Diskuse:Církevní titul

Význam zkratek

Nezná někdo prosím význam zkratek, které se vyskytují na obrázku v článku – na náhrobku emauzských benediktinů? FR x FR CONV x RPD; PROF, PRESB, AET? RMVS = ROMULUS (první sloupec dole; obdobně jako MONRII bude MONASTERII)? Tipuji, že PROF bude věk, v němž dotyčný skládal sliby (profes), AET snad věk, v němž odešel na věčnost; RPD že by byla obdoba VDP (když RD je DP)?? Děkuji, --Jiří Janíček 6. 1. 2012, 19:00 (UTC)

FR bych viděl na klasické frater, FR CONV jako frater conversus(?) --Silesianus 6. 1. 2012, 19:44 (UTC)

PRESB snad presbyter --Silesianus 6. 1. 2012, 20:10 (UTC)

Budu trochu věštit z křišťálové koule, nejsa odborník:

• fr = frater
• fr conv = frater conventualis
• presb = presbyter
• aet a = aetatis anno (nebo s jinými koncovkami), tj. věkem x let
• rpd – napadá mě jen taková násilná varianta Reverendus Pater Dominus, čili něco jako „důstojný otec, pan ten a ten“ (ale je to na vodě, spekulace)

Fagnes 6. 1. 2012, 20:18 (UTC)

P. S. Jinak článek samotný bych z obsahového hlediska docela zpochybnil, protože směšuje funkce, tituly a všechno možné i nemožné dohromady.

To mě (krom toho AET A, to jsem neznal) napadlo taky, ale tato řešení zavdávají řadu otázek:

1) Pokud je FR frater (bratr), proč je u některých před jménem uvedeno FR, a u některých FR CONV? Vyjadřuje to nějakou distinkci, nebo jsou ta označení stejného významu?

2) Znamená CONV conversus (konvrš), nebo conventualis – nápad bujné fantazie: že by CONV byli obutí benediktini, a nekonventuálové (bez CONV) neobutí? Ovšem to by benediktini museli takové dvě větve mít, což, pokud vím, nemají ... A pokud je CONV konvrš, což podle DEBDictu znamená totéž co fráter ("mnich laik, fráter"), pak je tedy otázka, proč to lišení.

3) U PRESB mě taky napadlo presbyter (kněz), ale pak je otázka, proč je u snad všech krom opata uvedeno jak RPD, tak PRESB ... (ale asi to tak bude, úvahy o jiném významu (presbyter jako starší, nějaká zvláštní hodnost v rámci řádu) byly asi opět zbytečně bujné)

4) Největší záhadou je ale ono RPD, k němuž člověka napadne zmiňované a podivné reverendus dominus ∧ pater ...

5) Už zmiňovaný první emauzský opat SAUTER (o něm: http://www.orden-online.de/wissen/s/sauter-benedikt/, na fotce náhrobku poslední v prvním sloupci) zakládá další záhadu: krom významu zkratky/zkratek (RMUS tedy nebude ROMULUS, ale ROMANUS (Roman); AMPLMUS je záhadou) jde o D před jménem (D BENEDICTUS SAUTER) – decanus? dominus? Nebo něco jiného, s čehož pomocí možná rozklíčujeme i ono RPD? --Jiří Janíček 6. 1. 2012, 23:41 (UTC)

PS: Tak já bych řekl, že ve své podstatě jsou to tituly všechno, ale pokud to umíte a chcete nějak rozčlenit, tak to udělejte. Nebo je řešením prostá změna názvu např. na Církevní tituly a funkce. Rozhodně je ale podle mě nový obsah spíš ku prospěchu než ku škodě a jsem proti jeho mazání! --Jiří Janíček 6. 1. 2012, 23:41 (UTC)

A co zaslat oficiální dotaz jménem wikipedie přímo benediktinům, popřípadě římskokatolické církvi (arcibiskupství pražskému)? Ať nevěštíme z křišťálové koule. --Silesianus 7. 1. 2012, 08:34 (UTC)

