David Janowski

David Janowski (25. května 1868, Wołkowysk, dnes Bělorusko – 15. ledna 1927, Hyères, Francie) byl francouzský šachový mistr polského původu, na přelomu 19. a 20. století jeden z nejlepších světových hráčů.

David Janowski
Narození	25. květnajul. / 6. června 1868greg. Vaŭkavysk
Úmrtí	15. ledna 1927 (ve věku 58 let) Hyères
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Národnost	židovská
Občanství	Ruské impérium Ruské impérium, Francie Francie
Povolání	šachista
Příbuzní	Chaim Janowski (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátek šachové kariéry

David Janowski (plným jménem Dawid Markelowicz Janowski) byl národností polský Žid a občan carského Ruska. Brzy se však přestěhoval do Paříže, kde získal státní občanství a kde roku 1894 začal svou profesionální šachovou kariéru. Na turnaji v Lipsku v roce 1894 skončil šestý (zvítězil Siegbert Tarrasch), v Hastingsu roku 1895 dvanáctý (vyhrál Harry Nelson Pillsbury) a v Norimberku roku 1896 pátý (vyhrál Emanuel Lasker) , ale již v tomto roce vyhrál turnaj ve Vídni (před Karlem Schlechterem a roku 1898 byl opět ve Vídni třetí (za Siegbertem Tarraschem a Harrym Pillsburym). Po turnaji v Londýně v roce 1899, kde skončil čtvrtý (ale se stejným počtem bodů jako druhý Géza Maróczy), sebevědomě prohlásil, že vyzve vítěze turnaje, mistra světa Emanuela Laskera k zápasu o titul. Trvalo mu to však ještě celých dlouhých deset let, než se mu podařilo splnit Laskerovy podmínky.

Mezitím hrál Janowski na mezinárodních turnajích s různými výsledky:

• v Paříži v roce 1900 skončil jedenáctý (zvítězil Emanuel Lasker) a v Mnichově v témže roce sedmý až desátý (zvítězil Géza Maróczy společně s Harrym Pillsburym a Karlem Schlechterem),
• roku 1901 vyhrál turnaj v Monte Carlu,
• v roce 1902 skončil v Monte Carlu třetí (za Gézou Maróczym a Harrym Pillsburym) a vyhrál společně s Heinrichem Wolfem turnaj ve Vídni,
• na turnaji Cambridge Springs roku 1904 skončil druhý před Laskerem (vyhrál Frank James Marshall),
• roku 1905 byl v Ostende druhý (zvítězil Géza Maróczy) a společně s Gézou Maróczym vyhrál turnaj v Brémách,
• roku 1906 skončil v Norimberku až šestnáctý (zvítězil Frank James Marshall) a v Ostende osmý (zvítězil Karl Schlechter),
• roku 1907 byl v Ostende třetí (vyhrál Siegbert Tarrasch), ale v Karlových Varech až patnáctý (vyhrál Akiba Rubinstein),
• v Praze roku 1908 skončil na desátém místě (zvítězil Oldřich Duras společně s Karlem Schlechterem), v zápase v témže roce ale porazil Marshalla 5:2 (=3).

Zápas o titul mistra světa v šachu

Janowski byl hráčem velké útočné síly a neskutečného citu pro figury. K zápasům o titul mistra světa v šachu s Emanuelem Laskerem se však dostal až v době, kdy měl vrchol své šachové kariéry již v podstatě za sebou, zatímco jeho výzvu v době jeho největších úspěchů Lasker odmítl.

V květnu roku 1909 sehrál Lasker s Janowskim v Paříži nejprve krátký zápas na čtyři partie, který měl potvrdit, že Janowski je vhodný jako vyzyvatel. Zápas skončil 2:2, a tak jednání pokračovala. Bylo dohodnuto, že vlastní zápas se uskuteční v říjnu a v listopadu v Paříži a vítězem se stane ten, kdo získá více bodů z deseti partií. Lasker však dobře věděl, že Janowski, jehož největší slabinou byla značná nevyrovnanost ve vedení boje, není pro něho vážným soupeřem. Protože v době zahájení zápasu měl již dohodnuto, že v lednu roku 1910 bude obhajovat svůj titul v zápase se Karlem Schlechterem, navrhl Janowskému sehrát jejich střetnutí jako exhibici, s čímž Janowski nakonec souhlasil.

