Diskuse:Škrkavka psí

připomínky WPK editovat

Bohužel nemám mnoho času a o tématu takřka nic nevím, takže jsem to vzal jenom letem světem ;)

  1. nešlo by u příbuzných druhů dohledat české názvy? - ohledně tohoto bych osobně raději formát [[český název]] (''vědecký název'') a nějaký trochu více rozvíjející text
  2. více šetřit tučným písmem, ke zvýrazňování používat spíše kurzívu (tučné písmo příliš odvádí pozornost)
  3. výskyt - trochu rozvést, jedná se o přirozeně globálně rozšířený druh nebo je jeho šíření vázáno na evropské kolonizace, nebo je dokonce původem odněkud jinud a v Evropě se třeba vůbec nevyskytoval (je sice naznačeno, ale pořád dost prostoru, abych si tyto otázky mohl položit), co třeba polární oblasti, jak se může taková volně žijící polární liška přirozeně nakazit, když vajíčka škrkavek nesnesou mráz?, ...
  4. co je to např. paratenický hostitel? vhodné takové ne zcela běžné termíny opatřit odkazy nebo alespoň krátkým vysvětlením už při prvním výskytu (a že jich tam je :)), naopak v nadpisech (aha, až tam) bych se odkazů vyvarovával
  5. proč vlastně parazituje jen u psovitých a u ostatních toho schopna není?
  6. poslat na to nějakého češtináře, místama tam vidím určité gramatické nedostatky
  7. trochu více o diagnostice u lidí a jaké jsou příznaky u lidí když náhodou jsou

--Reaperman 22:46, 15. 12. 2007 (UTC)

Díky za náměty, v rychlosti odpovím.

ad 1. většina druhů nemá český ekvivalent, ponechám v původní verzi
ad 2. tučné písmo zruším
ad 3. výskyt ve světě by pravda bylo třeba rozšířit ale v literatuře chybí celkový globální pohled na výskyt škrkavek. Škrkavky jsou prostě všude kde je člověk a s ním i psi a kočky. Epidemilogie se řeší pouze ve státech vyspělých nebo tam kde je problém u člověka. Jestli jsou škrkavky za polárním kruhem nebo těsně před nikdo nikdy neřešil a asi nebude. Pokud jde o ty lišky polární tak tam je to dáno přenosem z feny na štěňata (transplacentární infekce a galakto genní inf.).
ad 4. upravím
ad 5. hostitelská specifita - určitý parazit má určité omezené spektrum hostitelů u kterých může parazitovat
ad 6. to by bodlo
ad 7. pracuji na článku larvální toxokaróza a tam to vsecko bude detailně.
--Flukeman 10:01, 17. 12. 2007 (UTC)

Zde je pár připomínek ode mě:

  1. chce to doplnit české ekvivalenty (třeba do závorky) ke slovům: laterálními, gravidních, mortalitu, migrace, migrují, ruptuře, afinitu, latentním nosičem, laktující, urbáních travnatých ploch, inaktivují, kontraindikován, dehelmintizace, krytím, ---vesměs hotovo.--Flukeman 07:43, 10. 1. 2008 (UTC)
    Nutno dořešit.--Juan de Vojníkov 11:22, 14. 1. 2008 (UTC)
    Pokusím se, ale jen po mě, prosím tě, nechtěj abych překládal slovo migrace a migrovat..Ja si nedovedu představit nějaky jiný ekvivalent. Leda tak "Pohybovat se z místa na místo" ale to by byl děs a hrůza.--Flukeman 12:13, 14. 1. 2008 (UTC)
  2. aplikovat šablonu cizojazyčně na použité cizí výrazy: alae, T. canis larva migrans (tomu laik asi neporozumí),--- alae je v textu v závorce za křidélky takze jasné. Na larva migrans vytvořen link.--Flukeman 07:43, 10. 1. 2008 (UTC)
    pokud je to nějaký paskvil tak ne, jinak by bylo fajn, kdyby i laik věděl, jestli je to řečtině nebo latinsky.--Juan de Vojníkov 11:22, 14. 1. 2008 (UTC)
    tak, prosím, dej před slovo alae šablonu latinsky, ja tyhle šablony moc nemusím a nejsem s nimi moc velký kamarád
  3. proč není linkováno z příbuzných druhů na články?---hotovo.--Flukeman 07:43, 10. 1. 2008 (UTC)
  4. obrázek vývojový cyklus by se měl přeložit do angličtiny--- A proč?--Flukeman 07:43, 10. 1. 2008 (UTC)
    Nevypadá to takto lépe? Česká wikipedii, článek v čestině, schéma v češitně...--Juan de Vojníkov 11:22, 14. 1. 2008 (UTC)
  5. diagnostiku u lidí to chce rozšířit----hotovo.--Flukeman 07:43, 10. 1. 2008 (UTC)
  6. v oddíle Biologie a vývoj je něco tučně, spíše bych se toho vyvaroval. Tučně dávám, to co chceme podtrhnout. Pokud tam necháž některé věci tučně a dostatečně jsou vysvětleny můžouse udělat redirekty z těchto článků na tuto ztránku----odtučněno.--Flukeman 07:43, 10. 1. 2008 (UTC)
  7. udělat redirekty z některých výrazů, jako např. škrkavkové břicho...__---..jako by se stalo..--Flukeman 07:43, 10. 1. 2008 (UTC)
    Jaký byl důvod, že se tak nestalo? Nedostatčný encyklopecický význam hesla "škrkavkové břicho"?--Juan de Vojníkov 14:00, 14. 2. 2008 (UTC)
  8. asi by bylo lepší udělat ze "somatické migrace" heslo--- to je na zváženou.--Flukeman 07:43, 10. 1. 2008 (UTC)
  9. pokud je název článku škrkavka psí mělo by se v textu užívat tohoto názvu a T. canis používat jen k upravě slohu (např. proto, aby se š. psí stéle nepoužívalo - což je slohové pravidlo)----- k úpravě slohu samozřejmě ale přesně naopak. Škrkavka psí je dost dlouhé aby se to furt opakovalo v textu, a T. canis zní lépe. Navíc zkratka š. psí se nepoužívá a zní hrozně.takže nechávám jak je.--Flukeman 07:43, 10. 1. 2008 (UTC)
  10. u komerčních preparátů by bylo vhodné osazovat značkou tradmark----hotovo.--Flukeman 07:43, 10. 1. 2008 (UTC)
    pokud to tradmark je.--Juan de Vojníkov 11:22, 14. 1. 2008 (UTC)
  11. přehled používaných látek=účinných látek?---.vyřešeno.--Flukeman 07:43, 10. 1. 2008 (UTC)
  12. proč je piperazin u štěňat a koťat zcela nevhodný?--odstraněno. Z důvodu zachování objektivity jsem se snažil zamezit jakýmkoliv negativním či pozitivním posudkům na přípravky i účinné látky. Taky nechcu žádné firmě dělat neplacenou reklamu.--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
    takže vidím, že statistika publikována nebyla.--Juan de Vojníkov 11:22, 14. 1. 2008 (UTC)
    Jakou statistiku myslíš??? Ináč s tím piperazinem u koťat a stěňat - to si pamatuji ze školy, nějaký asistent nám to říkal, že tyhle dryjáky pro mláďata určitě nee. Ale písemný důkaz nevím kde bych měl hledat. Rozhodně toto anthelmintikum je zastaralé a je na ústupu, alespon pokud jde o psy a kočky.--Flukeman 12:13, 14. 1. 2008 (UTC)
