Dům s taneční školou Karla Linka
Dům s taneční školou Karla Linka čp. 1050 je novorenesanční nárožní dům na Starém Městě v Praze 1 na rohu Divadelní ulice (č.o. 12) a Krocínovy ulice (č.o. 1). Dům si v roce 1875–1876 nechal postavit taneční mistr Karel Link podle návrhu významného českého architekta 19. století Antonína Wiehla.[1]
| Dům s taneční školou Karla Linka (House of Music) | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
Prostory pro pořádání společenských akcí, kanceláře a apartmány | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Architekt | Antonín Wiehl |
| Výstavba | 1876 |
| Stavebník | Karel Link |
| Poloha | |
| Adresa | Praha,  Česko |
| Ulice | Divadelní a Krocínova |
| Souřadnice | 50°4′55,65″ s. š., 14°24′49,83″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům byl zrekonstruován do původní podoby a podle firmy v něm sídlící je označován i jako House of Music. Sál, kde taneční mistr pořádal své lekce, je plně funkční a využíván pro společenské akce.
Popis domu editovat
Návrh nárožního třípatrového činžovního domu je ovlivněný pozdní renesancí. Dům postavil v roce 1876 Antonín Wiehl s Janem Zeyerem. Fasádu zdobí portál a balkon. V roce 1905 byl dům upravován a na skosené nároží přistavěn arkýř a poslední patro dodatečně dozdobeno plastickým ornamentem.[1]
Linkova taneční škola editovat
Dům si nechal postavit Karel Link,[2] renomovaný taneční mistr a majitel taneční školy. Tu roku 1828 založil jeho otec, taneční mistr Hynek Link.[3] Karel Link roku 1848 předčasně ukončil studium a otci v jeho škole pomáhal; od té doby se věnoval již jen výuce tance a jako učitel získal brzy velký věhlas.[4] Dům na roku Divadelní a Krocínovy ulice si postavil právě pro svou vyhlášenou taneční školu.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 22. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ AUT - Úplné zobrazení záznamu. aut.nkp.cz [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Král. česká zemská taneční škola…. Národní politika. 1911-05-05, roč. 29, čís. 123, s. 5. Dostupné online [cit. 2011-10-30].
- ↑ Taneční mistr Karel Link zemřel. Národní listy. 1911-10-05, roč. 51, čís. 123, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-10-30].
Literatura editovat
- BUKAČOVÁ, Irena. Antonín Wiehl. sborník příspěvků přednesených na konferenci pořádané ke 100. výročí úmrtí významného českého architekta v Plasích 23. září 2010.. Svazek 7. Plasy: Město Plasy, 2010 (2010 tisk). 45 s. (Tilia Plassensis). ISBN 978-80-254-9141-6. S. nečíslováno. Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy.
- BUKAČOVÁ, Irena. Antonín Wiehl. První. vyd. Plasy: Město PLasy, 2010. 52 s. ISBN 978-80-254-8282-7. S. 1–52.
- DVOŘÁK, Kamil. Antonín Wiehl [online]. Brno: Archiweb, s.r.o., Vídeňská 23 Brno [cit. 2015-09-21]. Dostupné online.
- KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30].
- PELC, Vít. Výzdoba pražských nájemních domů v poslední třetině 19. století a na počátku. Praha, 2007 [cit. 2015-08-24]. 117 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Roman Prahl, CSc.. s. 26–48. Dostupné online.
- POCHE, Emanuel; ET AL. Umělecké památky Čech. Sv. 3.. 1. vyd. Praha: Academia,, 1980. S. 336..
- VYBÍRAL, Jindřich. Česká architektura na prahu moderní doby – devatenáct esejů o devatenáctém století.. Praha: [s.n.], 2002. 336 s. ISBN 80-7203-475-8. S. 150..
- WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 20, 24. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.