Dědičná štola císaře Josefa II.

kulturní památka České republiky na území obce Trhové Dušníky

Dědičná štola císaře Josefa II. (německy Kaiser Josef II Erbstollen, Kaiser Josef Stollen) byla ražena na území březohorského revíru aby odvedla důlní vody z rudných dolů, kde se těžilo stříbro a olovo a pojmenována po císaři Josefu II. Od roku 1973 je chráněnou kulturní památkou ČR.[1] Koncepci odvodnění zdejšího revíru (bez projektového zpracování) vypracoval už v roce 1693 hormistr Ignác Anton Putz.[2]

Dědičná štola císaře Josefa II.
Souřadnice
Map
Kód památky32070/2-2843 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Pro odvodnění hlubinných rudných dolů v Březových Horách, Příbrami a Bohutína byla kolem roku 1789 započata ražba dědičné štoly, která propojila doly v březohorsko-bohutínském revíru mimo důl Lill, jam Hůrka a Kozičín. Důlní voda byla odváděna samospádem do řeky Litavky jihozápadně od obce Trhové Dušníky. Ražba dědičné štoly byla ukončena poslední prorážkou 8. července 1859 mezi doly František a Řimbaba. Její délka se všemi odbočkami činí 21 906 m. Hlavní štola je dlouhá 14 854 m.[2] Hlavní štola, která sleduje rudní žíly a také byla ražena i jako překop, měří 8 944 m. [3]

Ražba byla zahájena u šachty Štěpánka v katastrálním území Bohutín a pokračovala severovýchodním směrem k Příbrami přes Vysokou Pec, Drkolnov, Březové Hory (šachty Ševčiny, Marie, Vojtěch, Prokop, Anna) a dále směřuje k šachtě Ferdinand a Jarošovce a vyúsťuje na povrch nedaleko pravého břehu říčky Litavky.[4] Štola vede v úrovni 2. patra v hloubce 101–57 m, její sklon je 3–5 ‰ pod povrchem[3]

Mezi orty Drkolnovské a Mariánské šachty byla proražena v roce 1843. V roce 1862 byla na dědičnou štolu napojena Zdabořská šachta.[5]

Využití důlních vod

editovat

Po ukončení těžby v březohorsko-bohutínském revíru v roce 1978 byl systém jam, překopů a chodeb zatopen do úrovně 2. patra, které trvalo 15 let.

Část důlních vod samovolně vytéká do řeky Litavky a část je od února 1984 čerpána do úpravny vod Hvězdička vodní nádrže Obecnice. Po profiltrování přes pískové filtry je dodávána do příbramského vodovodního řádu. V roce 2016 bylo dodáno do úpravny vody Hvězdička 315 360 m³ důlních vod. V roce 2020 bylo štolou odvedeno 795 338 m³ důlních vod.[6]

Dědičná štola je částečně ražená ve skále, částečně je vyzděná z kamenných placíků a je klenutá. Památkově chráněná část je úsek od dolu Ševčiny po vyústění u Trhových Dušníků.[7]

V období 2018–2019 byl opraven portál dědičné štoly. Bylo odstraněno nepůvodní cihlové zdivo přístavby a zafixováno zdivo historické. Bylo vybudováno nové schodiště, opěrné zdi, zvýšena nadezdívka portálu a osazena dvoukřídlová kovová mříž.[3]

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-28]. Identifikátor záznamu 143624 : rudný důl - dědičná štola císaře Josefa II.. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Rudný důl - dědičná štola císaře Josefa II.. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 
  3. a b c PASTYRIK, Petr. Dědičná štola březohorsko-bohutínského revíru. DIAMO [online]. Červen 2019 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 
  4. Program rozvoje Trhové dušníkyna období 2019–2024. www.obcepro.cz [online]. DSO ORP Příbram [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 
  5. Vodní kolo na dole Drkolnov. slon.diamo.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 
  6. ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. SUL za rok 2020. Diamo. 2021-03-12. [cit. 2022-01-28 S, 25, 26
  7. Detail dokumentu - G0420046. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 

Související články

editovat