Diskuse:Homoparentalita/Archiv2

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Relevantní zdroj

Namísto diskuse o marginálních názorech nějaké bezvýznamné ženské žádám raději o zařazení studie z Německa, protože je aktuální (z loňského roku), protože regionálně přímo sousedí z Českou republikou a protože zkoumali 32 % z 693 dětí v situaci, kdy i vzorek 1 % by byl považován za reprezentativní, tak jak je tato studie popsána na anglické Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/LGBT_parenting#Latest_research Coby dalšího aktuálního evropského zástupce lze doplnit studii z letošního roku ve Španělsku popsanou na téže stránce anglické Wikipedie. Zařadit lze i právě publikovanou studii z USA zkoumající přímo adoptované děti a to ve značné míře i u gayů a v porovnání se skupinou heterosexuálních rodičů, čímž je empiricky odpálkován zbytek hlavních pochybností oponentů adopcí, neboť studie v implikacích pro veřejnou politiku jasně konstatovala, že neexistuje žádné ospravedlnění pro vyloučení gayů a leseb z adopcí dětí: http://people.virginia.edu/~cjp/articles/ffp10b.pdf --Destinero 29. 7. 2010, 05:35 (UTC)

Dobrý článek?

Neměl by se tento článek, když kolem něj tolik sporů, včetně revertovacích válek odstranit z dobrých? Zagothal 29. 7. 2010, 15:05 (UTC)

To, že se článek možná nemusí líbit pár editorům z ultrakonzervativními politickými, leč nevědeckými a neodbornými názory v čele s institucionalizovaným anti-gay aktivistou, kteří se rozvoj článku snaží sabotovat ve spolupráci s kamarády z arbitrážního výboru samo o sobě absolutně neznamená, že se nejedná o dobrý článek. Právě naopak, je podpořen mnoha vysoce kvalitními zdroji a napsán v přísném souladu s pravidly a doporučeními - tak, jak si žádají pravidla pro dobrý článek. Rovněž i anglická verze je velmi dobře zpracována a pozadu nejsou ani verze článku v jiných významných jazycích. --Destinero 29. 7. 2010, 19:22 (UTC)

Soudím, že zde není "tolik sporů", nýbrž spor v podstatě jediný, který se jen rozrostl do monstrózních rozměrů. Jde tu o houževnatou snahu jednoho editora za každou cenu vnutit do článku jedinou pasáž vyhovující jeho POV, i přes veškerou její spornost. Kdyby bylo stejné úsilí věnováno skutečně důsledné práci v sestavení celkového přehledu o společenských postojích namísto neustálého prosazování jednoho jediného politicko-ideologického útržku snažícího se tvářit jako vědecké zjištění, mohl článek snad i aspirovat na Nejlepší článek. Nicméně víceméně v podobě před touto snahou byl článek recenzován a uveden mezi Dobré články a následné spory týkající se tohoto velmi dílčího problému na celkové podobě článku nezanechaly naštěstí zásadnější stopy. --Bazi 29. 7. 2010, 22:21 (UTC)

OK, máte asi pravdu, i když mi šlo i o to, že často se takové spory rozrostlou do takového stádia, že článek se skoro z hodiny na hodinu mění k nepoznání a je nepoužitelný jako zdroj. Jinak přestože v názorech na samotné téma toho článku mám podobné názory a jsem liberál, tak bych pro tento článek jako nejlepší nehlasoval. Jednak je tu málo o společenské diskusi a kritice; za druhé dost nevysvětlených a neprolinkovaných cizích slov; za třetí někdy drobné nedotaženosti. Jinak gratulace k pěknému a kvalitnímu článku. Zagothal 29. 7. 2010, 23:11 (UTC)

Mohl byste prosím drobné nedotaženosti stejně tak jako cizí slova či jak si představujete provedení společenskou diskusi a kritiku konkretizovat? Určitě by zde řada editorů ráda rozvinula článek do ještě vyšší kvality, proč se nepokusit přímo o nejvyšší metu - Nejlepší článek? Rád Vás vyzývám k diskusi a názorům, i pokud byste nechtěl přímo editovat a zasahovat do provedení, tak bych nerad, aby vaše připomínky zbytečně skončily pouze u obecných konstatování. Je to zbytečná škoda. --Destinero 30. 7. 2010, 06:31 (UTC)

Pokusím se. Zagothal 30. 7. 2010, 07:08 (UTC)