    No nám taky kdosi vyprávěl, jak se švestkám a kočkám daří na GPZ a jak to s tím článkem dopadlo. Vzledem k tomu co ale píšeš, tak to byla asi moje unáhlenost a beru zpět. Přesijenom, když už se to ví sto let...--Juan de Vojníkov 12:29, 14. 1. 2008 (UTC)
  13. Toxascaris leonina.JPG - tento obr, potrebuje meritko----to bude asi problém. Obrázek není můj a já jej nemůžu nějak upravovat.--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
    článek samozřejmě upravovat můžeš, neznáš ale měřítko:-) Nicméně jsem podal dotaz na autora a doufám, že se vyjádří: w:en:user talk:Joelmills#Measure--Juan de Vojníkov 11:22, 14. 1. 2008 (UTC)
    no zrovna jsem ji chtěl oslovit, pač ji trochu znám, ale když jinak nedáš...--Flukeman 12:13, 14. 1. 2008 (UTC)
    Hele, tohle je sice hezký, ale čtenář furt nevý, jak je ta černá čára dlouhá. Takž buď to vraž do popisku obrázku a nebo mi řekni, a já to vrazim přímo do tý fotky.--Juan de Vojníkov 14:00, 14. 2. 2008 (UTC)
  14. zvětšit kapitolu "U lidí"----pokud myslíš diagnostika u lidí tak hotovo.
  15. je potřeba prověřit všechny linky, jestli odkazují správně a neodkazují na rozcestník---prověřeno--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
    Zkusím to ještě zkotrolovat.--Juan de Vojníkov 14:00, 14. 2. 2008 (UTC)
    Nevím jaks to prověřoval, ale já tam našel ještě spoustu přesměrování. Jsou dva případy, kde jsem to neopravil: Graz (to diskutuju v diskusi příslušného článku) a kontaminace (myslím, že cílové heslo je špatné). Jinak je třeba sledovat co se děje v hesle Křeč, protože jsem tam odtud vysunul původní heslo.--Juan de Vojníkov 14:56, 14. 2. 2008 (UTC) --Juan de Vojníkov 15:11, 14. 2. 2008 (UTC)
  16. je třeba nandat pevné mezery tam, kde je to třeba--- snažil jsem se co to jde ale pokud musí být pevná mezera před předložkousamozřejmě jsem tím myslel mezi neslabičnou předložkou a slovem. No a tam dle Dannyho návodu[zdroj?] patří--Flukeman 12:13, 14. 1. 2008 (UTC) tak se kaju neboť jsem se zhřešil a porušil jsem jedenádté příkázání samotného Dannyho B.-tzv. Dannyho prohřešek.[zdroj?]--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
    ha, jedna věc jsou typografická a slohová pravidla, druhá, co nám tato fičura umožňuje - budu se po tom pídit.--Juan de Vojníkov 11:22, 14. 1. 2008 (UTC)
    bože kluku! to jsis ješte nevšiml, že Juan de V. je z češtinou na štíru?! To zas abych pátral po tom co je to neslabičná předložka - my jsme se učili, že předložky (tuším že): z, s, k a možná ještě něco nesmí být na konci slova - musel bych si dojet k rodičum pro pravidla ačeského pravopisu. Chtěl jsem jenom říct, že nevím jestli ta fičura   funguje i na tohle a co k tomu říká: Wikipedie:Typografická pravidla. trochu neurvale jsem ti tam vložil žádost o zdroj--Juan de Vojníkov 12:29, 14. 1. 2008 (UTC)
    Zkusím to ještě zkotrolovat.--Juan de Vojníkov 14:00, 14. 2. 2008 (UTC)
  17. článek působí roztříštěně - chtělo by si to pohrát s obrázky - schémata mohou být větší--- něco málo jsem udělal, ale na lepší design potřebuji pomoc.--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
    tož, když jinak nedáš - lepší něco udělat sám a nekomadovat jiné, že?--Juan de Vojníkov 11:22, 14. 1. 2008 (UTC)
  18. obrázky by pokud možno měli obsahovat měřítko a další infomace jako např, při jakém zvětšení byli foceny-----zvětšení časem dodám.--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
  19. chybí literatura----hotovo.--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)


