Danylo Tanjačkevyč

Danylo Tanjačkevyč, cyrilicí Данило Танячкевич, polsky Daniel Taniaczkiewicz (18. listopadu 1842 Didyliv[1]21. dubna 1906[2] Zakomarja[1][2]), byl rakouský řeckokatolický duchovní a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.

Danylo Tanjačkevyč
Danylo Tanjačkevyč
Danylo Tanjačkevyč
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897 – 1901
Stranická příslušnost
ČlenstvíMladorusín
(Klub nez. Rusínů)

Narození18. listopadu 1842
Didyliv
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. dubna 1906
Zakomarja
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Náboženstvíkatolicismus
katolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Roku 1867 vystudoval teologii ve Lvově. Pak byl ustanoven duchovním na farnosti Zakomarja. Patřil mezi hlavní ukrajinské aktivisty v Haliči. Byl čestným členem spolku Prosvita. Organizoval studentské kluby, psal politické spisy a přispíval do tisku, zejména do listu Večernyci nebo do měsíčníku Meta a novin Pravda. V otevřeném dopisu redakci listu Rus z roku 1867 zformuloval programové cíle ukrajinského národního hnutí. Podílel se i na zakládání ukrajinských hospodářských organizací a spolků, například úvěrového družstva v Zoločivě a Brodech a hospodářského spolku v Zoločivě.[1] V nekrologu je uváděno, že zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu. V jiných zdrojích ovšem není uváděn coby zemský poslanec.[2]

Byl poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1897 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Zoločiv.[3] Ve volebním období 1897–1901 se uvádí jako hrabě Daniel Taniaczkiewicz, farář, bytem Zakomarja, pošta Ožydiv.[4]

Ve volbách roku 1897 se uvádí jako oficiální rusínský kandidát.[5] V listopadu 1898 utvořil na Říšské radě samostatný poslanecký Klub nezávislých rusínů, který měl jen dva členy. Kromě Tanjačkevyče ještě Teofil Okuněvskij.[6] Ve volbách roku 1901 kandidoval, ale nebyl zvolen a ve volebním okrsku uspěl polský kandidát. Tehdy byl Tanjačkevyč uváděn coby mladorusín.[7]

Zemřel v dubnu 1906 na své faře.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Taniachkevych, Danylo [online]. encyclopediaofukraine.com [cit. 2015-12-26]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  2. a b c d Osobiste. Kuryer Lwowski. Duben 1906, roč. 24, čís. 109, s. 4. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0016&page=463&size=45
  5. Das Vaterland, 17. 3. 1897, s. 3.
  6. (Linzer) Tages-Post, 18. 11. 1898, s. 2.
  7. Wiener Zeitung, 18. 12. 1900, s .5.