Mě včera při čtení článku napadlo něco podobného jako kolegu Zagothala ve smyslu lepší metody práce. Mám dojem, že nejslabší část článku je v sekci Společenský postoj. Zdá se mi, že v něm stále dominuje (sociálně)psychologický přístup, což je dost zúžující. Podle mého názoru by se měla sekce pod názvem společenský postoj primárně zaměřovat na společnost, jak předeslal Zagothal. Budu konkrétní: V dané chvíli sekce začíná shrnutím 3 hlavních argumentů kritického vidění výchovy dětí v homoparentalní rodině, přitom ale není jasné jaký mají tyto 3 argumenty vztah ke konzervativnímu společenskému postoji, jelikož jsou to v podstatě prvky odborného diskurzu (tedy medicínského-sociálně/psychologického diskurzu). Vazba mezi společenským postojem a těmito argumenty mi chybí (mluví se o psychosexuálním a osobnostním vývoji dítěte a sociálních vztazích ale kde je identifikován konzervativní společenský postoj???). Až ve třetím odstavci se sekce zaměřuje na "laický a politický diskurz" což by IMHO měl být stěžejní bod celé sekce. Samozřejmě, že společenský postoj může ovlivňovat odbornou argumentaci (pak je třeba identifikovat kde, jak a proč), stejně jako odborná argumentace může být a je zpolitizovaná. Nicméně se mi zdá, že čistě metodicky by bylo vhodnější propracovat pojem společenský postoj tak, aby reflektoval řekněme věřejné/společenské diskurzy na prvním místě. Tj. rozšířit argumentační strategie (proti řádu věcí, bohu atp.) uvedené ve třetím odstavci a po případě je klasifikovat s ohledem na vazbu mezi konzervativním postojem a náboženskou, politickou či jinou orientací/identitou. Jsem si vědoma že toto je může být na hraně vlastního výzkumu, ale řekla bych že bude existovat literatura co se zabývá např. politikou homoparentality a veřejným postojem k problému v rámci společnosti. Takže tu nevolám po vlastním výzkumu, ale po metodě, po částečném odpsychologizování problému a po odpovídajících zdrojích. Šla bych víc po studiích z oblasti sociologie, politologie, kulturní kritiky nebo sociální kritiky. Pokud můžu s něčím pomoct, tak se pokusím, i když toto není moje parketa. Rozhodně tu nechci jenom kritizovat, takže to tak, prosím, neberte. --Verosusa 30. 7. 2010, 10:21 (UTC)

Myslím, že jste uhodila hřebíček na hlavičku. Jde především o hodnotový a politický spor, a tak by o něm mělo být také především referováno. Jinak v článku také chybí cosi jako historický vývoj před 90. lety 20. století. --Dezidor 30. 7. 2010, 11:15 (UTC)

Tím pádem je ale diskuze nad recenzí od T. Hansen zcela mimo mísu, protože její text je to co by se dalo nazvat zdroj bez jasné identity. 1. Je to recenze, 2. uveřejněná na osobních stránkách sloužící k její komerční prezentaci (má klinickou praxi) a 3. její text se nevěnuje problematice společenského postoje ale analyzuje odborné texty jiných psychologů. Jinými slovy do sekce Společenský postoj nepatří, jedině jako příklad prolínání společenských postojů a vědeckého diskurzu (což Dr. Hansen diskredituje jako odborníka), ale to je podle mě už vlastní výzkum. Takže zařadit ji do této sekce byla především metodická chyba a dost se divím, že byla tato diskuze vlastně vůbec připustěná. Stejně jako, že se tu recenze přejmenováná na přezkum (tohle slovo jsem ještě neslyšela) a nebo že se tu Ph.D. považuje za něco jiného než postgraduální titul. Zdá se mi, že zpětná vazba komunity zde totálně selhavá, a ani se tomu nedivím, protože spory kolem LGBT problematiky jsou na Wikipedii notorické, únavné a příšerně zpolitizované a připomínají mi jeden z dalších českých parochiálních morálních kýčů. A konečně k metodě: je to spor o různá pojetí rodiny a manželství v kontextu politiky uznání a o to by ta sekce měla být. Nad Hansen se tu totálné plýtvá časem. --Verosusa 30. 7. 2010, 12:08 (UTC)

Prolínání společenských postojů a vědeckého diskurzu je realitou a týká takřka všech. Třeba i tím, že se některé skupiny odvolávají na jim sympatické odborníky či části jejich děl (viz Google test u Hansenové či Hereka) či jiní provádějí srovnání vědeckých názorů [1]. Ale souhlasím, že tohle jsou zbytečné spory a zbytečně tu často hrotí atmosféru. Sám se pokusím časem dohledat různá prohlášení společensky a politicky působících jedinců či organizací různého zaměření (teď mě napadají třeba Herbert Marcuse či Patrick Buchanan), třeba se tím článek přiblíží k dobrému článku. --Dezidor 30. 7. 2010, 12:35 (UTC)

Každá věda a každý autor (i každá encyklopedie) je odrazem společnosti. Ve společenských vědách je běžnou metodu toto prolínání izolovat (třeba v podobě ideálního typu) a analyzovat tak jeho jednotlivé roviny problému a popřípadě je dekonstruovat a ukázat tím na jejich ideologickou a mocenskou povahu. Třeba Hansenové názory a řada konzervativních názorů by se dalo interpretovat také (záleží na úhlu pohledu) jako projev heteronormativity (a zcela upřímě jejím projevem jsou i některé zdejší editace a diskuze). Myslím, že zaměřit se na politické strany a politiky, církve a možná masová media by bylo společenskému postoji blíž než Hansenová. Jinak, já jsem něchtěla říct, že je tento článek špatný- například má skutečně impresivní seznam referencí, většina jsou impaktované odborné studie v angličtině a autoři si s tím dali skutečně práci. Jen mi chybí sociální a kulturní dimenze problému, ujasnění toho co je to společenský postoj a co jsou zdroje které by ho nejlépe reprezentovaly pro laického čtenáře Wikipedie. --Verosusa 30. 7. 2010, 13:16 (UTC)

