Kvasný chemik a výrazový tanečník editovat

Sice to tady zatím není, ale tyto informace údajně obsahují i papírové encyklopedie (Encyklopedie Národního filmového archivu - Čeští herci):

"..na středním odborném učilišti se učil v oboru kvasný chemik a v taneční škole v Mexico City studoval výrazový tanec".

Jan Budař přiznává, že si to vymyslel a dodává k tomu: "Nevěřte všemu co je tištěno, vysíláno a předkládáno jako pravda."

Zdroj: pořad Českého rozhlasu 2 - Praha Nostalgické muzeum zábavy, vysíláno 07.11.2010 11:05, dostupné v archivu ČRO: http://www.rozhlas.cz/iradio/archiv.

--Aleš Tošovský 9. 2. 2011, 08:00 (UTC)

Rozlišovač editovat

Případ jednoznačného srovnání běžnosti významu - použití rozlišovače odporuje WP:Rozcestník: [asymetrický] typ rozcestníku je preferovaný; pokud však není srovnání jednoznačné, je nutno použít rozcestník druhého typu. --pan BMP (diskuse) 19. 3. 2012, 03:31 (UTC)

Nelze říci, že jeden z nositelů tohoto jména a příjmení je výrazně významnější než jiný (jako by tomu bylo třeba u Václava Havla, Antonína Dvořáka a podobně), a proto je na místě symetrický rozcestník. Dominantní významnost u lidí nelze vyvozovat z toho, že v současné době je o jednom z nich více slyšet, protože je nyní aktivní, zatímco jiný už je přes šedesát let mrtvý. Srovnání není jednoznačné, takže jsem proti navrhovanému přesunu. Fagnes (diskuse) 21. 3. 2012, 11:15 (UTC)
Přečtěte si prosím odkazované pravidlo. O žádné "dominantní významnasti" se tam nepíše, pouze "výrazné běžnosti" užití. Asymetrický typ rozcestníku je preferovaný navíc zde žádný rozcestník být nemusí, pouze šablona {{Různé významy}}--pan BMP (diskuse) 21. 3. 2012, 22:17 (UTC)
Podle meho nazoru je tento vyznam vyrazne beznejsi a tedy symetricky rozcestnik neni vhodny. --Jklamo (diskuse) 21. 3. 2012, 22:25 (UTC)
Samozřejmě jsem četl doporučení týkající se rozcestníků, byť jsem se – s ohledem na jeho poněkud chaotickou strukturu – dosud asi vyjadřoval nepřesně. Píše se tam, že není-li žádný z významů výrazně dominantní oproti druhému významu nebo ostatním významům, použije se symetrický rozcestník s jednoduchým názvem. V případě osobností nelze striktně vzato hovořit o tom, že jeden z významů je či není výrazně dominantní, protože název článku má význam (zpravidla) jen jeden, a to jméno a příjmení osoby, avšak protože má toto jméno a příjmení více různých osobností, o nichž samozřejmě musí být informace v různých článcích a nikoli v jednom, musí se rozcestník vytvořit, aby na jednotlivé články bylo možné doputovat i bez znalostí rozlišovače (nejde-li o případ, kdy osobnosti jsou jen dvě a pro jednu z nich se z důvodů uvedených níže použije název článku bez rozlišovače). Lze tedy říci, že v případě osobností se použije symetrický rozcestník tehdy, jestliže je významnost jedné z osobností výrazně dominantní oproti ostatním osobnostem téhož jména a příjmení, zatímco v ostatních případech se použije symetrický rozcestník. Asi není nikde definováno, co to znamená, že významnost jedné z osobností je výrazně dominantní oproti jiným, ale řekl bych, že jde o případ, kdy bychom si mohli říci například: „Jé, ten scénograf se jmenuje/jmenoval stejně jako skladatel Antonín Dvořák.“ Zpravidla tedy jde o lidi, jejichž významnost přesáhla obor, v němž působili, jakož i dobu, ve které působili, a to takovým způsobem, že jsou známi i lidem mimo dotyčný obor a dotyčnou dobu. Antonína Dvořáka znají i ti, kdo se nezabývají hudbou, a znají ho lidé i dnes, ačkoliv jména jiných skladatelů 19. století (a to i z tehdejšího pohledu významných) už dnes běžné populaci známa nejsou. Podobné to je třeba u Jana Žižky nebo Václava Havla. Pokud však mezi nositeli téhož jména a příjmení není žádná osobnost, o níž bychom jednoznačně mohli říci, že je bez ohledu na obor činnosti a dobu působení zřetelně významnější než ostatní osobnosti téhož jména a příjmení, pak je třeba použít rozcestník symetrický, jako jsem to učinil v tomto případě. Fagnes (diskuse) 24. 3. 2012, 09:38 (UTC)
Samozřejmě přesunout, tady je snad situace, který z významů je výrazně běžnější zcela jasná. Takovéhle diskuse třeba ještě chápu v případech, kdy lidí je více než dva, ale v tomto případě? --marv1N (diskuse) 24. 3. 2012, 10:19 (UTC)