Zápas mezi Laskerem a Janowskim se hrál v Paříži od 19. října do 9. listopadu roku 1909 a jeho průběh jasně ukázal, že šlo o střetnutí dvou nerovných soupeřů (protože byl zápas dobře finančně dotován Berlínskou šachovou společností, zdá se, že ze strany mistra světa šlo především o výnosný obchod). Po nerozhodné první partii prohrál Janowski čtyři partie za sebou, v šesté sice po hrubé Laskerově chybě zvítězil, ale to bylo z jeho strany všechno. Ve zbývajících čtyřech partiích Lasker vyhrál ještě třikrát a zvítězil tak celkově 7:1 (=2).

Druhý zápas mezi Laskerem a Janowskym se uskutečnil v listopadu roku 1910 poté, co Lasker obhájil svůj titul v zápase se Schlechterem, a byl opět dotován Berlínskou šachovou společností. Ze všech zápasů o titul mistra světa byl tento nejen nejméně významný, ale dokonce naprosto zbytečný, neboť po zcela jasné porážce Janowského v Paříži roku 1909 neměl žádný sportovní smysl. Byl to spíše obchodní podnik mistra světa a zřejmě také náhrada pro Janowského za první zápas, který nebyl oficiálním střetnutím.

Zápas se hrál v Berlíně na jedenáct partií od 8. listopadu do 8. prosince roku 1910 a skončil ještě drtivější porážkou Janowského 8:0 (=3) než zápas první. Jen na začátku vyzyvatel trochu vzdoroval a po třetí partii prohrával jen 1:0, ale pak neopatrnou hrou s ambiciózními zápletkami prohrával s klidným a rozvážným Laskerem jednu partii za druhou.

Závěr šachové kariéry

Janowski byl aktivním hráčem prakticky až do své smrti a po porážkách v zápasech s Emanuelem Laskerem se zúčastnil ještě mnoha mezinárodních turnajů:

• v San Sebastianu roku 1911 se umístil na jedenáctém místě (zvítězil José Raúl Capablanca),
• roku 1913 skončil v New Yorku čtvrtý (zvítězil Capablanca), v Havaně třetí ‚zvítězil Frank James Marshall) a v Scheveningenu desátý (zvítězil Aljechin),
• roku 1914 skončil v Petrohradě na desátém místě (zvítězil Emanuel Lasker) a pak se zúčastnil turnaje v Mannheimu, který byl po sehrání jedenácti kol přerušen pro začátek první světové války (v té době vedl v turnaji Aljechin a Janowski byl klasifikován na sedmém místě).

Po vypuknutí první světové války odjel Janowski přes Švýcarsko do USA, kde žil devět let. Roku 1916 byl na turnaji v New Yorku druhý až čtvrtý (vyhrál Capablanca), a roku 1918 rovněž v New Yorku pátý (opět zvítězil Capablanca),

V USA Janowski rovněž vyhrál osmý americký šachový kongres roku 1921 v Atlantic City, na devátém americkém šachovém kongresu roku 1923 se umístil na třetím místě (zvítězil Frank James Marshall společně s Abrahamem Kupchikem), ale na turnaji v New Yorku roku 1924 skončil jak poslední z jedenácti hráčů (zvítězil Emanuel Lasker).

Po návratu do Evropy skončil Janowski na turnaji v Mariánských Lázních roku 1925 čtrnáctý (vyhrál Aaron Nimcovič společně s Akibou Rubinsteinem), v Hastingsu na přelomu let 1925-1926 sedmý (zvítězil Aljechin společně s Milanem Vidmarem) a roku 1926 v Semmeringu desátý (zvítězil Rudolf Spielmann) a v Gentu třetí až pátý (vyhrál Savielly Tartakower)

V prosinci roku 1926 odjel Janowski do Hyères na šachový turnaj. Zde se u něho vážně projevila tuberkulóza a Janowski 15. ledna roku 1927 zemřel. Jeho jménem je pojmenována varianta v indické obraně 1.d4 Jf6 2.c4 d6 3.Jc3 Sf5

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu David Janowski na Wikimedia Commons
• ChessGames – David Janowski (partie) (anglicky)
• (anglicky) http://www.chesshistory.com/winter/extra/janowsky.html
• (anglicky)Chess Encyclopedia

Autoritní data	BNF: cb10242559v (data) ISNI: 0000 0000 3214 8596 LCCN: n94022929 NTA: 075093715 VIAF: 75539919 WorldCat Entities: E39PBJmdvRGHx39g4Bvm9QX68C

Portály: Šachy