Diskuse:Čtrnáct pražských mučedníků

Aktivní diskuse

Mohu vědět, co se podobá textu z http://pms.ofm.cz - text jsem čerpal z několika zdrojů:

Neencyklopedičnost? Může být, ale na encyklopedičnosti nebo neencyklopedičnosti autorská práva nestojí. A NPOV? Lze být k masakru neutrální? Je to zlo, at je vina na čí chce straně. ČILI: Stylisticky to račte překopat jak libo, já ale mohu zodpovědně prohlásit, že jsem nic neopisoval, nekopíroval ani nevkládal mírně pozměněné. Podobné vyznění je prostě náhoda. A s NPOV na mně nechodte. Nebo chcete být shovejvavej k vyvraždění komunity 15 lidí, která naprosto nikomu nic neudělala? (Vianney 22. 10. 2008, 20:49 (UTC))

Jo jo, při druhém pohledu uznávám, že jsem to asi přehnal, padla mi do oka nějaká podobná formulace, ale přespříliš podobné to celkově není. Omlouvám se. NPOV je ale jasně problém, hodnocení musíme přenechat čtenáři. Hezký den,--Ioannes Pragensis 23. 10. 2008, 12:20 (UTC)
Ničehož nic se nestalo. Jen z diskuse se může člověk něčeho dobrat. Pokoj a dobro!(Vianney 23. 10. 2008, 20:42 (UTC))

Návrh na přejmenováníEditovat

S ohledem na tuto diskusi navrhuji článek přejmenovat na „čtrnáct pražských mučedníků“ s částečným přepracováním a výměnou přesměrování. Případné námitky proti tomuto návrhu prosím uveďte v této diskusi do 29. září 2011, poté bych se do toho pustil. Fagnes 21. 9. 2011, 22:16 (UTC)

17 versus 14Editovat

Článek je o 14 mučednících, ale seznam obsahuje 17 členů osazenstva kláštera. Ze seznamu ani z textu článku se mi však nepodařilo odvodit, kteří 3 lidé ze seznamu mezi těch 14 mučedníků nepatří. Nešlo by to doladit? --ŠJů (diskuse) 13. 10. 2012, 12:37 (UTC)

Šlo, dočkejte času. Větší problém vidím v tom, že prameny výslovně zmiňují sedm řeholních bratří, ale uvádějí jen šest jmen. Pomůžete? Šárka Praha (diskuse) 13. 10. 2012, 19:54 (UTC)
Já k tak podrobným zdrojům přístup nemám - k článku jsem se dostal naopak proto, že jsem v něm chtěl informace najít. Jen bych připomenul, že zejména pokud jsou ve zdrojích takovéto rozpory, nejasnosti a neúplnosti, tak by bylo dobré u jednotlivých informací používat řádkové reference. Pokud jednotlivé informace v článcích jsou bez referencí a pod článkem pak jsou souhrnně odkazy na 8 knih a 5 webů, tak se pak obtížně dohledává, odkud která informace pochází (jako seznam literatury k tématu je to určitě užitečné, ale k ozdrojování článku to nestačí). Taky jsem zezačátku psal některé články tímto stylem a obtížně se to pak napravuje. Lépe je dávat referenci například za každý odstavec, v případě kombinování informací z více zdrojů třeba i za každou větu. --ŠJů (diskuse) 13. 10. 2012, 20:53 (UTC)
Nejprve tam zařadím to, co není sporné. Řekl bych, že rozporné informace mají v tomto případě spíše charakter podružností, takže by v zásadě nevadilo, kdyby tam nebyly vůbec. Literatura a externí odkazy slouží i k tomu, aby si případný zájemce dohledal další podrobnosti; ty se nemusejí týkat ani tak samotného tématu, ale třeba vývoje názoru badatelů na dílčí otázky. Pokud nemáte zdroje, tak nechápu, proč si stěžujete, že článek nemůžete editovat. Jestliže si chcete o tématu najít informace, přečtěte si ten článek, k tomu vůbec nepotřebujete ho editovat. Šárka Praha (diskuse) 13. 10. 2012, 21:31 (UTC)
Nenapsal jsem snad dost jasně, že zbytečné používání blokačních šablon je škodlivé proto, že může odradit potenciální editory, kteří by mohli něco doplnit nebo opravit? A to zejména v době, kdy se téma na krátký čas dostane do popředí zájmu a tedy přitáhne čtenáře, tedy potenciální editory. Řádně a konkrétně zdrojovat je pochopitelně vhodné i ty informace, které nijak zásadně sporné nejsou. Pokud je článek postaven na informacích ze zdrojů - což jistě musí být - tak je praktické jej rovnou psát i s řádnými konkrétními referencemi - nestačí jen napsat seznam literatury na konci článku. K tomu jste se nějak zapomněl vyjádřit. --ŠJů (diskuse) 19. 10. 2012, 06:32 (UTC)