Taky mě to teď napadlo, tento nápad bych podpořil. Jenom si nejsem jistý, kdo konkrétně by pak dotaz zodpovídal, což pochopitelně má vliv na podobu odpovědi. Ale nechme se překvapit (případně by se dotaz dal poslat také vyšehradské kapitule, která má dotyčný hřbitov za rohem). A ještě trochu věštění z křišťálové koule: rozlišení FR a FR CONV by mohlo sloužit k tomu, zda se jednalo o frátera žijícího v klášteře (FR CONV) nebo mimo něj (FR). K současnému užití RPD a PRESB mě napadá jen to, že RPD je zřejmě oslovení, zatímco PRESB je stupeň svěcení („funkce“). U Sautera bych D viděl jako Dominus. K obsahu článku bych řekl, že situace není tak jednoduchá a vyžadovala by delší debatu – ale o tom raději založím nové téma. Fagnes 7. 1. 2012, 11:34 (UTC)

Řadu informací k tomu ještě najdete zde. Fagnes 7. 1. 2012, 15:19 (UTC)

Úpravy článku

Podle mého názoru článek potřebuje úpravy (proto jsem do něj vložil šablonu upravit), neboť směšuje mnoho věcí dohromady, např. tituly a funkce. Sám v tom nemám příliš jasno, protože to vyžaduje nejprve vyjasnění, co je funkce, co titul atd. Bez dalších podkladů proto nejprve zkusím definovat tyto pojmy:

• funkce – zastávání nějakého úřadu, dotyčný je za výkon funkce placen, je to jeho pracovní úvazek
• titul (čestný titul) – jsou s ním spojena určitá práva spíše čestného charakteru, např. právo být nějak oslovován či označován, popřípadě také nějaké nepříliš závažné povinnosti, ale nejedná se o placenou funkci
• hodnost – jsou s ní spojena určitá práva i povinnosti, ale nejedná se o placenou funkci
• svěcení – předpoklad pro výkon určitých funkcí, popř. pro získání nějakého titulu či hodnosti

U jednotlivých funkcí, titulů, hodností a svěcení by pak v ideálním případě mělo být uvedeno, jaké oslovení a označení je s tím spojeno (Eminence, Mons., důstojný pan, ...).

Pokud výše uvedené členění platí, zkusil bych jednotlivé pojmy zařadit do příslušných skupin:

• funkce: papež, (sídelní) arcibiskup, (sídelní) biskup, administrátor (arci)diecéze, generální vikář, biskupský vikář, opat, převor, abatyše, probošt kláštera, probošt kapituly, děkan kapituly, (sídelní) kanovník, farář, administrátor (farnosti), farní vikář
• tituly: čestný kanovník, prelát, osobní arciděkan, osobní děkan, osobní farář
• hodnosti: kardinál
• svěcení: jáhenské, kněžské, biskupské
• současně funkce a titul: arciděkan, děkan (v Čechách)
• nevím: moderátor, kooperátor, rektor kostela, děkan (na Moravě)

Prosím o vyjádření všechny, kdo o této problematice něco vědí. Díky Fagnes 7. 1. 2012, 12:15 (UTC)

Několik poznámek

FR x FR CONV x RPD; PROF, PRESB, AET? RMVS = ROMULUS

AMPLMUS

Pokusím se objasnit něco z toho co vím, ale nejsem specialista na benediktinskou tradici. Totiž řeholníci mají, na rozdíl od diecézních kněží, zasvěcení (to není svěcení), ale forma různých slibů, které dávají Bohu. Po roce 1965 (II. vatikánský koncil) se situace s řeholními sliby zjednodušila. Takže vedle pojmu "svěcení" je třeba přidat ještě pojem "zasvěcení" (datum zasvěcení hraje v řeholním životě důležitou roli, protože ne všichni řeholníci se dávají vysvětit na kněze. Dříve to spíš byla naopak výjimka.)

