Diskuse:Šeřík obecný

Článek týdne

Tento článek byl v 50. týdnu 2010 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Z hesla Šeřík obecný byla v období od 23. do 29. září 2013 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … z květu šeříku obecného se získává velmi aromatický olej, využívaný v kosmetickém průmyslu?“

Recenze WPQ

Juan de Vojníkov

• další šeříky v úvodu nalinkovat
• za každý český název doplňovat vědecké jméno
• zrušit tabulky - funkcí tabulek není rozvržení textu či jeho zkrášlování
• charakteristiky o dřevu a využití bych zabudoval do sekce Využití
• a co kořeny? - bez kořenů by ten šeřík těžko žil
• Původ bych přepracoval na Původ a rozšíření. Bohužel z této části není jasné, jaké bylo to původní rozšíření šeříku a jaké je současné (kde v současnosti roste planě a kde pouze v kultuře). Pouze z toho můžeme nejistě dedukovat, že šeřík může růst všude tam, kde je mírné až subtropické podnebí.
• z čeho se vyrábí šeříkový olej?
• myslím si, že jeden ref na "oblíbené odrůdy" nestačí. To může tvrdit jeden autor, co je oblíbeného. Druhý může tvrdit něco jiného a otázka je, jestli je ten autor z Německa, Čech, nebo Turecka

Tak jak to leží a běží je to docela dobré, až na pár výše uvedených problémů. Nicméně téma je rozsáhlé. Pokud je chuť s tím něco dál dělat, tak by to chtělo přejít do fáze 2 a začít samostatně shánět informace a bádat. Jistě by stálo za to doplnit etymologii českého a vědeckého názvu. Poté také taxonomii, proč se to řadí do šeříku a do té či oné čeledi. Pak by také šlo doplnit a informačně obohatit všechny již založené části, proč doplnit nároky na prostředí v kultuře.--Juan de Vojníkov 17. 7. 2010, 08:03 (UTC)

Koukám, že si to budu muset asi ještě jednou přečíst jak se to tu vylepšuje:-)--Juan de Vojníkov 3. 9. 2010, 06:12 (UTC)

Na tomto článku je ještě spousta práce a Juan výše velmi dobře vystihl, co by všechno bylo potřeba. Prostě informací ještě není dost. --Vojtech.dostal 21. 7. 2010, 05:23 (UTC)

Don Pedro

Jak už bylo psáno výše, je třeba na tom zapracovat a ještě to dodělat. Píšu jen připomínky k textu, jak to je zatím. Bez opakování toho, co bylo napsáno výše.

• "Šeřík obecný se může dožívat vysokého věku, až 25 let" 25 let je vysoký věk? Relativně, ale je to určitě chyba, jistě se běžně dožívá více.
• "často však bývá volně vysazován a již téměř zplaněl." Já bych řekl, že ne téměř, ale úplně, hlavně v tepleších krajích, třeba jižní Morava
• "Při takové výšce pak může obvod kmene dosáhnout až 20 cm". Tohle je určitě chyba, obvod 20 cm je strašně málo, asi tam má být průměr kmene 20 cm, tomu by se už dalo věřit.

  Dle zdroje se skutečně jedná o průměr. --Ria 5. 8. 2010, 12:07 (UTC)

Doporučuji, pokud je možnost, vzít ještě Květenu ČR a z toho doplňovat.--Don Pedro 30. 7. 2010, 20:21 (UTC)

Děkuji za všechny připomínky, podívám se na to. :) --Ria 4. 8. 2010, 13:22 (UTC)

• Taková drobnost. V kapitole taxonomie a synonyma. Autoři se píší do závorky jen tehdy, když se jedná o kombinaci. Mírně přitroublý (neexistující) příklad: Syringa nigra Ria, moje kombinace do rodu Protosyringa: Protosyringa nigra (Ria) Don Pedro.--Don Pedro 12. 8. 2010, 22:00 (UTC)