Uživatelka Verosusa napsala vlastně to, co cítím i já. Ještě bych souhlasil, že tady chybí historický pohled jak na samotné téma, tak na to jak bylo příjmáno v minulosti. Přece tento fenomén existoval i před 1990, i když se o něm tak moc nemluvilo. Možná i nějaké slavné příklady, zda existují by se hodili. Jinak i přesto, že tento článek je hodně kvalitní, tak stále váhám zda patří mezi dobré. A jak jsem slíbil, pokusím se tomuto článku pomoci. Zagothal 30. 7. 2010, 21:52 (UTC)

Uznávám, že společenské postoje nejsou zatím v článku příliš rozebrány, ale ty také nejsou jádrem tématu, jen se na něj nabalují a kvůli své kontroverznosti se stávají navenek viditelnějšími než samotná podstata. Navíc právě ty postoje by pravděpodobně byly kontroverzními i zde v rámci Wikipedie. A se zpracováním společenských postojů je ještě jeden problém, a to ten, že mnohé kritické argumenty se týkají spíše homosexuality samotné nebo partnerského či sexuálního života leseb a gayů, zatímco přímo homoparentality se dotýkají jen okrajově nebo vůbec. (I např. argument nastíněný Hansenovou, a to že je špatně, pokud by z LG rodin vycházelo zvýšené procento LG dětí, vychází z předpokladu, že už sama homosexualita je špatná. Ale to jen na okraj.)

V oblasti konzervativní kritiky jsem ostatně ke spolupráci vyzval i kolegu DeeMusila, avšak hlavním jeho „přínosem“ se stala problematická Hansenová, zpracovaná a předložená s jakousi pachutí. A to přesto, že by s ohledem na svoje zaměření mohl snad mít potenciál ke zpracování obecnějšího přehledu o kritických postojích.

Jinak též uznávám, že jsem téma zpracovával z velké části právě z hlediska psychologie, protože k tomu jsem disponoval nejlepšími zdroji. Také myslím, že obecně je právě z tohoto hlediska téma vůbec nejlépe zpracováno, protože např. politologie a další zmíněné obory ve zkoumání a vytvoření nějakého ucelenějšího pohledu na věc IMHO ještě tolik nepokročily (nebo aspoň mi nejsou příslušné zdroje natolik dostupné). Co se týká historického exkurzu, opět je problém se zdroji, neboť v historických pramenech je často problematické vůbec vysledovat, zda někdo byl či nebyl homosexuální, natož aby existovaly záznamy týkající se homoparentality. Netvrdím, že se tím nikdo nezabýval, ale takové zdroje nejsou snadno dostupné. Je-li mi známo, má snad v současnosti vznikat jakási česká monografie či sborník zabývající se souhrnně různými stránkami homosexuality z různých vědeckých pohledů, avšak myslím, že ta práce ještě nebyla dokončena a vůbec netuším, co z ní vzejde. Z obecných vědeckých prací o rodině, rodičovství apod. pak bývá homoparentalita mnohdy vynechávána úplně coby marginální (a hlavně pro autory hůře podchytitelná), takže lepší zakomponování do tohoto širšího kontextu se také obtížněji hledá.

Určitě uvítám konstruktivní spolupráci. --Bazi 1. 8. 2010, 00:19 (UTC)

Ad Bazi: Myslím, že společenský postoj je podstatnou dimenzí tohoto problému a měl by být zapracován v odpovídající míře. V daný moment je podle mě naprosto v pořádku shrnout otázku společenského postoje podle situace ve společensko-vědního výzkumu. Otázka homoparentality je úzce zakontvena v postoji ke dvěma společenským institucím: manželství a rodině, takže není důvod to prezentovat jinak. Jestliže současný výzkum není zaměřen na homoparentalitu jako takovou, je to třeba přiznat. Pokud se shodneme na tomto, můžeme tuto sekci doplnit stávajícím výzkumem a zdroji. Zdá se mi, že zaměřit se na postoje k a vnímání manželství a rodiny (tj.homosexuálního manželství/partnerství a rodině) není v souvislosti s homoparentalitou mimo, ale že je to naopak jádro problému ve vztahu ke společenskému postoji a hodnotám. Zkusím udělat stručný formulační nástřel, abychom se bavili o něčem konkrétním. Bude to jen kostra a počítám s tím, že více poučení než já text vhodně doplní o další aspekty. Z mé strany se budu snažit hlavně o logický a jasný metodický profil této sekce. --Verosusa 2. 8. 2010, 06:59 (UTC)

Děkuji, jen ještě připomínám, že tu máme i článek Registrované partnerství, takže zas je potřeba trochu odlišit, co se týká samotných stejnopohlavních vztahů a jejich institucionálního zakotvení (a patří tedy primárně tam) a co se týká gay a lesbického rodičovství (a patří tedy primárně sem). Samozřejmě lze asi očekávat určité prolínání. Případně lze ještě odlišit stejnopohlavní manželství, ale tomu dosud není věnován samostatný článek, jen kapitola v Manželství. --Bazi 2. 8. 2010, 21:46 (UTC)

OK. Podívám se i na tyto články. V daný moment jsem prošla mě dostupnou literaturu především z oblasti queer studies a popř. gender studies, sociologie a soc.psychologie, a zdá se, že pokud budeme tuto sekci článku koncipovat jako reflexi současné, dostupné literatury, bude centrální otázka postojů k manželství a rodině, zakotvená v obecném problému tj. postoj k homosexualitě a sexualitě obecně. Otázka postoje k manželství a rodině homosexuálů se zdá být v daný moment převodní pákou k otázce vlastní homoparentality. --Verosusa 3. 8. 2010, 09:30 (UTC)