To je zatím vše, příště budu pokračovat.--Juan de Vojníkov 14:47, 17. 12. 2007 (UTC)--Juan de Vojníkov 10:47, 18. 12. 2007 (UTC)

hotovson --Juan de Vojníkov 11:52, 18. 12. 2007 (UTC)

Pár mých zcela laických postřehů

  • vysvětlit v úvodu co je paratenický hostitel nebo dát link----link vytvořen.--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
  • červené linky jsou problém zejména v úvodu a popisech obrázků---až na jediný link v úvodu hotovo--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
  • Příbuzné druhy - nemělo by to být celý odstavec, spíš bych někam dal jednu větu, že jsou příbuzné druhy (odkaz na kategorii) a uvedl dva tři nejvýznamnější; tento článek je o jednom druhu, příbuzenstvo stačí stručně zmínit----to stále zvažuji, ale mě příjde samostatná kapitolka přehlednější.--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
  • obrázek dospělce a vajíčka bych prohodil, do infoboxu v záhlaví patří dospělý, protože vajíčko samo škodu nedělá.---velmi trefná připomínka, dal jsem tam svůj obrázek ale kvalita nic moc.--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
  • měřítko do obrázků----jak jsem řekl výše budu se snažit u svých výtvorů ale do cizích obrázků asi nelze vstupovat anebo mi někdo, prosím, poradťe co s tím.--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
  • v úvodu se říká, že "Jako paratenický hostitel může škrkavkám sloužit řada savců, včetně člověka, a někteří bezobratlí" zatímco v článku se píše, že "Vajíčky s vyvinutou larvou L3 se může nakazit celá řada obratlovců (nejčastěji drobní hlodavci nebo drůbež), včetně člověka." Je-li tedy nákaza drůbeže možná, tak by se měl úvod předělat ("řada obratlovců"?).----opraveno.--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
  • "nebo trusem kontaminovanou potravou" - nemá být "nebo potravou kontaminovanou trusem"?---díky za reformulaci.--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
  • Anthelmintika účinná proti T. canis - kapitola by měla být přepracována na tabulku a umístěna až za kapitolu o terapii (logika výkladu). Do nadpisů by se neměly dávat odkazy.----hotovo, tabulka vytvořena--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)
  • Diagnostika - podkapitoly bych buď zrušil anebo tu "lidskou" rozšířil, aby nebyla tak krátká.-----hotovo, diagnostika u lidí rošířena.--Flukeman 08:01, 10. 1. 2008 (UTC)

Jinak hezké, už volá po hvězdičce. :-) Hodně úspěchů,--Ioannes Pragensis 20:36, 17. 12. 2007 (UTC)

Teplota versus půda editovat

Myslím, že to není dobrý nápad uvádět tyto studie, když chci vyjádřit vztah teploty a přítomnosti vajíček a lerev T. canis v půdě, tak musím měřit teplotu půdy. --Juan de Vojníkov 10:49, 18. 12. 2007 (UTC)

Citoval jsem skoro doslova recenzované vědecké publikace takže bych to nějak dál neřešil. Každému je asi jasné, že teplota půdy na povrchu je jiná než teplota o 30 cm hlouběji nebo 1 metr hloběji a může se lišit s teplotou venkovni. I ti autoři co to psali to brali asi tak nějak obecně. Sám si taky myslím, že měli měřit teplotu jak ovzduší tak teplotu půdy odkud brali vzorky. Ale jednou to vyšlo ve vědeckém časopise, tak nebuďme až takoví puntíčkáři.--Flukeman 08:14, 10. 1. 2008 (UTC)

Ještě další recenzní poznámky editovat

  • Měřítko v obrázcích
  • "Bylo prokázáno, že infekce mladých psů velkým počtem vajíček..." - bylo by fajn napsat kdo to prokázal (řádková citace)
  • Schéma vývojového cyklu T. canis - ideální by bylo česky
  • v kapitole Škrkavky ve vnějším prostředí jsou informace o teplotách hubících červíky trochu jiné ("Při teplotách –15 °C vajíčka ztrácejí...") než v části Biologie a vývojový cyklus ("teploty pod bodem mrazu vajíčka s larvami bezpečně zničí." - bod mrazu je 0 °C). Chce to nějak sjednotit a uvést na pravou míru.

Článek už podle mne splňuje nároky na Dobrý, po dořešení zbylých problémů doporučuji nominaci na Nejlepší. Blahopřeji! --Ioannes Pragensis 19:46, 12. 1. 2008 (UTC)

Dodatek editovat

  • Schéma vývojového cyklu T. canis - je tam překlep, pod obrázkem hrajícího si dítěte chybí i ve slově paratenický.--Ioannes Pragensis 07:39, 14. 1. 2008 (UTC)
Díky za připomnku, brzy opravím. Jinak se mi ale moc nezamlouvá Vaše čarování s nadpisy - ta hierarchie není správná. V kapitole Výskyt je myšleno geografický výskyt ve světě. Možná by se hodilo spíš rozšíření. Výskyt tudíž nijak nesouvisí s definitvními ani paratenickými hostiteli. Navrhuji takovéto uspořádání:

3. Rozšíření (původně výskyt)
4. Definitivní hostitel

4.1 Klinické příznaky u psů

5. Paratenický hostitel

5.1 Člověk

6. Vajíčka ve vnějším prostředí
7. Zdroje infekce (dále stejné) --Flukeman 09:19, 14. 1. 2008 (UTC)

Souhlas, klidně to tak předělejte. Jde jen o to, aby části tvořily určitou hierarchii a následovaly v rozumném pořadí za sebou. Aby ten výklad zkrátka působil logickým dojmem jako celek. Hezký den!--Ioannes Pragensis 09:44, 14. 1. 2008 (UTC)

Už do NNČ? editovat

Připadá mi, že už by bylo možné článek strčit do NNČ, tam beztak ještě nějakou dobu bude ležet, tak ať neztrácíme zbytečně čas. Co Vy na to?--Ioannes Pragensis 09:46, 14. 1. 2008 (UTC)

Určitě. Článek už myslím dozrál.--Flukeman 10:08, 14. 1. 2008 (UTC)

Obrázek Toxocara in humans 2def.png editovat

Protože jde o článek nominovaný na nejlepší, chci se optat na původ obrázku Soubor:Toxocara in humans 2def.png. Přijde mi jako koláž (včetně podpisu JWK). Pokud o ní jde, měl by být uveden původ jeho částí. Pokud se mýlím, smekám před autorem a prosím ho, aby přijal moji omluvu. --Tlusťa 12:21, 14. 1. 2008 (UTC)

ÓÓ, cítím jak mi teče do bot...No tak já tedy kápnu božskou....Ano schémátko jsem vzal a přeložil do češtiny z jedné odborné publikace (Despommier 2003, viz v literatura v článku). A urychleně dodám zdroj do popisu na wikicommons. Jen ho proboha nemažte!! Dyť je to schématický skvost, ozdoba článku.--Flukeman 13:01, 14. 1. 2008 (UTC)

Nevím jestli pomůže uvést zdroj, pokud je původní obrázek chráněn autorským právem Jinak, nic Vám nesmažu, na Commons správce nejsem. Ale musím říct, že tady by to bohužel neprošlo. --Tlusťa 13:03, 14. 1. 2008 (UTC)

A ještě dodávám: v popisku vpravo od pejska a kočičky má být "...se ve vajíčcích...". --Ioannes Pragensis 13:08, 14. 1. 2008 (UTC)
No a ještě ke všemu s chybou, to je ostuda....No teď už vážně. Já tedy přesně nevím jak to je s autorskými právy pokud jde o tahle schémata u impactovaných časopisů. U fotek je to bez debat, tam jsou všechna práva vyhrazena. Za fotky se taky nejvíc platí. No ale u schémat tedy nevím, protože řada autorů, kteří píší učebnice či populárně naučné knihy tam vkládá schémata upravená právě podle vědeckých publikací a napíší tam podle koho to je. Pro ty původní autory je to vlastně reklama, zadostiučinění, uznání kvality jejich práce. Je to podobné jako když je jejich práce citována v dalších odborných publikacích. Tak takhle bych to nějak viděl.--Flukeman 13:26, 14. 1. 2008 (UTC)
:-) Vzhledem k tomu, že jste ty obrázky vlastníma rukama nepřekreslil, tak by bylo opravdu potřeba, aby Vám autoři udělili svolení ten jejich graf počeštit a uvolnit pod GFDL. Protože to, co říkáte, je asi pravda pro samotnou logickou strukturu schématu, ale konkrétní grafické prvky budou skoro určitě nějak chráněné.--Ioannes Pragensis 13:39, 14. 1. 2008 (UTC)

Přehled léčiv editovat

Procházel jsem přehled přípravků a kontroloval podle aktuální databáze AISLP. Registrovány a v tabulce neuvedeny jsou:

  • Troscan (nitroskanát)
  • Runcid (pyrantel)
  • Rafendazol (rafoxanid+mebendazol)
  • Prazinon Plus, Zipyran Plus (praziquantel+pyrantel+febantel)
  • Milbemax (milbemycinomixin+praziq.)
  • Zantel (praziq.+fenbend.)
  • Flumixan, Solubenol (flubendazol)
  • Helmigal, Zerofen, Bioveta Fenbendazol (fenbendazol)
  • Equimax (ivermektin+praziq.)
  • Vitaminthe Oral (niklosamid+oxibendazol)
  • Ivomec Super (ivermektin+klorsulon)
  • Antiverm (mebendazol)
  • Cermix (ivermektin)
  • Cestal Cat, Drontal (praziq.+pyrantel)
  • Codiverm, Chemisole (levamizol)
  • Equest (moxidektin)
  • Equest Pranox (moxidektin+praziq.)