Děkuji za pomoc, sám jsem nad tím chvilku přemýšlel, jelikož jsem to našel bez závorky. --Ria 13. 8. 2010, 08:13 (UTC)

• Ještě jedno. Je jméno Syringa opravdu latinského původu? Slova obashující písmeno y většinou nejsou původně latinská, často spíš řecká a pak polatinštělá. Ale blíž jsem tenhle případ nestudoval.--Don Pedro 12. 8. 2010, 22:04 (UTC) Je to asi řeckého původu, viz: [1].--Don Pedro 12. 8. 2010, 22:07 (UTC)

Je to řeckého původu ([2]), opravím to. ;) --Ria 13. 8. 2010, 08:13 (UTC)

Vojtěch

• Lépe ten článek bude vypadat, když se odstavce, které spolu souvisí, scuknou dohromady. Teď místy má skoro každá věta svůj odstavec.--Vojtech.dostal 29. 8. 2010, 08:58 (UTC)

  Trochu to zcuknu. ;) --Ria 29. 8. 2010, 10:22 (UTC)

• Nechápu, proč v úvodu není odkazováno na syringin a proč je kurzívou --Vojtech.dostal 29. 8. 2010, 10:01 (UTC)

  Přidán odkaz a vytvořen článek. --Ria 29. 8. 2010, 10:22 (UTC)

• když už je nutné mít odrůdy tučně (což jsem schopen akceptovat, má to urč, logiku), tak určitě ne ty jednotlivé barvy o kousek níže, ty by asi tučně být neměly

  Buď nechám barvy bez zvýraznění a odrůdy za nimi kurzívou - tučně by to vypadalo dost mohutně a nehezky dle mne - a horní odrldy taky kurzívou, nebo horní i dolní odrůdy kurzívou a barvy tučně, aby byli výraznější. Tedy vždy odrůdy kurzívou, tedy jednotně a barvy buď netučně, nebo tučně, ajko je tomu teď. --Ria 30. 8. 2010, 14:44 (UTC)

• taxonomie a nomenklatura vypadá výborně na pohled, ale možná by bylo lepší ji předsunout úplně na začátek za úvod --Vojtech.dostal 29. 8. 2010, 10:41 (UTC)
• poznámku 2 a 3 je třeba orefovat, jsou tam číselné údaje--Vojtech.dostal 29. 8. 2010, 20:07 (UTC)
• pokud si autor netroufne na molekulární systematiku (viz např. [3] pokud jsem to tu už někde nepsal), mohu to v pár řádcích zkusit zpracovat já. --Vojtech.dostal 30. 8. 2010, 10:14 (UTC)

  Pokud možno, bych tedy o tuto jedinou věc požádal. Mnohokrát děkuji za případnou pomoc. --Ria 30. 8. 2010, 14:44 (UTC)

Don Pedro

Ještě další drobnosti.

• Chybí podle mě nezbytný zdroj Květena ČR, pokud k ní nemáš snadný přístup, tak ty stránky ofotím foťákem a pošlu mailem, můj mail je butomus@centrum.cz.
• Šeřík tedy není v Česku původním druhem, často však bývá volně vysazován a v teplejších oblastech mimo areál původního výskytu již zplaněl. Asi bych formuloval raději: "Šeřík tedy není v Česku původním druhem, často však bývá volně vysazován a v teplejších oblastech zplaněl i mimo areál původního výskytu."
• Myslím si, že je potřeba něco udělat s tímto: "Šeřík obecný se může dožívat vysokého věku, až 25 let". 25 let je strašně málo, mě je 33 a všude kolem jsou šeříky, o kterých mám jistotu, že jsou mnohem starší než já, znám četné, kterým je nejméně dvojnásobek, 50 let i více. Vysoký věk až 25 let působí komicky. Je jen k tomu potřeba vyhledat nějaký zdroj.
• Také ještě další věc. Myslím si, že v přírodě to je asi většinou keř. Jako strom je spíš pěstovaný, a to tak, že zbylé větve keře a výmladky jsou neustále odřezávány a zůstává jediná hlavní, která zesílí, tak vzniká strom, podobně to lze dělat i u střemchy obecné, lísky obecné, bezu černého, což jsou opět v přírodě většinou keře, ale takhle uměle se z nich dají dělat stromy. Jen je k tomu taky potřeba najít zdroj.--Don Pedro 29. 8. 2010, 11:12 (UTC)