Jistě bych rád přispěl větším dílem k rozpracování konzervativní kritiky a kontroverzí homoparentality, ale vezměme to z tohoto pohledu: pokud je s jedním zdrojem takový problém, že se spustí humbuk na entou, což je jediný diplomatický výraz pro příspěvky a diskuse jichž jsem byl svědkem, přičemž v článku jsou daleko bezvýznamnější zdroje v odstavci kritika, pak pro mne nemá smysl do tohoto článku přispívat vůbec. Nevím, a vůbec se mi nechce domýšlet, co byste spolu s ostatními dělali, kdyby tam různých podobně zaměřených zdrojů a textů přibylo třebas deset. Článku tudíž chybí podstatná část oproti realitě a těžko tedy může být dobrým článkem a dost dobře nechápu jak vůbec mohl takový status dostat, přestože jsem na nevyváženost upozorňoval již od počátku.--DeeMusil 1. 8. 2010, 18:18 (UTC)

Zůstal jsem nepochopen, zdá se. Není-li Vám jasný rozdíl mezi skutečně zodpovědným a přehledným zpracováním tématu (společenských postojů, resp. kritiky) a vložením jednoho vytrženého příspěvku, který nejenže téma pořádně nevystihuje, ale navíc (a především) je sám dost problematický, pak samozřejmě lze jen stěží očekávat konstruktivní spolupráci. Jistě, kdyby takových textů a zdrojů přibylo deset, byla by to pro Wikipedii a její encyklopedickou hodnotu (v tomto dílčím kousku) pohroma, ale to neznamená, že by toto téma (společenské postoje a kritika) nezasloužilo kvalitní zpracování - ovšem toho se nám od Vás dosud nedostalo. Snad to tedy jiní kolegové a kolegyně zvládnou lépe a aspoň třeba jejich práce sama o sobě nebude budit tolik kontroverzí. --Bazi 2. 8. 2010, 21:46 (UTC)

Máte pravdu že "konstruktivní spolupráce", z mého pohledu především se zdejší pro-homosexuální klikou, lze očekávat jen stěží. K tomu by bylo zapotřebí méně agitace a úsilí o mazání zdrojů všeho druhu, pokud snad nesouhlasí s tím co publikuje APA. Je obecně smutné, že pohled na homoparentalitu, který zastává více než polovina Američanů zde není zastoupen a popsán. To není moc encyklopedické. Doufám, že to jiní editoři napraví. Do té doby je zde POV.--DeeMusil 3. 8. 2010, 18:51 (UTC)

Co to má za souvislost?Polovina američanů věří, že svět stvořil Bůh před cca 6000 lety. Máme snad dopsat do článku o Zemi že byla stvořena před 6000 lety? A co třeba názory občanů Saudské Arábie, máme je taky zohlednit?--Ancient Anomaly 4. 8. 2010, 15:23 (UTC)

Klamné argumenty A.Anomaly. Já jsem přeci netvrdil, že země je placka, nebo že byla stvořena před 6000 lety. To si možná o jiných myslíte vy, že tomu věří. Ve skutečnosti to ale s homoparentalitou vůbec nesouvisí. Skutečnost je ale taková, že encyklopedicky významné pohledy v tomto článku jednoduše chybí. Naopak v jiných částech článku se nacházejí naprosto bezvýznamné úryvky, kdy je např. citována jistá doktorka, která cituje JEDNOHO (opravdu jen JEDNOHO) nějakého nejmenovaného chuděru homosexuála, který si stěžuje na to že ještě neuzrála doba na to prosadit adopce homosexuálům. Fakt encyklopedická informace na úrovni, ha ha. Takový -názor- je hoden smazání. Editovat se mi to ale nechce, protože pro-homosexuální klika dokáže spustit opravdu silný humbuk, když si DeeMusil dovolí něco zeditovat. Zkuste to vy, když se tak perete za ty opravdové zdroje.--DeeMusil 4. 8. 2010, 21:27 (UTC)

Nikoliv, klamné jsou vaše, a právě na tom příkladu jsem to ukázal. Netvrdil jsem že tvrdíte, že Země byla stvořena před 6000 lety, tvrdil jsem, že stejným argumentem (věří tomu půlka američanů) by se dalo argumentovat pro vložení této informace do článku o Zemi. --Ancient Anomaly 4. 8. 2010, 22:06 (UTC)

(po edit. konfl.) Opět jen ukazujete, že neumíte pracovat s informacemi - pokud tou jednou doktorkou myslíte dr. Sokolovou, měl jste si o ní něco zjistit, na rozdíl od vaší oblíbenkyně Hensen je skutečným vědcem (pravda, není to první liga, ale pořád je vědec, takže dokud jí nezpochybní výraznější autorita, své místo má). A to, že se cituje jeden respondent, kterého vybrala jako zajímavého nebo typického, to je zcela v pořádku - to je totiž zcela legitimní postup v řadě vědních oborů. Až se DeeMusil odhodlá konečně nastudovat a pochopit pravidla a přestane si vymýšlet své vlastní a mnohdy realitě na hony vzdálené definice "vědeckého postupu", které mu jen umožní obhajovat jeho krajně zaujatý a z vědeckého úhlu pohledu zcela marginální a překonaný POV, pak s tím nebude mít problém žádná pro-pravidla klika.--Formol 4. 8. 2010, 22:13 (UTC)

