Diskuse:České korunovační klenoty

jména kdo má 7 klíčů od klenotů ???

IMHO předsedové obou komor českého parlamentu, vikář Kapituly sv. Víta, pražský arcibiskup, primátor hl. města Prahy, předseda vlády a prezident republiky (bez záruky). MiroslavJosef 3. 1. 2011, 17:07 (UTC)

Trn

Ve článku je uvedeno: „Do křížku na vrcholu je údajně vložen trn z koruny Ježíše Krista,…“, ale oficiální web korunovačních klenotů uvádí: „Ve vrcholovém křížku bývala pravděpodobně (po francouzském vzoru) vložena relikvie trnu z trnové koruny Páně, která se ale do dnešních dnů nedochovala.“ Pokud je informace ve článku nepřesná, bylo by vhodné ji upravit. --Xth-Floor (diskuse) 30. 7. 2013, 15:49 (UTC)

Opraveno. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 2. 2014, 06:37 (UTC)

Počet kamenů

Je tu uvedeno, že je na koruně 96 drahokámů uvedených je jich tam ale 99 jak je to možné? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.226.237.120 (diskuse)

Chyba

V části Díly jsou nahoře spojeny dvěma příčnými pásky (kamarami) o šířce 4 centimetrů je chyba ma být 4 centimetry -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 2a00:1028:9196:bdf2:9854:b08a:676a:6f32 (diskuse) 11. 5. 2015, 20:15‎ (CE(S)T)

Díky za opravu. --Vlout (diskuse) 11. 5. 2015, 20:56 (CEST)

Díky za opravu, ale domnívám se, že to chyba nebyla: "spojena příčnými pásky o šířce čtyř centimetrů" je přece taky správně. --Vit001 12. 5. 2015, 10:01 (CEST)

Repliky

Zkusil jsem (hlavně z online zdrojů) poskládat kapitolu o věrných replikách. Záměrně jsem v názvu kapitoly zdůraznil to „věrných“, protože různých zmenšenin a nepřesných napodobenin je velké množství. Narazil jsem ale na několik problémů:

1. Informace v médiích jsou podle mě často chybné, velice často si odporují. Takže pokud pro nějakou informaci nebylo víc podkladů, neuváděl jsem jí. Uvádí se (i v docela spolehlivých zdrojích) že na Karlštejně je Prášilova replika z roku 1998. Zároveň se ale dá narazit na informaci, že na Karlštejně má být Urbanova replika z roku 2012. Zkusil jsem poslat mail na NPÚ, zatím bez odpovědi.
2. Nemůžu najít více zdrojů, které by se jednoznačně shodly na tom, jaká replika je vystavena na Hradě. Na Commons je řada fotek repliky z Vladislavského sálu a ze Starého královského paláce, ale není zřejmé, jestli jde o tytéž repliky přesouvané mezi oběma sály, nebo dvě sady. Ani to, od koho konkrétně pocház(ej)í.
3. Na Commons je fotka z výstavy ve Valticích. Má jít o kopii z nějaké nedocenitelné sbírky německé firmy Juwelier Abeler ve Wuppertalu. Jenže už z fotky je na první pohled vidět, že se ta kopie vůbec nesnaží imitovat tvary a barvy kamenů - jsou jeden jako druhý, pravidelné, všechny stejně modré nebo červené, žádné odstíny, kazy ani vrty, prostě jednoduché skleněné korálky. Takže mám dilema, jestli se vůbec něco takového dá považovat za věrnou kopii(?) Zatím jsem to nezařadil.

--Xth-Floor (diskuse) 10. 3. 2017, 14:13 (CET)

Odpovídám si sám: Z NPÚ stále neodpověděli (to už je potřetí, co jsem se obracel na NPÚ a nikdy mi nedorazila žádná odpověď - zajímavá instituce). Z Hradu mi odpověděli pan Herda a paní Hozáková obratem: Mají ve sbírkách repliky z roku 1967 a 2000, tzn. první dvě repliky od Beldových. Žádnou repliku od J. Urbana nemají (přestože to některá média tvrdí). Upravím podle toho článek. --Xth-Floor (diskuse) 13. 3. 2017, 11:53 (CET)

Reges terre

@Xth-Floor, Colorsstars: K tomu rozlouskávání nápisu

„

DEUS CELUS REGNAT ET REGES TERRE

“

pomocí středoškolské latiny: Kdyby bylo regnare s dativem, muselo by být v dativu i „celus“, což zřejmě není. Spíš je tam akuzativ (celus jako exercitus), čili překlad „Bůh vládne nebesům i pozemským králům“ by dávalo smysl. Chtělo by to ale kvalitní zdroj vycházející z překladu od odborníka (epigrafika), což výsledky googlu ani „neznámá“ VŠ přednáška (nelze nijak ověřit) není. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 11. 2018, 10:42 (CET) Nebo pěkněji i přesněji: „Bůh vládne nad nebesy i pozemskými králi.“ --Matěj Orlický (diskuse) 20. 11. 2018, 10:57 (CET)

