Diskuse:Fidget spinner

Rozšíření?

V anglické Wiki je toho asi 2x více, doufám, že to někdo ,,dopíše". U dcery je to naprostá bomba. Co si o tom myslíte vy? Pište na moji diskusi...Škola73 13. 6. 2017, 21:48 (CEST)

Anglická wikipedie je holt o „trochu" větší a má víc lidí kteří se tím můžou zabývat. Pokud se Vám článek zdá krátký, můžete ho rozšířit sami, jsme přeci na wikipedii. :-) Mimochodem, podpis nemusíte psát ručně, koukněte sem: Wikipedie:Podpis. --Martin2035 (diskuse) 13. 6. 2017, 22:38 (CEST)

Dvojí rotace

Přidal jsem box vlastního výzkumu k sekci "Dvojí rotace čtyřložiskových spinnerů" kolegy Oashi. Práce je to zajímavá, ale asi by měla být publikována primárně jinde, a sem jen přidán link. Taky si nejsem jistý, že samotná "obyčejná" setrvačnost může tento případný jev vysvětlit, to bych případně upřesnil na Coriolisovu sílu. —Mykhal (diskuse) 4. 8. 2017, 13:28 (CEST)

@Mykhal: Díky za echo.

• Coriolise sem nemotejme: Tady přece o změnu poloměru nejde!
• Co ta paní autorka prvotně chtěla demonstrovat, bylo "zachování momentu setrvačnosti", tedy obdoba "zachování posuvné setrvačnosti", zde však u rotačního pohybu. Respektive zachování klidu: zachování "nerotace", jako obdoba experimentu, kdy na stole trhnete pod vázou ubrusem: I tam dochází ke dvojímu tření (stůl-ubrus, ubrus-váza), přitom stůl a váza se vůči sobě (nejprve) nepohybují.

Klidně to přeformulujte, jestli jsem to napsal nepochopitelně. Snažil jsem se to prve ukázat na postupu měření (co a jak), ale "obdoba s ubrusem" je asi výstižnější (a kratší, tedy edukačně účinější). --Franta Oashi (diskuse) 7. 8. 2017, 02:12 (CEST)

K "Coriolise sem nemotejme: Tady přece o změnu poloměru nejde": V případě případě vzniku vzdušných vírů v atmosféře či vzniku víru v dostatečně obřím umyvadle (kde se může tahle síla projevit) se taky žádná změna poloměru nekoná (ilustrační obrázek na cs wiki může být matoucí), jde spíš o to, že v různých místech (různě vzdálených od středu rotace) toho ložiska působí různě velké síly, ale je otázka jestli dostatečná k tomu, aby je roztočil. Ale stále platí, že takový výzkum je dobré publikovat spíše třeba na vlastním blogu, a sem dát jen krátkou zmínku a odkaz. —Mykhal (diskuse) 7. 8. 2017, 09:46 (CEST)

Šmankote...

• "V případě .. vzniku víru .. se taky žádná změna poloměru nekoná" - Zmiňujete tu princip vzniku tornáda: A u toho nejen, že hraje roli změna poloměru, dokonce jde navíc o 3D jev, o posun podél osy víru... Naopak u spinneru jde o fixní vzdálenost danou konstrukčně: Sem Coriolise fakt netahejte.

• A zůstaňme ve 2D, to úplně stačí. Ikdyž k přenosu momentu hybnosti by samozřejmě docházelo, ikdyby to volné ložisko mělo osu jinou, něž rovnoběžnou s osou celého spinneru, ikdyby o 45 stupňů. (od osy na průsečík, či do boku mimoběžně, efekt roztáčení by se jen umenšil cosinem...) Nejdříve to je ale potřeba pochopit ve 2D.

• "jde spíš o to, že v různých místech (různě vzdálených od středu rotace) toho ložiska působí různě velké síly" - Ne, na "vzdálenost od středu rotace" zapomeňte! Tady jde o "zachování momentu hybnosti", ten je na poloze nezávislý.

• PS, nápověda: U rotačního pohybu je vzdáleností úhel, a rozdíl úhlů právě chce zůstat nulový (tření to kazí), zachovaný stejný bez ohledu na kvedlání z vnějšku.

• "síla .. dostatečná k tomu, aby je roztočil" - Tření. Tření v ložiscích je jediný efekt přenosu energie, jediný relevantní pro roztáčení těch tří volných ložisek, na hrotech spinneru. (roztáčením zde myslím nárůst rozdílového úhlu, který by bez tření jinak zůstal nulový.)
• "takový výzkum .. publikovat .. na vlastním blogu" - Vždyť tam máte ref, že to vymyslela ta ženská, že to měla být učební pomůcka, pro demonstraci "dvojí rotace" (jak jsem to, pravda, nazval já), nicméně pro demonstraci "přenosu" momentu hybnosti i na vedlejší ložiska (setrvačníky). Si ten "kvalitní čtyřložiskový spinner" kupte a vyzkoušejte si to, místo těchhle spekulací.

Závěr: Můj je popis, asi nedokonalý. Myšlenka a účel je od původní autorky, tvůrkyně spinneru. Jenže bez vysvětlení fyziky ten účel pochopit holt nepůjde. --Franta Oashi (diskuse) 8. 8. 2017, 01:07 (CEST)

@Mykhal: Vy tu vlastně předvádíte, jak moc je ta kapitola o fyzice důležitá. Je mi líto. :( --Franta Oashi (diskuse) 8. 8. 2017, 01:10 (CEST)

Kde přesně se prosím píše že mělo jít původně o "demonstraci dvojí rotace"? V jediné referenci Vaší sekce, videu, se o třech vnějších ložiscích, resp. o jejich rotaci či jiné funkčnosti, nemluví. A v jiných referencích stojí: "Fidget spinner původně sloužil jako antistresová pomůcka". Spíše jsem zaznamenal názory, že jde o šikovné využití zmetků ložisek.[1] Konkrétní model spinneru na titulní fotce (modrý) dokonce obvodová ložiska vůbec nemá, jsou to jen "dummy" kovové kroužky, zřejmě, srovnejte se vzhledem točidel ve videu.) Žádná vnější ložiska nejsou ani v původním patentu [2]. Taky je podivuhodné, že ani jeden z následujících, dle googlu nejrelevantnějších (populárních) článků o fyzice f.s., se o rotaci vnějších ložisek nijak nezmiňuje. [3][4][5]. Teď už jen zbývá najít článek či studii, kde to zmíněno a rozebráno je, případně vyčkat příchodu odborníka na gyroskopy a rotaci tuhých těles. —Mykhal (diskuse) 8. 8. 2017, 10:39 (CEST)

.. Co se týče toho vysvětlení založeného na prosté setrvačnosti, to je vlastně tak prosté a zřejmé, že to člověka nemusí hned trknout :) Avšak, že by točítko mělo být určeno k demonstraci tohoto jevu není nijak podloženo a ani to není pravděpodobné, protože to není pozorovatelné pouhým okem, jak sám zmiňujete. Zdravím, —Mykhal (diskuse) 8. 8. 2017, 12:41 (CEST)