Je-li škoda, že údajně není zastoupen a popsán pohled, který údajně zastává polovina Američanů, pak netuším, jak to souvisí s Hansen. Ta zde nebyla prezentována jako popis pohledu na homoparentalitu, nýbrž jako poněkud zavádějící pokus o zkreslená vědecká zjištění (z kvalitativních studií chtěla vydobýt kvantitativní výstupy). Pokud si takto představujete zapracování společenského pohledu, pak skutečně je nutno počkat na zdatnější editory. --Bazi 4. 8. 2010, 23:42 (UTC)

Vidíte, předsudky, vy jste se zasekl u Hansen, já to myslel obecně.--DeeMusil 5. 8. 2010, 08:04 (UTC)

Hansen je jediný Váš zásadní příspěvek k článku, takže nic jiného ani brát v úvahu nelze. Chybí-li Vám v článku zachycení postoje, pak pokus řešit to vlepením Hansen rozhodně tento nedostatek nevyřešil, ba ani k řešení nesměřoval. To je oč tu běží. Toť vše. --Bazi 6. 8. 2010, 14:43 (UTC)

Společenský postoj: nástřel

Založila jsem novou stránku na mém pískovišti, kde je návrh nové verze sekce Společenský postoj. Doufám, že je to text, který článku Homoparentalita pomůže a pomůže uklidnit zdejší nepřátelskou atmosféru, neustálé označování jednotlivých Wikipedistů jako pro nebo contra. Prosím o skutečně konstruktivní přístup a angažovanost těch, kdo se v tématu dobře orientují, protože text potřebuje v daný moment především jejich péči. V daný moment jsem, myslím, udělala maximum. Text jsem záměrně neumístila sem, jelikož se jedná o zcela odlišnou verzi od současné, takže ponechám na hlavních autorech (především na Bazim, který nad článkem strávil podle editační historie nejvíce času), aby ho vhodně zakomponovali do stávajícího článku. --Verosusa 5. 8. 2010, 13:01 (UTC)

Oprava: správný link je zde.--Verosusa 6. 8. 2010, 08:58 (UTC)

NPOV2

Mnohá místa v článku, zejména sekce Závěry, zní jako by článek měl čtenáře přimět k zaujetí (pozitivního) postoje vůči předmětu článku. Encyklopedický článek by měl být psaný neutrálně, prezentovat dostatečně podrobně všechny stanoviska (tady mi silně chybí podrobnější výklad názorů strany proti homoparentalitě) a ponechat na čtenáři, aby si závěry udělal sám (WP:NPOV, WP:CWN#Wikipedie není nástrojem propagace). Správný článek je takový, ze kterého nepoznáme, jaké stanovisko jeho autor zastává, což zde zdaleka neplatí. Proto dávám prozatím na článek šablonu NPOV, odebírám DČ a prosím o zlepšení v tomto směru.--Ioannes Pragensis 13. 12. 2010, 12:41 (UTC)

Píšete mi z duše Ioanne, neboť stav z dubna tohoto roku přetrvává a dokonce v odstavci konzrvativní kritika se dozvíme pouze to, kdo z českých politiků homoparentalitu podporoval, což je myslím na hlavu postavené. Takto to vypadá, že konzervativní kritika buď neexistuje, nebo nemá citovatelný názor. Souvisí to i s tím, co je považováno za relevantní zdroj - což například na anglické nedávno (marně) vysvětlovali Destinerovi, který má nyní topic ban jak tady tak i na anglické. Možná bychom se z toho měli poučit a připustit relevantní zdroje, nikoliv jen ty majoritní.--DeeMusil 17. 12. 2010, 09:07 (UTC)

Smím poprosit o bližší rozebrání, co je tam špatně nebo co tam chybí? Dojem je dojem, ale chce to trochu víc. Kolega DeeMusil se dosud bohužel kromě vyjadřování svých dojmů také na mnoho lepšího nevzmohl, jakkoli k tomu byl opakovaně vyzýván. --Bazi 18. 12. 2010, 21:26 (UTC)

Vy Bazi jakožto majoritní autor článku jste se na zapracování kritiky také nezmohl. A když konkrétně poukážu na problém znějící „v odstavci konzrvativní kritika se dozvíme pouze to, kdo z českých politiků homoparentalitu podporoval, což je myslím na hlavu postavené“, přecházíte ho mlčením a poukazováním na to, na co se druzí údajně nezmohli - to je ubohé a vyprošuji si tyto demagogické postupy. Nezapomeňte, že je na Vás, jako na autorovi, abyste editoval vyváženě. A co se týče dojmů, zdá se není to jen můj dojem, tedy určitě to stojí za zamyšlení nad tím, jestli ta propaganda není náhodou tak trochu POV.--DeeMusil 19. 12. 2010, 01:16 (UTC)

Jak vidím poslední úpravy od Baziho (bez jakékoliv reakce na výše zmíněné), tak kritika se nám z článku opět někam vytratila a Ioannem zmiňovaný odstavec "Závěry" stále ještě vypadá jako agitka.--DeeMusil 7. 1. 2011, 02:53 (UTC)

Ale jděte! To jste si vychvaloval, jak bude článek skvělý, když se do něj zakomponuje ta pasáž od kolegyně Verosusy, a teď vám to opět není dost dobré? Ioannese jsem vyzval k upřesnění výhrad; nestalo se, takže stále čekám na nějaké konkrétnější podněty. Připomínám, že kapitola "Závěry" není původně moje a také připomínám, že každý editor má možnost editovat, ne jen prudit. IMHO pokud článek nevypadá jako hlásná trouba Hnutí pro život, ještě to neznamená, že není dost dobrý pro Wikipedii. --Bazi 7. 1. 2011, 16:58 (UTC)

Přestaňte provokovat s „hlásnou troubou“ a s naprosto nesouvisejícím tématem, které je zde od věci, a které zcela ani nemůžete myslet jinak, než osobně. Když už jste ale u toho - ano tento článek je bohužel stále ještě hlásnou troubou určité zájmové skupiny a Vámi jmenovaná to není.

