Diskuse:D'Hondtova metoda

Poslední komentář: před 6 lety od uživatele Nazgul02 v tématu „Potřebné hlasy na mandát

Editace Wikipedisty Slimejse obsahují nepřesné informace, které by se navíc hodily spíše k článku o volbách do PSP ČR (po uvážení lze zakomponovat tam):

„O paradoxech přepočtu hlasů na mandáty se v České republice začalo hovořit po zveřejnění výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Například v Libereckém kraji Stranu zelených volilo 9,58 % a nezískala ani jeden mandát. V Moravskoslezském kraji stejná strana obdržela 4,34 % a po přepočtení hlasů dostala jedno poslanecké místo.
V celé republice získala KDU-ČSL 7,22 % hlasů a 13 poslaneckých mandátů, Stranu zelených volilo o 0,93 % méně voličů a obdržela jen šest poslaneckých míst. Nepoměr mezi procentním ziskem a počtem mandátů byl důvodem pro napadení výsledků voleb jedním z krajských lídrů SZ Petrem Pávkem.“

Mícháme jabka a hrušky, když celorepublikové kvórum 5 % pro postup do přerozdělování mandátů převádíme na přerozdělení mandátů v krajích. Nutno připomenout, že 5 % získaných hlasů v celé republice je pouze jedna z podmínek pro vstup do sněmovny. Druhou je zisk samotného mandátu v příslušném volebním kraji. Přirozený práh pro vstup do sněmovny se různí, protože v každém kraji se přerozděluje různý počet mandátů, a tak mohou pro zisk mandátu v Praze stačit 4 % a v Karlových Varech 15 %. Získané mandáty stran se stejným ziskem hlasů v celostátním měřítku se tak mohou lišit - záleží na tom, ve kterých krajích získaly strany své hlasy. Petr C. 17:02, 15. 6. 2006 (UTC)

já tam žádný poukaz na kvórum 5 % nevidím. Prostě ukazuje některé paradoxy. --Li-sung 17:11, 15. 6. 2006 (UTC)
Domnívám se, že vymazaná informace byla užitečnou a praktickou ukázkou slabin této přepočítací metody v kombinaci s velikostí volebních krajů. Jsem si jistý, že výše citovaný odstavec by měl v článku zůstat. Slimejs 19:30, 15. 6. 2006 (UTC)
Taky myslim, ze z tohoto hlediska byla pasaz v poradku. Vidim tam jinou vec, jez by mohl abyt matouci, ta pasaz totiz muze vzbudit dojem, ze nesrovnalosti v poctu hlasu a mandatu vznikla prepocitavanim dle DHondta, ktery k tomu sice skutecne prispiva /zvyhodnuje silnejsi strany!/ ovsem vetsi vliv skutecne mel prirozeny prah v tom kterem kraji /prepocitano to ovsem nemam/. 5% klauzule tam ovsem urcitou roli taky hraje! Propadle hlasy se totiz pro rozdelovani mandatu nepocitaji, coz dal znevyhodnuje pomer hlasu mezi malymi a velkymi stranami pro prepocitavani. Zkusim to upravit. --Nolanus 22:49, 15. 6. 2006 (UTC)

Vyvážení článku editovat

Trochu jsem upravil článek - místy mi to přišlo jako taková malá propagace zelených. Snažil jsem se to vyvážit, snad nebudou námitky. Také jsem trochu upravil některé formulace, aby byly jasnější. Věta o napadení výsledků voleb u soudu nepatří sem, přesunul jsem ji na stránku o volbách v roce 2006. Nazgul02 25. 5. 2010, 21:43 (UTC)

Popis způsobu výpočtu editovat

Přepsal jsem popis způsobu výpočtu tak, abychom mu lépe rozuměl, v naději, že jsem ho buď zlepšil nebo alespoň nezhoršil.

Na jiné téma, anglický článek en:D'Hondt_method popisuje jiný postup, jenž dost možná ve výsledku vyjde na stejno. A sice: Nejprve se ke každé straně napočítá tolik podílových kousků, kolik je přidělovaných mandátů, a sice kousek k_s_n = h_s / n, kde s je strana, n je průběžné číslo běžící od jedničky do počtu mandátů m, a h_s je počet získaných hlasů strany s. Pak se kousky seřadí podle velikosti sestupně, a vyzvedne se prvních m kousků, tedy tolik kousků, kolik je přidělovaných mandátů. A za každý vyzvednutý kousek dostane strana mandát. Na příkladu, jejž jsem použil v článku, to vyjde takto:

Průběžné číslo 1 2 3
Strana A 100 = 100 / 1 50 = 100 / 2 33 = 100 / 3
Strana B 60 = 60 / 1 30 = 60 / 2 20 = 60 / 3
Strana C 45 = 45 / 1 23 = 45 / 2 15 = 45 / 3

Seřazené podílové kousky podle velikosti sestupně: A:100, B:60, A:50, C:45, A:33, B:30, C:23, B:20, C:15.

--Dan Polansky 28. 5. 2010, 17:28 (UTC)

Dobrá práce! Dovolil jsem si některé formulace přepsat, myslím, že takto je to čitelnější a srozumitelnější. Ještě bych navrhoval ten fiktivní příklad mírně upravit, aby při použití koeficientu 1,42 vyšly výsledky jinak, než při koeficientu 1. Nazgul02 31. 5. 2010, 14:23 (UTC)

Potřebné hlasy na mandát editovat

Upravil jsem pasáž o potřebných hlasech na mandát, ale myslím, že to bude chtít ještě přepsat. Viníkem zmíněné dysproporce podle mého není D'Hondtova metoda, ale rozdělení do krajů a 5% kvórum. Kdyby neexistovaly, byly by v potřebných hlasech na mandát nanejvýš 10% rozdíly. Nazgul02 (diskuse) 28. 10. 2017, 16:01 (CEST)Odpovědět

Zpět na stránku „D'Hondtova metoda“.