Därstetten

obec v kantonu Bern ve Švýcarsku

Därstetten je obec v okrese Frutigen-Niedersimmental v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 848[1][2] obyvatel.

Därstetten
Därstetten – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška762 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
OkresFrutigen-Niedersimmental
Därstetten
Därstetten
Därstetten, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha32,84 km²
Počet obyvatel848 (2018 a 2003)[1][2]
Hustota zalidnění25,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.daerstetten.ch
PSČ3763 Därstetten
3764 Weissenburg im Simmental
Označení vozidelBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Därstetten se nachází v údolí Simmental, tedy pohoří Berner Oberland v Alpách, jižně od masivu Gantrisch (2176 m n. m.). Na východní hranici obce se nachází také Stockhorn (2190 m n. m.). Obcí protéká řeka Simme. Sousedními obcemi ve směru hodinových ručiček od severu jsou Pohlern, Oberstocken, Erlenbach im Simmental, Diemtigen, Oberwil im Simmental, Rüschegg, Rüeggisberg a Blumenstein.

Historie

editovat
 
Údolí Simmental u Därstettenu (1940)

Nejstarší známkou lidské přítomnosti je neolitický nález. V centru svého panství založili šlechtici z Weissenburgu na pravém břehu Simme pravděpodobně ve 3. čtvrtině 12. stol. augustiniánský kanonický klášter Därstetten (potvrzen k roku 1228).[3] V roce 1368 je jako patroni vystřídali jejich dědicové z rodu von Brandis. Ve 13. a 14. století klášter zvětšoval své majetky, zejména v údolí Simmental a Diemtigtal, a to prostřednictvím darů od šlechty (včetně Raronu a Weissenburgu) a nákupem majetku od místních obyvatel. Klášterní kostel a kostel Leutkirche (románský, od 13. století různě upravovaný) s patrociniem Panny Marie byl baronským pohřebištěm. Probošt a jeden nebo dva kanovníci byli zodpovědní za pastoraci v Därstettenu, Weissenburgu a Oberwilu im Simmental (církevní právo získáno v roce 1326). Město Bern, od roku 1439 v držení panství Weissenburg, připojilo v roce 1486 proboštství proti své vůli ke klášteru svatého Vincence v Bernu. Majetek spravovala kapitula Niedersimmental. Farním kostelem se stal až po reformaci v roce 1528.

S výstavbou železniční trati Spiez–Zweisimmen (1902) se kolem stanice Därstetten a zastávky Weissenburg rozvinula centra osídlení. Od roku 1980 se zvýšila stavební činnost na slunných místech a Därstetten se stal také oblíbenou rekreační obcí.[3]

Obyvatelstvo

editovat
 
Tradiční architektura (Knuttihaus) v obci
Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok 1764 1850 1860 1870 1880 1888 1900 1910 1920 1930 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010
Počet obyvatel 535 1046 921 979 975 942 897 831 832 841 878 885 900 887 759 854 879 834

Hospodářství

editovat

V 16. století přešli sedláci od samozásobitelství k exportnímu chovu dobytka v údolí a hospodaření na alpských pastvinách; obilí se nakupovalo. Obec je dosud typicky zemědělská, žije z chovatelství, mlékárenství, lesního a vysokohorského hospodářství, různorodého drobného podnikání (stavebnictví, zpracování dřeva) a místní rekreační turistiky (rekreační byty).

Doprava

editovat

Obcí prochází železniční trať Spiez–Zweisimmen (BLS) se stanicí Därstetten a zastávkou Weissenburg. Místní dopravu v údolí Simmental zajišťují autobusy Postauto.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Därstetten na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].
  3. a b c DUBLER, Anne-Marie. Därstetten [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-12-01 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

editovat