Doložit to kvalitnějším zdrojem by bylo fajn, ale dokud máme pouze stávající zdroje, z nichž ani jediný tento způsob překladu neuvádí, byl by pokus o vlastní překlad (v rozporu s dostupnými zdroji) vlastním výzkumem. Jinak tedy nic ve zlém, ale konstatování, že výsledky Googlu nemohou zahrnovat kvalitní zdroj, mi nepřijde příliš šťastné. --Xth-Floor (diskuse) 20. 11. 2018, 11:30 (CET)

Díky za doplnění reference. Já chtěl hlavně poukázat na to, že argumenty pro revert, tedy dativ a shoda nějakých výsledků google, které mohou potenciálně opisovat všechny (nepřímo) z jednoho zdroje, nejsou úplně přesvědčivé.

Mimochodem, Šembera na těch stránkách z EO uvádí přepis „Deus celum regnat…“, tedy akuzativ singuláru (správné) druhé deklinace. [1] --Matěj Orlický (diskuse) 20. 11. 2018, 12:08 (CET)

V té knize, do níž jsem koukal, je skutečně CELUS, jak je uvedeno zde na Wikipedii. Je ale možné, že již místní článek podle této knihy vznikl (je uvedena dole v literatuře), takže lze připustit možnost, že v ní je tisková chyba. Nakonec i tato (historická) kniha uvádí CELUM. Na detailu fotografie zachycující skutečný nápis, je pak patrné, že skutečná podoba nápisu je DEVS CELVM REGNAT ET REGES TERRE. Respektive není tam ET, ale symbol s oběma písmeny v jednom, který neumím na klávesnici napsat a mezi symboly v editoru Wikipedie jej nevidím (nemyslím ampersand, je to nějaký jeho předchůdce). --Xth-Floor (diskuse) 20. 11. 2018, 13:00 (CET)

Bylo by vhodné to celum zohlednit v článku. Přepisovat ligaturu jako samostatná písmena je správně. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 11. 2018, 13:15 (CET)

Máte nějaký konkrétní návrh? Jediný zdroj, který jsem našel a který uvádí skutečnou podobu zápisu je tato stránka. Dala by se použít i tamní informace o chybách v zápisu. Kniha o klenotech by pak mohla sloužit pouze jako zdroj překladu (případně s uvedením v poznámce, že se text nápisu uvedený v tomto zdroji oproti ostatním liší). --Xth-Floor (diskuse) 20. 11. 2018, 14:18 (CET)

Taky bych se přikláněl k nějaké formě ozdrojované poznámky. Tou skutečnou podobou myslíte, kde se U píše jako V? To záleží, zda chceme věrně reprodukovat vzhled nápisu nebo nám jde spíše o jeho obsah, asi jako při přepisu češtiny 19. století. Informace o chybách v zápisu jsou zavádějící, že byl ve středověku používán zjednodušený pravopis oproti latině klasického období nelze považovat za chybu. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 11. 2018, 15:25 (CET)

Pokud je v konkrétním latinském nebo podobném nápisu použit špičatý tvar pro písmeno U, který používáme pro písmeno V, nejen že nejde o chybu, ale nejde ani o pravopis. Jde pouze o "typografii" - písmeno U je sestaveno ze dvou rovných čar, které se snáze ryjí do kamene nebo kovu. To bylo běžné přeci už v antice, není to nějaká středověká specialita. Škoda, že popis našich korunovačních klenotů na stránkách Hradu je tak stručný, že tam tenhle nápis ani není. Kasalic8 (diskuse) 8. 4. 2022, 14:01 (CEST)

Pravopis

České korunovační klenoty jsou s velkým Č nebo malým č? Online vysvětlení nenacházím a v praxi se používají obě možnosti. Která je správná? --Xth-Floor (diskuse) 29. 4. 2020, 23:21 (CEST)

V pravidla.cz nebo prirucka.ujc.cas.cz jsem řešení tohoto problému nenašel. Můj názor je takový, že sousloví "České korunovační klenoty" je možné chápat dvojím způsobem. Má-li pisatel na mysli ucelený soubor památek, zejména ten kodifikovaný Nařízením vlády 337/2002 Sb., měl by použít velké písmeno. Tak se zachovali i autoři Sbírky zákonů a tak by podle mě měl znít např. i název tohoto článku. U blíže nejasného souboru předmětů, jako je v tomto článku "kterému císař ukázal říšské a české korunovační klenoty", bych upřednostnil písmeno malé jako u obecných pojmenování, i když velké písmeno by tu svoji službu splnilo asi také. Kasalic8 (diskuse) 8. 4. 2022, 19:41 (CEST)