Zkusil jsem to převzít z en Wikipedie, ale nestačím na překlad, moje znalosti angliny jsou slabé. Nechcete se toho někdo ujmout? Mě se zdá to heslo docela důležité.

Mojža 16:15, 19. 8. 2004 (UTC)

Celkově zpochybněno editovat

Možná jsem jen mentálně zaostalý, ale já tomu prostě nerozumím. Některé formulace mi připadají dost ujeté. Hlavně je to však neozdrojované a máme věřit obratům typu "Jsou snahy spojovat pojmy informace a entropie, které však nemají nic společného." nebo "Jsou snahy připisovat informacím vlastnost samostatných živoucích substancí na úrovni hmoty a energie a navíc ještě schopnost existence nezávisle na člověku a na jeho vědomí a to již před vznikem Země i po jejím zániku." Kde jsou ty snahy? Kde se ty mršky skrývají? Nebo kdo se skrývá za nimi? --Luděk 18:39, 12. 1. 2007 (UTC)

Jsem přesvědčena o tom, že entropie je součástí vědních disciplín, týkajících se informací. Pomocí měření entropie informace máme možnost měřit míru informace. Čím vyšší je entropie tím více je pro nás tato informace irelevantní, a tedy míra informace klesá. Čím je entropie menší, tím vyšší míru informace získáme, a tato informace má tedy větší váhu a je pro nás zajímavá, důležitá, relevantní. Jsem přesvědčena, že entropie je součástí informační vědy. -- Jitka 85.70.69.16

Informace editovat

existuje filozofický směr, podle kterého má spočívat podstata částic hmoty a celého vesmíru jen v samotných informacích o jejich stavu, ty mají objektivně existovat a mají mít komunikační schopnosti. Podobný směr tvrdí, že je vesmír pln takzvaných energoinformací, jakési potravy lidských duší, které s nimi mají přes své rezonanční vibrace komunikovat. Spojování pojmu informací s fyzikálním energetickým pojmem entropie a s poznatky o přírodních zákonitostech je právě cestou k pokládání základů víry o nadpřirozené podstatě a významu informací a tím také ke zdůvodnění náboženství. Vilma -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Vilma (diskuse)

ten clanek je fakt divnej editovat

Nejsem moc z oboru, tak jsem zkoušel článek přečíst a je to mazec. V prvním kole bych prosil o lepší členění textu.

Současný stav a moje poznámky:

  • Informace jako zpráva - definice. První věta je dobrá. Druhou věta o existenci vysílače a přijímače nic moc. Ona existuje informace, kterou nikdo nevyslal/nevytvořil? A jak vznikla?
  • Tvar, rozměr a obsah informace jako zprávy - pindy. Výrazně zkrátit na větu "Informace může mít mnoho podob a významů, například..." a ještě možná ponechat větu o míře vyspělosti/vzdělanosti v závislosti na schopnosti rozumět, to zní logicky, přestože chybí zdroj.
  • Míra a hodnota informace - pindy a přitom zrovna tady bych čekal poučku, že "hodnota informace je záporná hodnota logaritmu pravděpodobnosti výskytu daného jevu", nebo aspoň tak nějak nás to učili. Větu "Množství informace nelze měřit univerzální jednotkou" bych prosil nějak dokázat. Spousta informací se dá nějak zakódovat do písmenek/bajtů a potom nějak porovnat/vyhodnotit.
  • Informace jako míra odstranění neuspořádanosti - pindy o nějakém Programátoru světa. Když je zmíněna entropie, tak jsem si vzpomněl na nějaký vzoreček, kterému byl předhozen proud bajtů a ze vzorečku vylezlo průměrné množství informace na jeden bajt. Myslím, že to byla Shannonova entropie [1] a výsledky se údajně podobaly kompresním poměrům komprimačních programů. Jinak ona zřejmě asi nebude entropie jako entropie, to by taky asi chtělo vysvětlit nebo odkázat někam.
  • Informace v psychofyziologickém aspektu - nějaká filozofie o nehmotné duši, do které nevidím. Na konci dobrá srozumitelná věta, kterou zřejmě nepsal autor předchozího textu.
  • Informace jako data kolující v technických zařízeních (např. PC) - na začátku zase nějaká filozofie, na konci dvě poměrné správné ale nesouvislé věty z historie. Posunout kapitolu blíže k tvaru a míře informace.
  • Informace jako projev různorodosti v procesech živé a neživé přírody - pochopil jsem to jen po nadpis. Co to je horizontální a vertikální propojené světa? Co to je biologická informace? Dále se vyskytuje věta o vjemech a receptorech, tu bych přidal k poslední věte z psychofyziologického apsektu. Co se týká primitivního sémantického obsahu, tak bych prosil bližší vysvětlení. Řekl bych, že leckterý živočich převyšuje leckterého člověka. Ale to je doměnka, řeci zvířat nerozumím.
  • Informace a poznání - no nevím, kdyby to šlo posunout víc dozadu, bylo by to lepší. :) Nebo zredukovat odstavec na větu "Informace jsou základem poznání" a hotovo.

