic ukrajincům neděláme, my jenom máme popisovat realitu v její největší přirozenosti. A je název Lviv nebo Pripeť čechům přirozený? Podle mě ne. --Aktron (d|p) 23:00, 15. 2. 2007 (UTC)
Popravdě řečeno je mi to celkem jedno. Jen mě překvapilo, že je tu článek o městě uveden pod názvem v cizím jazyce, nikoli pod původním názvem, pod nímže jsem to celkem logicky hledal. Mirekk 23:25, 15. 2. 2007 (UTC)
- Chápu. Důležité je ale, aby název článku nepřekvapil většinu populace a aby ho našla (samozřejmě máme výjimky, ty se tohohle ale netýkají). --Aktron (d|p) 23:27, 15. 2. 2007 (UTC)
Řekl bych, že Lvov není jen rusky, ale i česky, jako třeba Krakov... --Mš 13:43, 18. 2. 2007 (UTC)
nazev a vlajecka editovat
priklanim se k nazvu Lviv- jednak pokud byste se zeptali obyvatelu, tak vam jednznacne reknou, ze by chteli aby jejich mesto bylo psano s I a jednak k pouzivani ukrajinskych /ne ruskych/ variant nazvu/prepisu nazvu vyzyvaji i ukrajinske urady (v USA se napriklad takto zmenila transkripce Kyjeva z Kiev na Kyiv Rad bych take upozornil, ze v clanku je u partnerskych mest u Kutaisi pouzita vlajecka americkeho statu Georgie a nikoliv statu Gruzie kde Kutaisi lezi. lubos -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 77.122.63.158 (diskuse)
ps: v aj versi wikipedie je take LvIv... -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 77.122.63.158 (diskuse)
- 1) To už se tu řešilo mnohokrát. Doporučuji přečíst si tuto diskusi (výše) a také Diskuse:Ukrajina#Ukrajinština/ruština. 2) Za upozornění díky, kolega už to napravil. S pozdravem --Mš 22. 8. 2008, 10:33 (UTC)
Jazykové varianty editovat
Varianta názvu v ukrajinštině, polštině, němčině, latině a jidiš do úvodu vzhledem k historii města samozřejmě patří. Máme ale nějaký zvláštní důvod, proč tam uvádět ruštinu? Zatímco Poláci, Židé nebo Němci ve Lvově skutečně velmi dlouho žili, měli na jeho rozvoj zásadní vliv a (v případě Poláků a Němců) byl i součástí jejich státu, tak ruský element byl de facto dovezený a v nějaké podobě výrazněji přítomný jen necelých 50 let za SSSR (tzn. od druhé světové války do roku 1991). I v té době bylo navíc obyvatelstvo města dominantně ukrajinské a ukrajinskojazyčné a je jím dodnes. Na Ukrajině zároveň ruština není oficiální jazyk, takže i tento argument, který je relevantní v případě Běloruska, tady neplatí. Samozřejmě nic proti ruštině, sám ji mluvím, ale cpát ji do všech možných článků, které se týkají Ukrajiny, mi přijde dost nepatřičné. Je to určitě v pořádku v případě Kyjeva nebo Charkova, tedy měst, která byla dlouho součástí Ruského impéria, ale proč Halič, Bukovina nebo Zakarpatská Ukrajina? --Mychajlo90 (diskuse) 20. 5. 2022, 14:00 (CEST)
- Z tohoto pohledu máte pravdu. Je však k diskusi, jaký je účel uvedení těch jazykových variant: jestli naznačit historii nebo demografii města, je to tak, jak říkáte; jestli to slouží k praktické orientaci čtenáře, mnoho relevantních zdrojů a literatury ke Lvovu, stejně jako k jiným ukrajinským městům, je právě v ruštině.--RPekař (diskuse) 20. 5. 2022, 14:39 (CEST)
- No nevím, v tomhle případě je toho teda upřímně spíš mnohem víc v polštině a v angličtině už se taky najde dost odborných publikací (viz např. tento sborník). Ještě před dvaceti lety to samozřejmě bylo jinak, ale dnes už tu ruština zdaleka nehraje nějak výraznou roli. Momentálně mám rozepsaný doktorát o Ukrajině po roce 1991 a skutečně relevantních odborných ruskojazyčných zdrojů (obzvlášť třeba z posledních deseti let) je k Ukrajině naprosté minimum - absolutně dominuje vedle ukrajinštiny už zmíněná polština a angličtina. Jak říkám, v případě Kyjeva, Charkova, Oděsy atd. je to naprosto v pořádku (stejně jako např. uvádění německých názvů u takových měst jako Liberec nebo Jihlava), ale u Lvova, Ivano-Frankivsku, Černovic nebo Užhorodu tam ten důvod opravdu nevidím. --Mychajlo90 (diskuse) 22. 5. 2022, 17:10 (CEST)
- Jinak mimochodem ruské varianty názvu tady nemáme ani u Rigy a Tallinnu, kde zrovna tvoří ruskojazyčná populace nějakých 35-40 % populace těchto měst. --Mychajlo90 (diskuse) 22. 5. 2022, 17:13 (CEST)
- No nevím, v tomhle případě je toho teda upřímně spíš mnohem víc v polštině a v angličtině už se taky najde dost odborných publikací (viz např. tento sborník). Ještě před dvaceti lety to samozřejmě bylo jinak, ale dnes už tu ruština zdaleka nehraje nějak výraznou roli. Momentálně mám rozepsaný doktorát o Ukrajině po roce 1991 a skutečně relevantních odborných ruskojazyčných zdrojů (obzvlášť třeba z posledních deseti let) je k Ukrajině naprosté minimum - absolutně dominuje vedle ukrajinštiny už zmíněná polština a angličtina. Jak říkám, v případě Kyjeva, Charkova, Oděsy atd. je to naprosto v pořádku (stejně jako např. uvádění německých názvů u takových měst jako Liberec nebo Jihlava), ale u Lvova, Ivano-Frankivsku, Černovic nebo Užhorodu tam ten důvod opravdu nevidím. --Mychajlo90 (diskuse) 22. 5. 2022, 17:10 (CEST)