Constantin d'Aspre von Hoobreuck

rakouský generál

Constantin Karl svobodný pán d'Aspre von Hoobreuck (1767 Gent, Rakouské Nizozemí7. července 1809) byl rakouský podmaršálek původem z dnešní Belgie.

Constantin d'Aspre von Hoobreuck
Konstantin Ghilian Karl d'Aspré.jpg
Narození 1767 nebo 6. dubna 1761
Gent
Úmrtí 1809 (ve věku 41–42 let) nebo 7. června 1809 (ve věku 41–42 let)
Vídeň
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Do rakouské armády vstoupil již v patnácti letech, kdy se stal kadetem 30. pěšího pluku. V letech 17881790 velel v hodnosti hejtmana jednotce z Limburku při potlačení tamějšího povstání. Za své služby obdržel Vojenský řád Marie Terezie a byl povýšen na majora. Za francouzských revolučních válek velel jedné koloně v armádě generála Clerfayta při vítězné bitvě u Lille. Po povýšení na podplukovníka stál v čele dobrovolnického pluku Grün-Laudon, se kterým v roce 1796 bránil les Hollertal. Poté byl převelen k dobrovolnickému Německému mysliveckému praporu, v jehož čele bojoval pod podmaršálkem Krayem v bitvách u Verony 5. dubna 1799 a Cassana 27. dubna 1799.

Jako velitel předvoje armády generála von Klenau se účastnil dobytí Livorna a obležení Mantovy v roce 1799. V březnu 1800 se střetl v bitvě u Janova s francouzským generálem Suchetem, kterého porazil. V dubnu téhož roku byl zajat při obraně průsmyku Brochetta. Po svém propuštění byl povýšen na generálmajora. Dne 9. října 1805 padl opět do zajetí, tentokráte u Günzburku. V roce 1809 mu bylo svěřeno velení nad záložní granátnickou divizí, s níž v květnu bojoval u Aspern. V bitvě u Wagramu mu francouzská dělová koule 6. července 1809 utrhla ruku, následkům těžkého zranění podlehl 7. července 1809 cestou z Mikulova do Brna, kde je pohřben. Jeho synem byl rakouský generál baron Konstantin d’Aspre von Hoobreuck (18. prosince 1789 v Bruselu; † 24. května 1850 v Padově), mimo jiné 1848-1849 velitel sboru ve Radeckého vítězné armádě v Itálii, kde se bil též v bitvě u Novary.

ZdrojeEditovat