Navrhuji to přeuspořádat. Nějak to rozdělit na "počítačovou" část (odborně by se to asi dalo nazvat "informatika") a na druhou část, ve které by byly ty ostatní pohádky o květinách, o Progrmátorovi světa a vesmíru, nehmotné duši, vertikálním a horizontálním propojování světa. A pohádky přepsat do srozumitelnější podoby, aby čtenář nemusel přemýšlet o tom, co to tady dělá. Já jsem tento příspěvek začal psát před hodinou, článek jsem mezitím několikrát přečetl a už ho končně začínám chápat, ale nelíbí se mi.

--Jx 01:14, 24. 3. 2007 (UTC)

A teď tedy můj pokus, co by v článku mělo zůstat:

  • Informace je zpráva, zasílaná od vysílače k přijímači nebo někde zaznamenaná. Opakem může být šum znemožňující porozumění zprávy.
  • Informace může mít mít mnoho podob a významů v závislosti na kontextu. Například vyjádření citu kyticí, oznámení kapitulace nebo odvysílání jiné zprávy vlajkou, gestikulace, vyjádření názoru stylem oblékání, atd. Mírou vyspělosti a vzdělanosti potom může být schopnost poroumět různým způsobům předávání informace.
  • Vjemy z okolí jsou zpracovávány a zobecňovány v informace centrální nervovou soustavou, přičemž informace je výsledkem vyhodnocení těchto smyslových vjemů na základě již existujících poznatků a zkušeností. Získaná informace může dále sloužit ke zdokonalení procesu zpracování jiných vjemů, informace tak je základem poznání.

Pokračování později.

--Jx 11:40, 24. 3. 2007 (UTC)

  • Vážení, jestli nějaký článek na wikipedii by měl být vyveden kvalitně a se vším všudy, tak článek Informace to být prostě MUSÍ! V současném stavu v jakém se nachází ho nepochopí ani vysokoškolský informatik! Je psán nepřesně, nejasně. Raději bych ho smazal než viděl takovou snůšku balastu. 85.132.151.252 24. 5. 2009, 12:22 (UTC)
    To, nač reagujete, se už netýká diskusních příspěvků z r. 2007, ale mé verze. Víte, já jsem také vysokoškolský informatik a tu snůšku balastu jsem napsal jako stimulus k dalšímu rozvoji poté, co jsem článek vyčistil o totální snůšky balastu (něco o duši, můžete si to najít v historii). Neumíte si představit, v jak hrozném stavu některé zdejší články jsou. Já jsem se i z těch nesmyslů o duši snažil něco vydestilovat a zachránit, z úcty k předešlému pisateli. Teď došlo k tomu, že je moje snaha zcela ignorována a nahrazena přepisem z nějaké knihy, aniž se někdo moudřejší než já namáhal podívat se na mou verzi větu po větě a postupně ji změnit k lepšímu. Víte, já už dvakrát dobrou vůli k práci na tomto konkrétním článku neseberu. Panoramix 25. 2. 2011, 19:44 (UTC)

Přepsání editovat

Po úvaze jsem heslo skoro úplně přepsal. Omlouvám se autorům, ale bylo hodně zmatené. Pokud se něco významného ztratilo, prosím, doplňte. Zdraví --Sokoljan 11. 7. 2009, 17:48 (UTC)

