Dům Tragického básníka

Dům tragického básníka (italsky Casa del Poeta Tragic) je název někdejšího obydlí v antických Pompejích. Je situován v severozápadní části města s vchodem z ulice Via delle Terme. Dům je ukázkou typického obydlí z dob římského impéria, zdobeného podlahovými mozaikami a nádhernými nástěnnými malbami.

Za svůj zvláštní název vděčí mozaice umístěné v tablinu (místnosti, ve které majitel přijímal hosty), která představuje divadelní výjev s herci, hudebníky a jevištními scénami. O tom, že jeho majitel byl pravděpodobně obchodník, svědčí půdorysné uspořádání domu - dvě místnosti po stranách vstupního vestibulu sloužily jako obchody.

Historie a popis domuEditovat

Původní stavba jinak nevelkého domu pochází z 2. stol. př. Kr.; po zemětřesení v roce 62 po Kr. získal dům zásluhou jeho majitelů výzdobu, která přetrvala až do osudné zkázy města.

Dům byl odhalen v letech 1824 - 1825 s velmi zachovalou výzdobou, která však ve velké míře skončila ve výstavních prostorách Národního archeologického muzea v Neapoli. Dům patřil k typu staveb, které měly hlavní místnosti na jedné ose.

Obětování Ifigénia. Malba na zadní stěně sloupořadí, pocházející z období po roce 62 po Kr. znázorňuje tragédii Ifigenie v Aulidě. Odysseus s Achillem nesou dívku k oběti, vpravo je věštec Kalch s dýkou, vlevo se zahalenou hlavou stojí Agamemnón. Na nebesích je již připravena Artemis, aby zaměnila dívku za laň. Dnes se freska nachází v Národním archeologickém muzeu v Neapoli

Z ulice se do domu vcházelo přímo do protáhlého vestibulu, jehož podlahu zdobila bílá mozaika s pravidelným vzorem. Na ní se vyjímal obraz hnědého psa téměř v životní velikosti, pod kterým byla z barevných úlomků poskládána slova Cave Canem (Pozor pes). Z vestibulu se vstupovalo do prostorného atria, které zdobily malby dokonalé kvality. Je zřejmé, že majitelé si dali záležet na výběru umělce, kterému práci svěřili. Téměř všechny se vztahují k trojskému cyklu: svatba Jupitera a Junony, Chryseův odchod, Achilles předává Bríseovnu a další. Střed atria vyplňuje působivé impluvium, jehož stěny a dno jsou z mramoru.

Do atria ústily místnosti různého určení a odtud se po příkrém schodišti vystupovalo na druhé patro.

Přes atrium a tablinum se procházelo do otevřené zahrady s peristylem, pod kterým se v jeho východní části nacházela známá malba Obětování Ifigénie (dnes v Národním archeologickém muzeu v Neapoli).

Dům tragického básníka je názornou ukázkou, jak si pompejští patriciové zdobili své domovy a jakým dojmem chtěli působit na své spoluobčany. V žádném jiném domě (s výjimkou domu Vettiů) nebylo tolik vzácných maleb s mytologickými náměty jako právě v tomto domě.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dom Tragického básnika na slovenské Wikipedii.

LiteraturaEditovat

A. C. Carpiceci, Pompeje dnes a jak vypadaly před 2000 lety, Bonechi Edizioni Il Turismo, Sesto Fiorentino, ISBN 88-7204-243-7
S. Nappo, Pompeje - průvodce ztraceným městem, Rebo production, Čestlice, 1999, ISBN 80-7234-043-3

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům Tragického básnika na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.