Nicméně některé zkratky jsou jasné:

AMPLMUS znamená Amplissimus - někdy se používá AMPLISSIMUS REVERENUS nebo ADMODUM REVERENDUS zkratka A.R.D. - "vysocedůstojný" - někdy se to ani nepřekládalo, bylo obtížné najít český ekvivalent. Dříve to bylo velmi frekventované označení.

PROF znamená PROFESSIO - profese = řeholní slib

PRESB znamená PRESBYTER - kněz

FR znamená FRATER - bratr

Tady s menší jistotou:

AET? znamená AETATIS - ve věku, nebo věkem (tady by se hodilo např. OBIIT AET... - zemřel ve věku ..., PROF AET... - sliby skládal ve věku...)

RPD může znamenat Reverendissimus Pater Dominus - Nejdůstojnější Otec (totiž řeholníci se i dnes nepíší RD či R.D. nebo Rev.D., ale pouze P - Pater, tím se odliší, že se jedná o řádového-řeholního kněze, ne diecézního, dříve tzv. světského). Mám zde, ale velmi malou jistotu. Mohlo by to znamenat také zjednodušeněji Reverendus Pater Dominus nebo ještě jiná slova. To by bylo na výzkum, podle časování - v dějinách se titulování kněží měnilo (a mění).

FR CONV - tady skutečně nevím (conventualis - patří k františkánské nebo karmelitánské aj. tradici - tedy k jiným typům řádů: žebravým (mendikantským) nebo řeholních kanovníků), u benediktinů bych se spíše držel toho: frater conversus - tedy česky zkomoleně konvrš. Totiž již ve středověku došlo k rozdělení řeholních bratří v benediktinských klášteřích (tzv. řády monastické) na bratry jejiž úkolem byla především modlitba - těm by náležel titul FR a na bratry, kteří se zabývali manuálními pracemi (tzv. manuálové) nebo též konvršové - sem by se hodila zkratka FR CONV. (znamená to také: laický bratr).

RMVS znamená Reverendissimus - nejdůstojnější

Kromě zasvěcení existuje ještě celá čestná titulatura (čestné tituly - např. osobní děkan, arciděkan, konzistorní rada, biskupský rada apod. - toto je ovšem čestná titulatura diecézních-dříve světských kněží, řádová může být odlišná);

dále společenská titulatura (ta se používá, i když to některým připadá staromilné, i dnes) - používaná v oslovení:

bohoslovec, seminarista - ctihodný pán (někdy také alumnus semináře)

farní vikář (dříve se říkalo a i dnes se používá výraz: kaplan) - velebný pán

farář - důstojný pán

(okrskový) vikář - veledůstojný pán

kněží biskupské kurie - jemnostpán (toto oslovení je však řídké)

kanovníci či výše postavení kněží - jeho milost (tzn., že má služebnictvo, nebo může si ho zaplatit z prebendy)

(arcibiskup)biskup - jeho excelence popř. jeho biskupská milost

kardinál - jeho eminence

papež - jeho svatost

Ještě existuje oslovení skupiny duchovenstva: carissimi, carissimi frateli, alumnové atd.

V řeholních domech existuje složitý systém funkcí, osobní postavení, úkolů, služeb, společenské pozice...

Vůbec se nedivím, že s tím máte problémy. Na to se píší na římských univerzitách disertační práce v oboru kanonického práva. Každopádně je třeba oddělit 2 věci při označování: světské (diecézní) kněze a řeholní (řádové) kněze. Rozdělení do skupin podle funkce, titulu, hodnosti, svěcení a služeb či úkolů (moderátor, kooperátor) - spíš patří diecézním kněžím.

Zasvěcení - s různými formami a stupni - patří řeholním bratřím a kněžím.

