Diskuse:Ludmila Brožová-Polednová

"Nejvyšší státní zástupkyně však případ vrátila vrchnímu soudu k posouzení..." - to je opravdu neuvěřitelně idiotská formulace. Radek Mikula

Editujte

Zařazení této osoby ("zrůdy") mezi České politické vězně je nejen problematické, ale působí i jako výsměch všem obětem zločinů komunistického režimu. (90.178.31.1 16. 2. 2012, 23:50 (UTC)).

Děkuji vám, že se snažíte Wikipedii pomoci. Neváhejte v článku provést potřebné změny, a to nejlépe s uvedením zdroje. Noví přispěvatelé jsou vždy vítáni. --MiroslavJosef 22. 3. 2010, 22:29 (UTC)

Proč u článků o komunistech tak úzkostlivě požadujete zdroj? Jinde zdaleka tak úzkostliví nejste.

No spíše jde o to, že jde o článek o žijícím člověku, u kterých je doporučovaná zvýšená pozornost k obsahu. S přáním pěkných svátků --Jenda H. 23. 12. 2010, 21:05 (UTC)

Kategorizaci „politických vězňů“ jsem zrušil. Bude potřeba dodat věrohodné zdroje a informaci uvést v článku. V demokratickém právním systému se mi u tohoto procesu jeví zatím jako nesmyslná. Překvapuje mě, že v daném stavu článku vydržela tak dlouho.--Kacir 17. 2. 2012, 01:15 (UTC)

Demokratičnost právního systému nemá pro řešenou otázku žádný význam, nechápu, proč o ní mluvíte. Info je uvedeno a ozdrojováno v článku: odsouzena za činnost ryze politickou, totiž "za svůj podíl na vykonstruovaných politických procesech v 50. letech". Dále je uvedeno, že „předseda senátu zdůraznil důležitost samotného odsouzení jako takového i v kontextu morálního odsouzení zločinů komunismu“ čili, sám soudce 1. zdůraznil politický charakter odsouzení a 2. považuje odsouzení Polednové za konkrétní politickou aktivitu pouze za nástroj k dosažení vyššího politického cíle - morálního odsouzení zločinů komunismu. Stačí? --Jann 17. 2. 2012, 18:21 (UTC)

Představa, že kvůli úctě k obětem komunistického režimu nebudeme do kategorie politických vězňů dávat politické vězně jiných režimů, které se v Česky vystřídaly, je nepochopením principu kategorizace. Nicméně pokud Vám vadí shrnutí všech českých politických vězňů do jedné kategorie, je samozřejmě možné vytvořit extra kategorii politických vězňů pro každý režim zvlášť, stačí vymyslet názvy (např. Političtí vězni konzervativního/liberálního/nacistického/komunistického/křesťanského režimu/režimů v Česku...). --Jann 17. 2. 2012, 18:21 (UTC)

To Jann: Děkuji Vám za objasnění. Upřímně říkám, že mě příliš nepřesvědčilo. Jsem právní laik, takže jen v tomto rámci mohu argumentovat. Politický vězeň je osoba „vězněná pro svou politickou činnost nebo názory.“ Prokurátorka Brožová-Polednová se na vzniku takových politických vězňů jistě podílela. Odsuzovala osoby za (vykonstruovanou) politickou činnost a názory. Ovšem B-P byla odsouzena s odůvodněním, že „postupovala v rozporu s tehdy platnými zákony.“ Tedy, nikoli za politickou činnost, ale za porušení tehdy platného právního řádu. Pokud soud (pouze) zdůrazní morální rozměr ve smyslu odsouzení zločinů komunismu, tak to podle mého názoru neznamená, že se díky tomu odsouzený stává politickým vězněm. Jestliže by to byl jediný důvod odsouzení, pak by to mělo zmiňovaný politický charakter, ale výše je uvedeno, že skutková podstata odsouzení byla jiná. V daném článku na Iuridicu je uveden příklad M. Štěpána. Pokud správně chápu smysl, pak jej kategorizujeme do politických vězňů pro „bezdůvodnou vazbu v roce 1989“, nikoli zato, že byl odsouzen lege artis v roce 1991.