Co se týče údajného vychvalování - počítal jsem s tím, že Verosusa bude pokračovat ve změnách v celém článku a dostane se tak k přepracování jednostranných pohledů jmenovaných částí (Konzervativní kritika, Závěry) - nestalo se tak. Naopak, konzervativní kritika místo rozpracování zcela zmizela... to snad ani no comment. V doporučeních je napsáno, že pokud je člověk zaujatý, raději by článek neměl editovat vůbec. Pokud skutečně nevidíte jednostrannost pohledu článku, tedy možná byste mohl zvážit, zda se Vás to náhodou netýká, že byste se přidal k abstinujícím.--DeeMusil 8. 1. 2011, 15:49 (UTC)

Zřejmě jste pouze nepochopil, že subkapitola Konzervativní kritika byla součástí kapitoly Společenský postoj, takže zanikla právě proto, že do kapitoly byla zakomponována část od Verosusy - nikoli její obsah, ale pouze její samostatný nadpis. Aktuální verze je tedy nejen obsáhlejší, ale především pokročila v souladu s vaším - výše odkazovaným - prohlášením. Cituji: „Se zahrnutím tohoto textu by totiž článek mohl být skutečným DČ dobrým článkem, ne jen tak naoko, jako současná verze.“ Ani slovo o nějakém očekávaném "pokračování ve změnách". Takováto diskuse ztrácí na konstruktivitě, měla-li ji někdy. --Bazi 8. 1. 2011, 22:55 (UTC)

Ne Bazi, s Vašimi trolovskými invektivami ve stylu "hlásná trouba Hnutí pro život" diskuse smysl opravdu nikdy neměla. A rozumíte vy rozdílu mezi "mohl" a "bude"? Od začátku co jste tady napsal první řádek říkám: Kde je kritika? Konec a zvonec - ve Vašem podání, zdá se, editace nebudou vyvážené nikdy, alespoň ne ty o homosexualitě a to pominu faktické chyby bez souvislosti s citovaným zdrojem jako "považujících náboženství za pro ně nevýznamné (70 % pro)".--DeeMusil 8. 1. 2011, 23:39 (UTC)

Konečně něco konkrétního... (reaguji na poslední větu). Toto je informace od Verosusy, tedy se optejte, jistě ráda vysvětlí. Na Kde je kritika? vám bylo odpovězeno, na což jste reagoval nařčením z propagace a odmítnutím spolupráce - to prostě už od počátku nebyl žádný konstruktivní přístup. A jak vidno, jiní méně zaujatí kolegové s článkem nemají zdaleka takový problém jako vy: Petr (G), Jan.Kamenicek, Mozzan, Zagothal, Verosusa... --Bazi 9. 1. 2011, 00:41 (UTC)

Hmm.. takže vy jste to ani neověřil, možná ani nečetl, pouze bezmyšlenkovitě zkopíroval z pískoviště uživatele Verosusa do článku - a to včetně chyb - možná i kvůli nim to bylo v pískovišti a ne v článku. Já opravdu copy-paste nemám rád. Vy jste to dal do článku a vy byste měl za ty informace ručit - takhle mám pocit, že všechno co do Wikipedie dáváte by mělo být považováno za neověřené. Já se editací zde straním záměrně, protože narozdíl od Vás vlastní zaujatost jsem schopen posoudit a možná se budete divit, ale také mi neunikl prohomosexuální humbuk v případě, že edituji.--DeeMusil 9. 1. 2011, 01:21 (UTC)

oddělení

Doporučuji se podívat na editorský konsensus http://en.wikipedia.org/wiki/LGBT_parenting Jak je vidět, jen tak ledajaké povzdechy a dojmy nad NPOV nestačí, jelikož názorová protistrana je vytrvale neschopna dodat důvěryhodné zdroje dokumentující byť jen náznaky toho, že se děti vychovávané stejnopohlavními páry nevyvíjejí stejně dobře jako v různopohlavních rodinách. Nevidím důvod, proč se touto neschopností trápit. Wikipedie má být založena na důvěryhodných zdrojích a ne na ultrakonzervativních povzdechech. To, že si řada laiků a editorů myslí blbosti, není problém Wikipedie. To je jejich problém. Nechť se dovzdělají nebo ať o dané oblasti nepíší, když na to nemají potřebný rozhled. Poněvadž trapas s Hansen už jednou stačil. Nebo vy ještě nemáte dost? --Destinero 21. 12. 2010, 09:19 (UTC)

Žádám vás, abyste nedestruoval obsah tématu, jemuž zjevně dostatečně nerozumíte: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Homoparentalita&diff=6198191&oldid=6102779

"The quality and breadth of research available, as well as the results of the studies performed about gay parenting and children of gay parents, is robust and has provided the basis for a consensus in the field. Many well renowned, regarded and respected professionals have [produced] methodologically sound longitudinal and cross-sectional studies into hundreds of reports. Some of the longitudinal studies have tracked children for six, ten and fourteen years. The starting ages of the children in the longitudinal studies has varied from birth, six to ten years old and followed them throughout childhood, adolescence and into adulthood. The studies and reports are published in many well respected peer reviewed journals including the Journal of Child Development, the Journal of Family Psychology, the Journal of Child Psychology, and the Journal of Child Psychiatry. Each of the studies and hundreds of reports also withstood the rigorous peer review process and were tested statistically, rationally and methodologically by seasoned professionals prior to publication."