Zajímavá by byla také problematika oslovování v ženských řeholích - např. matka představená používala zkratku: RevDa - Reverendissima Domina

Snad jsem Vám trochu pomohl. Když tak napište. Martin Davídek 7. 1. 2012, 15:01 (UTC)

Díky moc, pokusím se tím nějak prokousat. Třeba u pojmů moderátor (vztahuje se ke společné duchovní správě?) či kooperátor (je skutečně totéž, co farní vikář, resp. dříve kaplan?) mi ani není přesně jasné, co to znamená. Hezký den přeje Fagnes 7. 1. 2012, 15:19 (UTC)

Tohle musíme rozdělit na 2 věci:

1. moderátor a kooperátor (tyto právní figury se vztahují k řízení)

2. farní vikář a kaplan (tyto právní figury se vztahují k duchovní správě)

Důležitou pomůckou je nám:

KODEX KANONICKÉHO PRÁVA - CODEX IURIS CANONICI, L.P. 1983 Preklad do ceštiny. Z latiny preložil prof. JUDr. ThDr. Miroslav Zednícek. Lektoroval mons. ThDr. Antonín Liška, biskup ceskobudejovický. Schválení k vydání udelila Ceská biskupská konference dne 6.ríjna 1992. (C) Copyright pro ceské vydání by Zvon, ceské katolické nakladatelství, spol. s r.o. Praha, 1993

Kodex stanoví jaký je rozdíl mezi moderátorem a kooperátorem (viz. kánon 473 §2). Zjednodušeně můžeme říci, koordinátor je nadřízený moderátorovi (v českém překladu Profesor Zedníček se znalostí latiny a všech kanonických souvislostí přeložil slovem ředitel, což odpovídá povaze věci).

ad 1.:

koordinátor = ten, kdo řídí koordinaci (diecézní biskup) - jmenuje (Moderatore di curia - český překlad: Ředitel kurie) - viz kánon 473 §2

moderátor = ředitel (musí být knězem, je podřízený koordinátorovi) - viz stejný kánon 473 §2

Italsky: Can. 473 - §2. Spetta allo stesso Vescovo diocesano coordinare l'attività pastorale dei Vicari generali ed episcopali; dove risulta conveniente, può essere nominato il Moderatore di curia, che deve essere un sacerdote e al quale spetta, sotto l'autorità del Vescovo, coordinare le attività che riguardano la trattazione degli affari amministrativi come pure curare che gli altri addetti alla curia svolgano fedelmente l'ufficio loro affidato.

Česky: Kán.473 § 2. Diecéznímu biskupovi přísluší koordinovat pastorační činnost generálních nebo biskupských vikářu; kde je to vhodné, může být jmenován ředitel kurie, který musí být knězem a kterému přísluší pod vedením biskupa koordinovat vyřizování správních záležitostí a dbát, aby ostatní osoby v kurii řádne plnily jim svěřené úkoly.

ad 2.: farní vikář - kánony 541, 545-552

kaplan - kánony 564 - 572

K rozdílu mezi farním vikářem a kaplanem je to také velmi jednoduché. Jsou to úplně odlišné kánony, které stanoví tuto kněžskou funkci. Kaplan je například nemocniční, vězeňský, školní (prostě pro nějakou určitou skupinu věřících), zatímco farní vikář je zástupce faráře - to znamená je pro všechny lidi žijící na území nebo v kompetenci farnosti. Vikář znamená zástupce. Chybně ovšem tradice (podle Kodexu z roku 1917 a předchozího práva) říká farnímu vikáři kaplan. Je to dané kanonickou tradicí, která byla před rokem 1983, než vyšel nový KODEX.

Lidi to dodnes příliš nerozlišují a pravdou je, že automaticky knězi ve farnosti, který není farářem říkají: "Pane kaplane". Kanonicky je to však nesprávné. Doufám, že to takto stačí. Když tak napište. S pozdravem Martin Davídek 7. 1. 2012, 16:27 (UTC)

Vývoj po necelém měsíci

Pane Davídku, děkuji Vám za Vaši obsáhlou reakci. Mohl byste prosím na základě uvedených informací, pokud jste si jimi jist, článek náležitě upravit? Dále: Je CIC zdroj pro vše, co uvádíte? Pokud ne, neznáte zdroj(e) pro zbytek? Děkuji Vám. --Jiří Janíček 4. 2. 2012, 13:30 (UTC)

Dotaz benediktinům (na kancelar (zavinac) emauzy.cz) odeslán. --Jiří Janíček 4. 2. 2012, 13:30 (UTC)