  No, všude píší, že může růst i jako menší strom, ale nikde jsem zatím nenašel, zda toho lze dosáhnout tímto způsobem, ještě budu hledat... ;) --Ria 30. 8. 2010, 15:02 (UTC)

• nevidím údaj o počtu chromozómů, nejlépe opsat z Květeny, už jsem to poslal.--Don Pedro 29. 8. 2010, 16:36 (UTC)

  Pokud jsem to nepřehlédl, tak jsem to tam zatím tak nějak nenašel... :( --Ria 2. 9. 2010, 18:02 (UTC)

  Dobře, že už jsi to našel, Jen by to asi chtělo malinko přeformulovat. Ano, šeřík obecný je diploid [4], nevím ale jestli to je třeba takto 2x zdůrazňovat, ještě že jsou 2 sady chromozómů. To je jasné. Ono všechny semenné rostliny jsou diploidi a mají 2 sady chromozómů, tedy pokud nedochází k polyploidizaci, to pak vznikají tetraploidi, či jiné počty, hexaploid, triploid aj. Ale to není asi případ šeříku obecného. Slova extra fines znamená pro účely Květeny ČR, že to bylo naměřeno mimo Českou republiku. V článku na wiki se to nehodí, to nás nezajímá. Popř. se dá napsat, že v ČR byl zjištěn počet ..., mimo ČR byly zjištěny i počty.... aj.

Ještě taková drobnost, podivná je ta citace Květeny ČR. Možná že jsi na to tak od jinud zvyklý, divně vypadá ta příprava vydání. Chvíli jsem přemýšlel, o co jde, že je jako vydání připravuje to ne, to už dávno vyšlo a psalo by se in press. Bohumil Slavík je editor a běžně se to zapisuje ed. v závorce a hotovo. Jinak díl se má psát vol., za to, když jsem psal Díl 2 nebo Band 2, tak mě oponent u diplomky pěkně vyčinil. Jsou to jen takové dataily, jinak se mi článek líbí.--Don Pedro 9. 9. 2010, 10:21 (UTC)

Bohumila Slavíka jsem v citační šabloně uvedl jako editora, ale šablona to uvádí takto. Na její stránce je v popisu, že je to podle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. --Ria 9. 9. 2010, 15:16 (UTC)

Jinak děkuji. :) --Ria 9. 9. 2010, 16:05 (UTC)

V tom případě je otázkou, jestli není v takovém případě lepší šablona citace sborníku: Šablona pro generování citací samostatných příspěvků různých autorů v rámci monografie dle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2.--Don Pedro 9. 9. 2010, 16:15 (UTC)

Pak by to vypadalo takto (tedy příspěvek někoho v dané kapitole sborníku):

• KOBLÍŽEK, Jaroslav. Syringa vulgaris L. In: SLAVÍK, Bohumil (ed.). Květena České republiky. Praha: Academia, 1997. Svazek 5. Kapitola Oleaceae Hoffmanns, s. 446-456.--Ria 9. 9. 2010, 16:40 (UTC)

Nepatrně jsem to upravil, aby to nedělalo 2 tečky aj. Absence editora lze obejít tak, že jsem ho hodil za křestní jméno, i když úplně čisté to není. Myslím že takto je to lepší než citace monografie. On to je vlasně sborník, protože monografie by mělo být dílo 1 autora. myslím, že víc se asi dělat nedá., jsem limitováni šablonami.--Don Pedro 9. 9. 2010, 17:30 (UTC)