" In addition to the volume, the body of research is broad; comparing children raised by lesbian couples to children raised by married heterosexual couples; children raised by lesbian parents from birth to children raised by heterosexual married couples from birth; children raised by single homosexuals to children raised by single heterosexuals; and children adopted by homosexual parents to those raised by homosexual biological parents, to name a few. These reports and studies find that there are no differences in the parenting of homosexuals or the adjustment of their children. These conclusions have been accepted, adopted and ratified by the American Psychological Association, the American Psychiatry Association, the American Pediatric Association, the American Academy of Pediatrics, the Child Welfare League of America and the National Association of Social Workers. As a result, based on the robust nature of the evidence available in the field, this Court is satisfied that the issue is so far beyond dispute that it would be irrational to hold otherwise; the best interests of children are not preserved by prohibiting homosexual adoption." http://www.3dca.flcourts.org/Opinions/3D08-3044.pdf

" The gender of a child’s parent is not a factor in a child’s adjustment. The sexual orientation of an individual does not determine whether that individual can be a good parent. Children raised by gay or lesbian parents are as likely as children raised by heterosexual parents to be healthy, successful and well-adjusted. The research supporting this conclusion is accepted beyond serious debate in the field of developmental psychology."

"a. Tr 1025:4-23 (Lamb: Studies have demonstrated “very conclusively that children who are raised by gay and lesbian parents are just as likely to be well-adjusted as children raised by heterosexual parents.” These results are “completely consistent with our broader understanding of the factors that affect children’s adjustment.”)"

https://ecf.cand.uscourts.gov/cand/09cv2292/files/09cv2292-ORDER.pdf

"Plaintiffs presented an abundance of evidence and research, confirmed by our independent research, supporting the proposition that the interests of children are served equally by same-sex parents and opposite-sex parents. On the other hand, we acknowledge the existence of reasoned opinions that dual-gender parenting is the optimal environment for children. These opinions, while thoughtful and sincere, were largely unsupported by reliable scientific studies."

http://www.iowacourts.gov/Supreme_Court/Recent_Opinions/20090403/07-1499.pdf

"The methodologies used in the major studies of same-sex parenting meet the standards for research in the field of developmental psychology and psychology generally."

"The body of research on same-sex families is consistent with standards in the relevant fields and produces reliable conclusions."

http://www.glad.org/uploads/docs/cases/gill-v-office-of-personnel-management/2009-11-17-doma-aff-lamb.pdf

Destinero, raději, místo vašich copy-paste, které jsou Vám mimochodem zakázány Vaší arbitráží, si prostudujte, co to znamená „reliable sources“. Mnozí editoři se Vám to snažili vysvětlit a to i na anglické Wikipedii - neuspěli a proto jste tam dostal (také) topic ban (vizte odstavec níže tamtéž), což mi připomíná, že jsem to nakonec nebyl já, jak jste mi vícekráte sliboval, ale Vy. Z toho pohledu považuji Vaše poukazování na údajný konsenzus, případně obviňování z neschopnosti, myšlením blbostí, destruování projektu a jiných vymyšleností za nedůvěryhodné. Takže Vás stihl (zcela logicky) stejný osud jako zde na české verzi Wikipedie a de facto všech vašich předchozích projektech. Myslím, že byste měl přehodnotit, že chyba nejspíše nebude v těch projektech a lidech, kteří se tam vyskytují, ale ve Vašem přístupu k nim, tedy jak k projektům, tak k lidem.--DeeMusil 21. 12. 2010, 10:26 (UTC)

Závěry k přepracování

Dovolím si prozatím vytáhnout z článku kapitolu Závěry, která celkově moc nezapadá do článku. Prosím kolegyně a kolegy o pomoc s formulačním a případně i faktickým přepracováním: --Bazi 9. 1. 2011, 13:57 (UTC)

Závěry

Dřívější společenké domněnky o nadřazenosti tradičních rodinných forem byly kriticky zpochybněny empirickým výzkumem. Na počátku 20. století byl široce zastoupen názor, že tradiční rodinné uspořádání je nezbytné pro dobrou adjustaci dětí. Od 70. let 20. století bylo čím dál tím jasnější, že k předurčení pohody a prospěchu dětí přispívají rodinné procesy (jako je kvalita rodičovství, psychosociální pohoda rodičů, kvalita a spokojenost se vztahy v rámci rodiny a úroveň spolupráce a harmonie mezi rodiči) a nikoliv rodinná struktura jako taková (jako je počet, pohlaví, sexualita a status soužití rodičů). V důsledku toho je od konce 80. let 20. století dobře doloženo, že děti a adolescenti se mohou adjustovat stejně dobře jak v netradičních tak tradičních podmínkách.