V této fázi si tedy (jako laik) nemyslím, že se jedná o politickou vězenkyni. Pokud jste si jistý tím, že z ní rozsudek vytvořil politickou vězenkyní, pak článek editujte s odvahou.
Požádám o vyjádření kolegu Fexta. Zdraví--Kacir 17. 2. 2012, 20:34 (UTC)

Asi jako Kacir. Jsem rovněž pro odstranění kategorie političtí vězni. Ludmila Brožová-Polednová nebyla odsouzena za činnost ryze politickou, protože politické procesy 50. let, potažmo popravování představitelů politické opozice, není čin politický, ale kriminální. Jistě, předseda soudního senátu zdůraznil význam takového rozsudku, protože za zločiny 50. let nebyl téměř nikdo odsouzen... nad tím se pozastavuje mnoho lidí. Z hlediska oné kategorie by dle mého bylo něco jiného, kdyby Brožovou-Polednovou soud odsoudil nikoliv na základě důkazů (justiční vražda porušovala i tehdejší, byť pokroucenou, zákonnost), ale bez ohledu na ně, aby napomohl onomu morálnímu odsouzení zločinů komunismu. Pak by rozhovoval na základě politických kritérií. To se mi ale nezdá pravděpodobné, protože úspěšný byl až druhý proces, po nalezení nových důkazů, rozsudek přezkoumával NS a dokonce potvrdil Evropský soud pro lidská práva. Jak je uvedeno v článku: Podle soudu Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod nemůže poskytovat ochranu likvidování politických oponentů prostřednictvím trestů smrti ukládaných v řízení, které zjevně porušuje právo na spravedlivý proces a zejména právo na život. --Nadkachna 17. 2. 2012, 21:06 (UTC)

Je politická vražda zločin a nebo politický zločin? Byl K. H. Frank politickým vězněm? --Gampe 17. 2. 2012, 21:27 (UTC)

(s edit. konfl. bez ohledu na výše uvedené) Aha, takže podle vás, když osoba provádí nějakou politickou činnost (v tomto případě účast v oněch politických procesech) v rozporu s platným právem a je z tohoto důvodu podle práva odsouzena, tak není politický vězeň, protože je odsouzena za politickou činnost porušující zákon? Takže osoby odsouzené za jasně politické aktivity (Omladina, Kramář s Rašínem v roce 1915, generál Eliáš) vlastně političtí vězni nebyli, protože porušovali tehdy platné zákony a byli odsouzeni podle práva? Obávám se, že pak se Vám počet politických vězňů značně zúží, a vlastně tam nebude patřit ani nikdo obžalovaný Polednovou, protože ti všichni byli odsouzeni "za porušení platného právního řádu" (na každého totiž našli nějaký paragraf trestního zákona) a tedy podle Vás "byla skutková podstata jiná" a proto vlastně nebyli odsouzeni za politickou činnost. Pozn: Polednová samozřejmě nikoho neodsuzovala, to činili soudci, ona je obžalovávala. {{A mimochodem, když se odvoláváte na právní názory teoretického fyzika :-), tak všiml jste si, že politický vězeň nemusí nutně být stíhán za politický trestný čin (za který byla ovšem stíhána Polednová i Štěpán, Štěpán absurdně za čin i demokratických zemích v podobných situacích normální), ale že politický charakter procesu může být zastírán zástupnými obviněními? Takže k uznání politického charakteru procesu může stačit přiznání soudce k politické motivaci rozsudku?}} --Jann 17. 2. 2012, 22:18 (UTC)

@Nadkachna: Jistěže byla B-P odsouzena po právu. O tom spor není a nemá to se sporem žádnou souvislost. Zabíjení politických odpůrců je imho politický čin vždy a pokud je za tento politický čin někdo vězněn, vždy je to politický vězeň. Sofistika dokazující, že některé zločiny sice byly politicky motivované, ale vlastně to nejsou zločiny politické, nýbrž kriminální akorát přispívá ke zmatení pojmů. (A nepochybně jen čirou náhodou bývá taková argumentace vždy v souladu s ideologií momentálně panujícího režimu, rakouského, prvorepublikového atd...) I z počáteční reakce ip adresy získávám dojem, že se dost lidí pod vlivem režimní propagandy (minulého i současného režimu) získalo dojem, že politický vězeň je hrdina, a pak jsou šokováni, když se setkají s myšlenkou, že politický vězeň je kategorie zahrnující hrdiny i lumpy. Dělení mezi hrdiny a lumpy (a řazení lumpů mezi kriminálníky), je ovšem závislé na politickém přesvědčení, ideologii. U českých médií je jasně viditelné přesouvání těch či oněch osob ze "statečných politických vězňů" do "odporných kriminálníků" a naopak v závislosti na politickém přesvědčení. Chceme se zařadit mezi taková média? --Jann 17. 2. 2012, 23:16 (UTC)