Jo. Vy jste nahradil mou verzi (snad aspoň) synonymizovaným textem z nějaké knihy. Takhle se dobré články nedělají. Moje verze nebyla výplodem šílence, ač tak na první pohled mohla působit. Do toho textu jsem vložil kus nějaké snahy. Byl základem, který se měl mazat ne najednou, ale věta po větě diskutovat a přepisovat k lepšímu. Že jestli se něco ztratilo? Ztratilo se toho hodně. Žertíky nepočítaje:
  • Upozornění na definiční nejasnost obecného použití slova informace.
  • Upozornění na vztah idey informace k falešnému protikladu látky a formy (na jehož ozdrojování mi chybí filozofické svaly) – v podstatě by se žádalo rozepsat Batesonův aforismus.
  • Kvantová mechanika a kvantová informace, kvantový bit.
  • Claude Shannon, zakladatel "information theory".
  • Sekce o biologické informaci poklesla z ambice být textem na myšlenkové úrovni Prigožina na text s ambicí učebnice Občanské náuky.
  • atd.

Nevadí mi ani tak to, že jste Vy sám všechno smazal a nahradil textem z učebnice drmolícím soothingly familiar common misconceptions. Spíše mi vadí, že se na ten přepis už pak nikdo další nepodíval, nikdo nic nezachránil. A ne, nebudu už podruhé investovat hodiny myšlení do něčeho, co pak někdo šmahem smázne, aniž by to komukoliv vadilo. Kvalitní vědecký článek o této tématice snad někdy napíšu, ne ale v Češtině a ne pro Wikipedii. Holt c'est la vie. Panoramix 25. 2. 2011, 19:31 (UTC)

Omlouvám se za falešné obvinění, tak aspoň ten Shannon nezmizel. Ale stejně už práci v této sloji přenechám příštím generacím. Panoramix 25. 2. 2011, 20:22 (UTC)

Konstruktivní poznámka na rozloučenou editovat

Pánové informatikové, bit není nejmenší možnou, ale základní jednotkou informace. Panoramix 25. 2. 2011, 20:17 (UTC)

Pochybnosti editovat

Nová definice se mi moc nelíbí:

  • Věta "Množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému, kterou měl systém před přijetím informace, a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila" není logicky konzistentní.
  • "Stavy" asi nejde odečítat, takže "rozdíl" mezi nimi není definován; mělo by být aspoň "mezi mírou neurčitosti"
  • Co je to "stav neurčitosti, která se přijetím informace odstranila"?
  • Navrhuji: "Množství informace je dáno rozdílem mezi mírou neurčitosti systému před přijetím informace a po něm."
  • Problémy, které vznikají ztotožněním entropie = neurčitost se tím ovšem neodstraní. Entropie je fyzikální a stochastický pojem, což informace obvykle není.
  • Zdraví --Sokoljan 7. 8. 2011, 17:59 (UTC)
Určitě se jedná jen o jedno z mnoha pojetí informace (navíc zřejmě ne úplně šťastně formulované); filozofický aj. pohled a rozbor tohoto pojmu by byl zřejmě jiný. Otázkou tedy zřejmě je, jestli ponechávat, resp. v podstatě asi i upřednostnit, v úvodu článku jednu z mnoha definic a pojetí (nebo se pokusit formulovat nějaké nové univerzální pojetí), anebo raději článek ponechat, tak jako tomu bylo před přidáním definice, v podstatě bez úvodní definice a různá pojetí pak rozebrat až v dalších částech článku. Těžko říct. Klidně opravte, upravte, předělejte ... Taktéž zdravím. --Lusas 8. 8. 2011, 09:20 (UTC)
Věta "Množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému, kterou měl systém před přijetím informace, a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila" v KTD je dobře míněna, ale formulována zcela nemožně: "stavy neurčitosti" nelze odečítat ("rozdíl") a nejde ho ani "odstranit". Protože zde není citována v uvozovkách, nahradil jsem ji přijatelnější formulací, která aspoň matematika netahá za uši. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 3. 12. 2013, 21:34 (UTC)
Zpět na stránku „Informace“.