Ačkoliv se někdy v politických debatách objevují tvrzení, že heterosexuální páry jsou přirozeně lepšími rodiči než stejnopohlavní páry nebo že děti leseb anebo gayů si vedou hůře než děti vychovávaných heteorsexuálními rodiči, tato tvrzení nemají žádnou oporu ve vědecké literatuře. Ve skutečnosti je prosazování tohoto názoru a zákonů i veřejných programů, které jej ztělesňují, nepochybně v rozporu s prospěchem dětí. Žádný výzkum nepodporuje široce zastoupené přesvědčení, že prospěch dětí je ovlivněn pohlavím rodičů. Společnost je plná modelů rolí od nichž se děti a adolescenti mohou učit o společensky stanovaných rolí muže a ženy.

Ve skutečnosti vědecké výzkumy, které přímo srovnaly výsledky dětí mající rodiče gaye a lesby s výsledky dětí mající heterosexuální rodiče, byly pozoruhodně shodné ve vykazování úplně stejné vhodnosti a schopností rodičů leseb a gayů jako heterosexuálních rodičů, a jejich dětí stejně psychologicky zdravých a dobře adjustovaných jako u heterosexuálních rodičů navzdory tomu, že značná právní diskriminace a nerovnost nadále představuje pro tyto rodiny důležité výzvy. Tato data neukázala žádné riziko pro děti v důsledku výchovy v rodině s 1 nebo více homosexuálními rodiči.

Rodičovské schopnosti gayů a leseb a pozitivních důsledků pro jejich děti nejsou oblastí, kde nepanuje shoda důvěryhodných vědeckých výzkumníků. Prohlášení předních organizací expertů v této oblasti reflektují profesionální shodu na tom, že děti vychovávané lesbami nebo gayi se neliší v žádném podstatném ohledu od těch vychovávaných heterosexuálními rodiči. Žádný důvěryhodný empirický výzkum nenaznačuje opak. Pokud by gayové, lesby nebo bisexuálové byli přirozeně méně schopnými rodiči než jinak srovnatelní heterosexuálové, jejich děti by vykazovaly problémy bez ohledu na typ vzorku. To však nebylo zjištěno. Kvůli trvalému neúspěchu dosavadní literatury vyvrátit nulovou hypotézu (o neexistujících významných rozdílech mezi dětmi homosexuálních rodičů a dětmi heterosexuálních rodičů) leží důkazní empirické břemeno na těch, kteří tvrdí, že se dětem rodičů sexuální menšiny vede hůře než dětem heterosexuálních rodičů. Kanadská asociace psychologů je znepokojena tím, že někteří lidé a instituce dezinterpretují výsledky psychologického výzkumu na podporu svých postojů, které jsou spíše založeny na jiném systému přesvědčení nebo hodnot. Podle mainské pobočky Americké akademie pediatrů "ti, kteří tvrdí, že dítě potřebuje biologickou matku či otce, aby se mu dobře vedlo, buď ignorují vědeckou literaturu nebo jí dezinterpretují nebo obojí. S veškerou úctou mají lidé právo na své názory a přesdudky ale je zcela špatné nazývat tyto názory a předsudky vědou." Literatura ukazuje, že finanční, psychologický a fyzický prospěch rodičů je podpořen manželstvím a že pro děti je užitečné, když je vychovávají dva rodiče v rámci právně uznaného statku.

Většina studií se objevila v pečlivě recenzovaných a velice výběrových žurnálech, jejichž standardy reprezentují odbornou shodu na obecně přijímaných sociálně-vědeckých standardech na poli vývoje dětí a adolescentů.

Profesorka Judith Stacey z New York University, prohlásila: "Výjimečně existuje taková shoda v jakékoliv oblasti sociálních věd jako v případě rodičovství homosexuálů, a proto Americká akademie pediatrů a všechny další hlavní odborné organizace specializující se na blaho dětí vydaly zprávy a rezoluce podporujících rodičovská práva gayů a leseb." Mezi tyto organizace patří Americká akademie pediatrů, Americká akademie psychiatrů pro děti a mládež, Americká psychiatrická asociace, Americká psychologická asociace,, Americká psychoanalytická asociace,, americká Národní asociace sociálních pracovníků,, Liga pro dobro dětí v Americe , Severoamerický koncil dětí k adopci , Kanadská asociace psychologů, australská nejstarší charita a další.

Profesor Gregory M. Herek poznamenal, že empirický výzkum nemůže urovnat spory o základní hodnoty, ale je velmi dobrý v zodpovězený faktických otázek. Politické diskuse budou ochuzeny, pokud tento důležitý zdroj znalostí bude jednoduše zavržen.

odstavec z úvodu článku

Vědecký výzkum shodně ukazuje, že lesby a gayové jsou stejně vhodní a schopní rodiče jako heterosexuální rodiče, a že jejich dětí jsou stejně psychologicky zdravé a dobře adjustované jako ty vychovávané heterosexuálními rodiči. Podle přezkumů vědecké literatury publikované v prestižních odborně recenzovaných žurnálech a prohlášení nejvýznamnějších profesních asociací neexistuje žádný důkaz o opaku. Metodologie užívané v hlavních studiích stejnopohlavních rodičů splňují standardy výzkumu na poli vývojové psychologie a psychologie obecně a vedou k spolehlivým závěrům.