Rozsudek soudce jsem nečetl, ale z toho co jste výše uvedl, rozhodně nevyvozuji, že odsoudil B-P na základě politické motivace. Nic takového z citace nevyplývá. Záměrně jsem napsal, že se B-P na vzniku pol. vězňů „podílela“ (jako prokurátorka), právě abych se vyhnul možným nařčením, že snad někoho soudila, protože ano, „nikoho neodsuzovala, to činili soudci“.
Rozcházíme se v chápání sousloví „odsouzení za politickou činnost“. Političtí vězni jsou odsuzováni za podvratnou politickou činnost (či názory) proti konkrétnímu státnímu zřízení, které zneužívá moci soudní, ta může být závislá (např. na moci výkonné, 50. léta), jistě se v takových případech nejedná o spravdelivý proces. B-P nestála na straně odsouzených (poražených), ale na straně vítězů. Budu se opakovat, ale odsouzena byla za porušení tehdy platných zákonů. Nevím o tom, že by ji nynější soud odsoudil na politickou či jinou objednávku.
Kdyby byla skutečně uznána vinou „za politickou činnost“ a nikoli za porušení tehdejších zákonů, jak soud zdůvodnil, pak by ji Evropský soud pro lidská práva nepochybně vyslyšel. Jeho zamítavé stanovisko svědčí o tom, že se o politickou vězenkyni (z mého pohledu) jednat nemůže.--Kacir 17. 2. 2012, 23:32 (UTC)

Na základě odmítnutí Evropským soudem pro lidská práva a Vašeho příspěvku výše bych se zeptal, z čeho Janne vyvozujete, že za politického vězně může být považována i osoba odsouzená ve spravedlivém soudním procesu (po právu)? Je to domněnka, nebo existuje opora pro tento závěr? Možná se mýlím, ale měl jsem zato, že označení „politický vězeň“ je určeno pro odsouzené pouze tehdy, když je soudní proces nepravedlivý.--Kacir 18. 2. 2012, 00:19 (UTC)

Ještě se zeptám, existuje alespoň jeden zdroj (nejlépe věrohodný), který uvádí, že Ludmila Brožová-Polednová je politická vězenkyně? Díky.--Kacir 18. 2. 2012, 00:27 (UTC)

Děkuju za odstranění této nesporně "sporné" kategorie u této osoby i vzhledem k památce Dr. Antonína Suma, kterého jsem dobře osobně znal a on zažil ji u soudu, považoval ji za čistě bolševickou fanatičku, snažící se všechny Masarykovské demokraty "poprávu" zlikvidovat. Díky Vratislav(90.178.31.1 18. 2. 2012, 00:57 (UTC)).

Domnívám se, že je zde naprosto klíčové to, že byla odsouzena za činnost prokurátorky. Vystupovala tehdy v pozici státního orgánu, který realizuje státní moc a který nemá vlastní „základní práva“, včetně politického práva na svobodu projevu a názoru. Kdyby byla odsouzena za svoji osobní, občanskou činnost, např. schvalování dané justiční vraždy, bylo by možno ji brát jako „politického vězně“, jakkoli by se takové zařazení někomu nemuselo líbit (politický vězeň nemusí být vždy jen „pozitivní“ kategorií, ačkoli je zřejmé, že politické vězně „vyrábí“ zásadně jen nedemokratické režimy). V tom je taky ten rozdíl mezi ní jako prokurátorkou a Omladinou, Kramářem atd., jako soukromými osobami. fext 19. 2. 2012, 10:58 (UTC)

Její "činnost" začala též při šetření tzv. Čihošťského zázraku v týmu prokurátora Karla Čížka, který řídil sám Gottwald, kritzující pomalost postupu (mučený páter Dr. Josef Toufar se nechtěl přiznat k tomu co neudělal a o čem zpočátku ani nevěděl, že se událo - a tak Gottwald tahal některé prokurátory na Hradě i za uši), kde celý tento tým projevil zvláštní talent pro porušování i tehdejšího právního řádu nejen při šetření in situ v Čihošti. Také její studia, kdy stačilo několik měsíců na titul JUDr. byla "pozoruhodná".(90.178.31.1 20. 2. 2012, 18:11 (UTC)).

Kdy získala titul JUDr. ? Pokud vím tak v padesátých letech byly tituly prohlášeny za buržoazní přežitek a v té době se neudělovaly. Později pak "studovala" na právnické fakultě UK. PB0305 21. 2. 2012, 08:26 (UTC)

90.178.31.1 Vážený pane, své příspěvky, prosím vkládejte pod svým jménem a needitujte, prosím, mé příspěvky. PB0305 27. 2. 2012, 08:51 (UTC)

Usnesení Nejvyššího soudu ve věci L. Brožové-Polednové

Na konci této stránky lze stáhnout Usnesení Nejvyššího soudu ve věci L. Brožové-Polednové. --Jenda H. 20. 2. 2012, 18:36 (UTC)

Subjektivní pojem "vražedkyně"

V textu je napsáno, že s. L. Brožová je vražedkyně, což je subjektivní z toho důvodu, protože pouze navrhla trest smrti pro rozvratníky. Tato věc by měla být uvedena na správnou míru.--Martin Tauchman (diskuse) 25. 4. 2016, 20:34 (CEST)