Citace: „Rozcestníky s jednoduchým názvem se používají pouze v případech, není-li žádný z významů výrazně dominantní oproti druhému významu nebo ostatním významům nebo je-li dominantní význam přesměrován na jiné označení.“ V tomto případě není žádný z nositelů jména výrazně dominantní – až na výjimky nelze srovnávat lidi z různých oborů a různých století. Fagnes (diskuse) 24. 3. 2012, 10:31 (UTC)

Někdy srovnávat skutečně těžké je a i u mě by šlo najít alespoň jedno doporučení na vytvoření dvoupoložkového rozcestníku, ale to není tento případ. --marv1N (diskuse) 24. 3. 2012, 12:43 (UTC)
Vaše výklady pravidel mi přijdou často poněkud extremní a troufám si tvrdit, že někdy nejsem sám. Nechápejte to prosím špatně, jsem rád, pokud se občas objeví někdo, kdo pravidla nezná, nebo je chápe jinak, protože může pomoci k odbourání určitých zlozvyků. Pamatuji si ale např. tuto diskusi, kde snad jen kolega ABC2 zastával tak vyhraněný názor.--pan BMP (diskuse) 24. 3. 2012, 12:50 (UTC)

Souhlasím s BMP, Fagnesův výklad je opět dost extrémní. Jsem pro navrhovaný přesun na článek bez rozlišovače. Podle mě tady rozcestník není vůbec potřeba, stačí {{Různé významy}}. --Ladin (diskuse) 24. 3. 2012, 20:07 (UTC)

Dokud druhý článek neexistuje, tak se není o čem bavit. Až bude druhý článek existovat, tak se jednak bude lépe posuzovat významnost toho druhého člověka, jednak vůbec vznikne důvod přemýšlet, jak si poradit s dvěma články stejného jména. Zatím máme článek jen jeden.--Tchoř (diskuse) 24. 3. 2012, 20:12 (UTC)

K orientačnímu posouzení významnosti toho druhého, krom titulů Prof. ThDr. a monsignore, může pomoci článek Universitní profesor, prelát ThDr Jan Budař zemřel, ČKD (Časopis pro katolické duchovenstvo), ročník 1948, číslo 5 na stranách 260-261. Tady je ještě zmínka k jeho šedesátinám. Snad kvalitní novozákonní biblista a učitel, ale krom tichého a skromného života a pilné práce na něj žádné mimořádné objevy nebo úspěchy neprozrazují. Čili z hlediska "reálné významnosti" srovnatelný s dnešním hercem. Ovšem z hlediska popularity neboli obecné známosti je poměrně zřejmé, že populárního herce zná dnes více lidí než kolik znalo nenápadného biblistu v jeho době. A dokonce i v katalogu Národní knihovny, kde by teolog teoreticky měl být ve výhodě, se všech 8 nalezených publikací týká herce a žádná teologa. Na webu KTF UK se o něm dají najít odkazy na tři zmínky v literatuře (BUDAŘ, Jan (1867–1948)), a z názvů se zdá, že žádná se Janem Budařem nezabývá nijak exkluzivně. A myslím, že kdybychom dnes vzorku studentů teologie dali otázku, kdo je či byl Jan Budař, tak že herec zvítězí na plné čáře. --ŠJů (diskuse) 10. 4. 2012, 20:03 (UTC)
Zpět na stránku „Jan Budař“.