Naopak z databáze vypadly:

  • Coglazol
  • Fenrymin
  • Levasole
  • Decaris
  • Ivomec Plus
  • Helmirazin

Měl by to být aktuální stav registrací v ČR k 1. 1. 2008, což samozřejmě neznamená, že všechny uvedené přípravky jsou aktuálně na trhu. To se ovšem zjišťuje hůře než stav registrací. Reference by měla být následující:

<ref name="aislp">{{Citace elektronické monografie | druh nosiče = CD-ROM | titul = AISLP. Mikro-verze 2008.1 | url = http://www.aislp.cz/cs/index | datum aktualizace = 2008-01-? | datum přístupu = 2008-02-08 | vydavatel = Bohuslav Škop | místo = Praha | jazyk = česky }} </ref>

Vzhledem k tomu, že nejsem veterinář, ale lékárník, mohl jsem se dopustit nějaké chyby, prosím někoho povolanějšího o kontrolu tohoto seznamu. --Pajast 10:11, 8. 2. 2008 (UTC)

Jo díky za ten seznam registrovaných přípravků. Seznam jsem projel jedním očkem a zdá se mi, že většina není určena pro psy, ale pár se jich tam ještě najde, takže to musím probrat. Otázka však zůstává, zda je potřeba uvádět všechny léky registrované v ČR. Lépe řečeno proč neuvést zástupce z jiné země, který není registrován u nás (globální hledisko). No ale vzhledem k tomu, že se jedná o českou wikipedii tak asi máš recht. Nebudem to komplikovat.--Flukeman 10:35, 8. 2. 2008 (UTC)

Prošel jsem všechny citace a upravil jsem jejich šablony tak, aby pokud možno odpovídaly dokumentaci. Bohužel se nemohu dostat na stránky Tkáňové helmintózy (404 Nenalezeno). Nemohu tedy pro ni použít šablonu Citace elektronické monografie, resp. mohu, ale nemohu vyplnit její parametry tak, aby citace odpovídala standardům. To by bylo ještě potřeba udělat, bude-li lze. --Pajast 13:51, 8. 2. 2008 (UTC)

díky za úpravy šablon, i když já mám proti vzhledu citačních šablon na české Wikipedii řadu výtek a nejsem z nich úplně odvázaný. Poněvadž jsou nepřehledné, komplikované a přeplácané a daleko od harvardského standardu...Mám ale dotaz, proč jsi odstraňoval kurzívu u latinských názvů druhů a rodů? Podle mě to tam patří, je to tak i na anglické wiki, ve všech odborných periodicích, a navíc nikde v pravidlech česke Wikipedie není zmínka o tom že by v referencích neměla být kurzíva. Ad tvůj dotaz k citaci Tkáňové helmintózy: taky jsem si dneska všiml, že to buhví proč nefunguje. Možná že tu stránku zrušili, nevím. Zkusím pohledat.--Flukeman 14:21, 8. 2. 2008 (UTC)
PS: tu stránku Tkáňové helmintózy jsem našel..[1]. Jó chybička se vloudila.--Flukeman 14:44, 8. 2. 2008 (UTC)
Ty šablony jsou udělané tak, aby byly v souladu s českými normami ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (v anglosaských zemích se cituje jinak než u nás, toho sis jistě všiml na Medlinu). Žádná kurziva se do nich nepíše, šablona ji vygeneruje automaticky tam, kde je třeba. Proto je dobré ty šablony používat. V normě je přesně dáno, co má být kurzivou a co ne. U časopisů je kurzivou název časopisu. Vše ostatní je obyčejným písmem, bez ohledu na latinu. Dokumentaci k šablonám by bylo potřeba někde ještě doplnit. Mně zase bylo vytčeno, že nemám vyplňovat příjmení velkými písmeny, protože to šablona dělá automaticky. Prý to vadí indexaci. --Pajast 14:46, 8. 2. 2008 (UTC)
Zpět na stránku „Škrkavka psí“.