PS: Tato oslovení už do tabulky nepatří, ale možná by mohla být v textu – komu patří oslovení alumni, které uvádíte – chovancům semináře? A používá se i oslovení signori (které můžeme slyšet ve filmu Andělé a démoni)? :) --Jiří Janíček 4. 2. 2012, 13:36 (UTC)

Obecně bych ale před zabíháním do detailů (koordinátoři a další méně známé výtazy) upřednostnil známější termíny (např. ty, které už v článku jsou) a pak rozluštění oněch tajemných zkratek z fotografie ... :) --Jiří Janíček 4. 2. 2012, 13:30 (UTC)

Význam zkratek na náhrobku benediktinů (dr. Čižinská)

Tak benediktini se neozvali, zato mi odpověděla dr. Čižinská, na niž (jako „odbornici na emauzské benediktiny a beuron všeobecně“) jsem dostal tip od Mgr. Srovnala. Odpověď dr. Čižinské (k významu zkratek na fotografii v článku, příp. viz začátek této stránky) si dovoluji přiložit:

Vážený pane Janíčku,

neměla jsem dřív čas se na Váš dotaz podívat. Možná, že se Vám už ozvali z Emauzského kláštera a už je vše jasné. Písmo je beuronské (umělecký směr, pěstovaný v benediktinských klášterech beuronské kongregace), kde se píše E jako zrcadlově obrácená trojka a U jako V. Tečky se nepíší na řádku, ale uprostřed písmen. Slova v nápisech jsou často krácena. Když je na to místo, což zde nebylo, značí se to ležatou čárkou nad slovem (pouze u opata Sautera MONRII - Monasterii).

• RDP - reverendus Pater dominus. Benediktinští kněží jsou ve Francii, Belgii, Itálii a snad i v jiných zemích oslovováni Dom, což je zkratka z dominus - pán, a řeholním jménem (např. Dom. Ghislain)
• PROF - profess, znamená řeholníka, který složil věčné sliby i ty sliby zároveň. Na Malostranském nám. je např. profesní dům jezuitů, od toho je profesor
• CONV - často ve spojení FR. CONV - frater conversus - bratr laik, dříve se jim říkalo konvrš hlavně u starých mnišských řádů, benediktinů nebo cisterciáků. Myslím, že důvod, proč je někde jen FR je čistě praktický, že měl zemřelý delší jméno a na řádek se nevešlo
• PRESB - presbyter - kněz, u P. Odila Dickingera je PRESB. MONAST .CREMIFANENSIS. O.S.B. - kněz kláštera v Kremsmünsteru (v Rakousku) řádu sv. Benedikta (Ordo sancti Benedicti)
• AET - věku, běžně se na náhrobnících píše OBIIT AETATIS SUAE - zemřel věku svého a doplní se kolik mu bylo let nebo ANNO AETATIS SUAE. Emauzští benediktini píší převráceně AET. A. Píše se tam nejen v kolika letech zemřel, ale i jak dlouho byl professem.

Ještě jsem si všimla, že opat Sauter má zkratky: RMUS a AMPLMUS - to jsou superlativy reverendissimus a amplissimus - nejdůstojnější a nejskvělejší.

• B.M.V. - Beatae Mariae Virginis - Blahoslavené Marie Panny.

Měli byste se pustit do literatury, např. díly Milana M. Bubna: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích, nakladatelství Libri. První díl vyšel kol. r. 2002.

Srdečně zdraví Helena Čižinská --Jiří Janíček 24. 2. 2012, 15:31 (UTC)

M. M.

V seznamu není uvedena zkratka M. M. použitá např. ve článku Kongregace sester Nejsvětější Svátosti. Nevíte, co znamená? --Xth-Floor (diskuse) 31. 7. 2016, 23:28 (CEST)

M.M. znamená Matka Maria - jedná se o první M. - matka, generální představená a Maria - zasvěcení Panně Marii. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 1. 8. 2016, 15:59 (CEST)