Daniel Angeli
Daniel Angeli (* 3. září 1943, Paříž, 14. obvod) je francouzský novinářský fotograf. Někdy se mu přezdívalo "král paparazziů", v roce 1968 založil tiskovou agenturu Angeli.
| Daniel Angeli | |
|---|---|
| Narození | 3. září 1943 (81 let) 14. pařížský obvod |
| Povolání | fotograf |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatDaniel Angeli začal svou kariéru jako laboratorní asistent v šestnácti letech v agentuře Dalmas. Velmi brzy jej začali posílat na fotografickou dokumentaci pařížských večerů[1], poté byl agenturou poslán, aby se postaral o její pobočku na letišti v Orly, kde fotografoval hvězdy z celého světa, které přilétaly do francouzského hlavního města.
Dne 3. června 1962 ráno byl na svém stanovišti u terminálu, když došlo ke srážce při vzletu, na konci dráhy, "Château de Sully" a Boeing 707 společnosti Air France směřující do Atlanty[2]. Poté v přestrojení za vrátného fotografoval drama. Jeho fotografie se dostaly na mnoho titulních stran. Jeho kariéra byla zahájena.[3]
V roce 1968 založil agenturu Angeli a fotografoval celebrity pro masový tisk. Na jaře v Cannes, na filmovém festivalu; léto v Saint-Tropez ; zimu v Gstaadu a Sv. Mořici[4]. Navázal spojení s tehdejšími osobnostmi, Aristotelem Onassisem, Elizabeth Taylorovou, Johnem Lennonem...
V létě 1977 vyfotografoval šéfa italské automobilky Fiat Gianniho Agnelliho , jak nahý skáče ze své lodi[5]. Tato fotografie tehdy způsobila skandál, protože generální ředitel Fiatu byl právě unesen. Tato fotografie Agnelliho je dnes jednou z nejznámějších Daniela Angeliho a zůstává symbolem paparazzi fotografie.[6]
V roce 1996 se setkal s Johnnym Hallydayem a stal se jeho přítelem a oficiálním rockerovým fotografem. Do roku 2012 Daniel Angeli zvěčnil všechny okamžiky jeho života[7].
Na svém kontě má více než padesát titulních stránek Paris Match.
Výstavy
editovat- 2003: Le regard des autres, Galerie 27
- 2006: Raymond Depardon et ses invités, Les Rencontres d'Arles
- 2008: Pigozzi and the Paparazzi, Nadace Helmuta Newtona, Berlín
- 2008: Un paparazzo à la mer, Vannes
- 2012: Daniel Angeli - Icônes, Paris, galerie Art District (hôtel Royal Monceau)
- 2018: Hommage à Johnny Hallyday[nedostupný zdroj], Levallois-Perret, hôtel de ville.
- 2019: Et ils créèrent Saint-Tropez, Saint-Tropez; na podporu kardiochirurgie
- 2021: Daniel Angeli Paparazzi de A à Z, střecha Grande Arche de la Défense, 7. srpna 2021 - 30. ledna 2022[8].
Bibliografie
editovat- Jean-Paul Dousset, Daniel Angeli, Private Pictures, Jonathan Cape, 1980.
- Louis Valentin, Daniel Angeli, Monaco: un album de famille, Éditions N°1, 1990.
- Daniel Angeli, Johnny, l'album officiel, Michel Lafon, 2008. ISBN 2749909317
- Daniel Angeli, Plus près des étoiles, Michel Lafon, 2010. ISBN 2749909198
- Daniel Angeli, Objectif Une. Souvenirs d'un photographe de stars, Michel Lafon, 2010. ISBN 978-2-7499-0960-8
- Clément Chéroux, Paparazzi ! Photographes, stars et artistes, Flammarion, 2014, s. 32-39, 108, 113, 172, 189, 201, 202.
- Daniel Angeli, Bernard Pascuito, Vies privées. 40 ans de photographies, Gründ, 2015.
- Daniel Angeli, 1943. Éditions Eternity, 2018.
- Daniel Angeli, Paparazzi de A à Z, coéd. Le Toit de la Grande Arche-Fondation Angeli-Eternity Editions, 200 s., 2021[1]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniel Angeli na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b Daniel Angeli, les icônes du “roi des paparazzi” à la Grande Arche. Polka Magazine [online]. 2021-08-07 [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Boeing 707-328 F-BHSM Paris-Orly Airport (ORY). aviation-safety.net [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Bernard Pascuito, Vies privées : Daniel Angeli, 40 ans de photographie, Éditions Gründ, 2015, s. 5. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ La mort de Lady Diana et la fin de l'âge d'or des paparazzis - Ép. 2/5 - Cinq photos révélatrices. France Culture [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.etvonweb.be [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-02.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Bernard Pascuito, Vies privées : Daniel Angeli, 40 ans de photographie, Éditions Gründ, 2015, s. 180.
- ↑ Archiv: http://archive.wikiwix.com/cache/index2.php?url=https%3A%2F%2Fwww.lefigaro.fr%2Fculture%2F2017%2F12%2F26%2F03004-20171226ARTFIG00011-daniel-angeli-photographe-johnny-hallyday-etait-mon-meilleur-ami.php. Dostupné online.
- ↑ La mort de Lady Diana et la fin de l'âge d'or des paparazzis - Ép. 2/5 - Cinq photos révélatrices [online]. [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