Blokování článkuEditovat

Ačkoliv na článku visí šablona {{Pracuje se}}, už takřka 18 hodin se na článku nic nepohnulo. Není vhodné blokovat článek zrovna v době, kdy je téma aktuální a je na něj soustředěna pozornost. Wikipedie je založena na spolupráci - ne na tom, že si někdo článek na den či dva zabere pro sebe. Kdoví kolik lidí mohlo za tu dobu něco opravit či doplnit, ale zbytečná šablona je odradila. --ŠJů (diskuse) 13. 10. 2012, 12:42 (UTC)

Nebudu se dlouze opakovat, takže jen krátce: Než jsem začal s úpravami, podoba článku se tři měsíce vůbec nezměnila. Mohl jste na něm pracovat. Ne-li jen po ty tři měsíce, tak posledních 400 let. Šárka Praha (diskuse) 13. 10. 2012, 19:55 (UTC)
Také se nebudu dlouze opakovat, ale pracovat na článcích můžete i bez toho, abyste zbytečně na dlouhé hodiny, ne-li dny blokoval článek a ostatní kolegy. Pokud by náhodou zrovna během Vaší práce někdo na článku něco změnil, tak prostě jeho změnu do své editace (nebo svoji změnu do jím upraveného textu) zapracujete a většinou to nezabere víc než pár minut navíc. Není přece nutné článek blokovat na celé dny, obzvlášť zrovna v době, kdy je téma aktuální a přirozeně přitahuje pozornost. --ŠJů (diskuse) 13. 10. 2012, 20:45 (UTC)
Téma není teď aktuální o nic víc, než bylo třeba před měsícem. Ostatně termín beatifikace byl s definitivní platností znám minimálně od konce července. Chcete-li zdroj k této informaci, zde je: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/termin-beatifikace-14-prazskych-mucedniku-potvrzen/. Šárka Praha (diskuse) 13. 10. 2012, 21:26 (UTC)
Také protestuji proti tomu, že na tak aktuální téma, které je v "Aktualitách" už tak dlouho monopolizováno. "Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin." nedává oprávnění tomu zabrat téma na 3 dny. --Elm (diskuse) 15. 10. 2012, 02:32 (UTC)

Změnil jsem šablonu „Pracuje se“ na „Ve výstavbě“, editace může provádět každý. Dva dny uplynuly a vzhledem k aktuálnosti tématu a této diskusi byla šablona v článku dále neudržitelná. Kolegovi Šárka Praha lze doporučit, pokud celý článek nestihne přepracovat v únosné době, ať si založí pískoviště a tam článek nejdříve připraví. V článku může během příprav viset „Ve výstavbě“, která upozorňuje editory na chystané změny a rozšíření.--Kacir 15. 10. 2012, 04:53 (UTC)

Je otázka, jestli opravdu někdo chystá tak zásadní přestavbu, aby vůbec bylo nutné v článku strašit takovouto šablonou. Pokud někdo chce rozšířit článek, tak si prostě připraví podklady a pak článek rozšíří. Kvůli tomu nemusí být článek týden "ozdoben" monstrózním dopravním kuželem. --ŠJů (diskuse) 19. 10. 2012, 06:37 (UTC)

Vpád na Vyšehrad v roce 1611Editovat

Rád bych upozornil na související události které popisuji na stránkách Plzenecké farnosti v životopisech místních farářů http://www.volny.cz/farnostplzenec/ . Jedná se P. Petra Lindera (Linteo) Litoměřického z Pilsenburgu a jeho působení na Vyšehradě v roce 1611. Po odchodu ze Starého Plzence se stal v roce 1610 děkanem Vyšehradským v kapitulním kostele sv. Petra.V roce 1611 se odhrál vpád Pasovského vojska do Prahy.Pražská Luza obviňovala katolické duchovní ze spojenectví s Pasovskými a jako odvetuza tento útok napadla některé kláštery( vyvraždění čtrnácti františkánů u Panny Marie Sněžné) a také Vyšehrad. O těchto událostech se zmiňuje František Ekert v knize " posvátná místa hlavního Města Prahy ": " V pověstný den masopustní, po zahnání vojska Pasovského,přihnala se tlupa lupičů i na na Vyšehrad. Vedrali se do Děkanství a stařičkého děkana ukrutně stloukli tak, že od té doby churavěl,také lidi jeho ztýrali,vyloupili celý dům pobravše zvlášť peníze, které na zaplacení daní přichystány byly, Otevřeli násilí kostel a vykradli jej, vyloupivše i hrobky. Pobrali kalichy, monstrance, ornáty i knihy, a učinivše škodu jen v děkanství na 2000 kop. zase odešli. Knihovny ani archivu nenalezli, ješto věci ty ve sklepení na děkanství ukryty byly." Pavel Plzeň 90.176.178.201 15. 10. 2012, 11:17 (UTC)

Díky za upozornění, o tom Vyšehradu vím (aniž bych měl k dispozici podrobnosti, které jste uvedl), a i když jsem to nechtěl v tomto článku zmiňovat, asi by bylo rozumné to tam přece jenom taky v krátkosti napsat. Šárka Praha (diskuse) 15. 10. 2012, 12:28 (UTC)
Zpět na stránku „Čtrnáct pražských mučedníků“.