---

Jinak mám v plánu zamodřit i dva linky z úvodu o dalších druzích šeříku, aby to tam tak nebilo do očí. ;) --Ria 30. 8. 2010, 18:49 (UTC)

vysoký věk

Všiml jsem si, že už se to tu "řešilo", ale nevím, jak se to vyřešilo. V textu je psáno, že se šeříky dožívají vysokého věku. Co se tím myslí? Zdroj nepíše ani o věkovitosti ani nekvantifikuje maximální věk, je tam (pokud jsem nepřehlíd) zmínka o tom, jak vzrůstný je při 25letech. To by byl spíš velmi krátkověky. Náš Šeřík na chalupě bude mít tak 60 let, ale ani to bych rozhodně nepovažoval za dlouhověkost u dřevin. Bříza, topoly, osiky, vrby se běžně dožívají 80 -100 -120 let, přesto jsou mezi dřevinami považovány za krátkověké. Je ta dlouhověkost vztažena ke keřům? I ty se běžně dožívají více. No, ale já vlastně také nevím, jestli se šeřík nemůže dožít několika staletí, je k tomu nějaký zdroj? nebo jaký máme názor na vysoký věk u stromů a dřevin? Reo ⁺ | ^✉ 11. 9. 2010, 21:53 (UTC)

To je fakt, je potřeba k tomu ale sehnat nějaký zdroj, kolik se dožívá. Jestli takový zdroj vůbec je. Já se dnes během dne podívám.--Don Pedro 12. 9. 2010, 06:17 (UTC)

Bylo by lepší tam uvést konrétní číslo... ale žádný zdroj, co se týče přímo ěku jsem zatím bohužel nenalezl. Ještě pohledám, případně to nějak upravím... Kdyby kdokoliv jinak něco našel, tak budu jen rád. :) --Ria 12. 9. 2010, 12:27 (UTC)

Zde (http://www.lilacsforever.com/lilacs-for-sale.html) jsem našel zmínku Longevity is a standard across the Lilac bush spectrum. tedy Dlouhověkost je typická napříč spektrem druhů šeříku. --Ria 12. 9. 2010, 12:31 (UTC)

Nebo zde (http://www.ehow.com/how_5899056_make-lilac-fragrance.html): Lilacs are a low-maintenance shrub that are grown for their longevity tedy Šeříky jsou keři, které jsou známy svojí dlouhověkostí., ale stále je to dosti obecné, ne pouze o šeříku obecném a nikde také není napsáno, co je dlouhověkost. --Ria 12. 9. 2010, 12:33 (UTC)

Díval jsem se do knížek o stromech, které jsem doma našel a jakého věku se může dožít šeřík, jsem se nedočetl. Je to sporné. Myslím si, že 100 let se může dožít bez problému. Strom se pak může třeba vyvalit ve vichřici, jenže z kořenů vyrazí výmladky a organismus žije dál. Může mít pravdu i Reo, že se dožije i stovky let. Věk stromů je podstatně méně omezen než věk savců. Třeba u buku lesního, tam je známo, že to není tak dlouhověká dřevina, běžný věk dožití je 200 let, starší stromy už jsou mnohem vzácnější (i kdyby nebyli na světě lesáci, kteří kácí). Neznamná to ovšem, že ojediněle se nemůže dožít i 400 let, tedy 2. násobku normálu. Může. Za dřevinu, která se dožívá vysokého věku, bych ve střední Evropě považoval třeba dub. Závěrem: myslím si, že povídání o tom, jakého věku se dožívá šeřík se bude muset smazat, pokud se nenajde nějaký hodnověrný zdroj, který na základě nějakých dat bude něco tvrdit. Zda někdo zkoumal vůbec dožití šeříku, nevím.--Don Pedro 12. 9. 2010, 17:52 (UTC)