CA Independiente
Club Atlético Independiente je fotbalový klub hrající argentinskou první ligu Primeru División. Sídlí ve městě Avellaneda v aglomeraci Buenos Aires.
| CA Independiente | ||||
|---|---|---|---|---|
 | ||||
| Název | Club Atlético Independiente | |||
| Přezdívka | „Los Diablos Rojos“ | |||
| Země | Argentina | |||
| Město | Avellaneda | |||
| Založen | 1. ledna 1905 [1][2] | |||
| ||||
| Soutěž | 1. argentinská liga | |||
| 2019/20 | 14. místo | |||
| Stadion | Libertadores de América, Avellaneda, Buenos Aires | |||
| Souřadnice | 34°40′13″ j. š., 58°22′15″ z. d. | |||
| Kapacita | 48 069 diváků | |||
| Vedení | ||||
| Předseda |  Hugo Moyano | |||
| Trenér | Carlos Tévez (od 2023) Ricardo Zielinski (2023) | |||
| Oficiální webová stránka | ||||
| Údaje v infoboxu aktuální k 22. 11. 2020 | ||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||
Největším rivalem je Racing Club ze stejné čtvrti a jejich derby pojmenované Clásico De Avellaneda je druhým nejžhavějším derby v Argentině po rivalitě River Plate–Boca Juniors.[3] Independiente, zmíněné trio klubů a San Lorenzo tvoří tzv. Velkou pětku (Cinco Grandes).[4]
Independiente je historicky prvním argentinským vítězem Poháru osvoboditelů.[4] Soutěž vyhrálo celkem sedmkrát (poprvé roku 1964) a tento počet je i v roce 2020 nepřekonán. Rovněž nepřekonaným počinem je série čtyř výher v řadě mezi roky 1972–1975. Klub je jediným vítězem Poháru osvoboditelů, který finále této soutěže nikdy neprohrál.[5]
Historie editovat
Klub vznikl roku 1904 v řadách zaměstnanců luxusního obchodu se zaměřením na módu. Zatímco zaměstnanci na vyšších místech jako manažeři se účastnili fotbalové ligy firemních oddílů, tak níže postavení a mladší ze zaměstnanců se mohli účastnit jen jako diváci. V důsledku nespokojenosti založili dne 4. srpna 1904 klub pojmenovaný Independiente (nezávislý).[1] Prozatímním předsedou se stal Rosendo Degiorgi, jeho rodina totiž skupinu podpořila provizorními prostory. Na začátku dalšího roku se klub zaregistroval. Roku 1907 si klub zajistil hřiště ve městě Avellaneda a připojil se k Argentinskému fotbalovému svazu.[2] Roku 1908 si Independiente osvojilo tradiční červené dresy s bílými manžetami, inspirováno anglickým klubem Nottingham Forest.[1] O čtyři roky později šlo již o prvoligový klub.
V tomto období v lize dominoval Racing Club, budoucí úhlavní nepřítel a rival, jenž mezi roky 1913 až 1919 získal sedm titulů a zaznamenal jen pět porážek. Jednou z nich byla porážka 1:2 s Independiente, a to v roce 1914. Racing Club se přesunul rovněž do Avellanedy a stejně jako Independiente se roku 1919 začlenil do separátní amatérské ligy Asociación Amateurs de Football (AAmF). Racing Club nejprve dominoval jako v předchozí lize, Independiente mezitím rostlo a roku 1921 skončilo třetí.[2]
Independiente poprvé triumfovalo roku 1922 také zásluhou útočníka jménem Manuel Seoane, další titul přidalo čtyři roky nato. Ve 30. letech se Racing Club i Independiente musely smířit s nadvládou River Plate. Vzájemné zářijové utkání odehrané roku 1931 dopadlo výhrou Racingu 7:4, stárnoucí Seoane byl zastíněn Vicentem Del Giudicem, přezdívaným „Pichín“. Fotbalisté Independiente slavili tituly v letech 1938 a 1939 a roku 1940 svého rivala přehráli 7:0.[2] V Argentině se hrál fotbal světové válce navzdory a v roce 1938 si klub přišel na další titul. Ani výhra Independiente 4:0 neodklonila Racing Club od prvenství v roce 1961, jejich další střet v listopadu byl však za stavu 1:1 kvůli potyčkám hráčů přerušen a sedm z nich si vysloužilo vyloučení.[2]
V roce 1964 se klub z Avellanedy dostal do finále Poháru osvoboditelů a vyhrál jej neporažený, aby v následujícím ročníku obhájil.[5] Roku 1965 se na stadionu Independiente La Doble Visera odehrálo další derby, ve kterém se sice Racing ujal vedení 2:1, rozhodčí Humberto Dellacasa však stačil vyloučit už čtyři jeho hráče za 20 minut. Když pískl penaltu pro domácí mužstvo, jeden ze hráčů Racingu si stěžováním u Dellacasa vysloužil vlastní vyloučení, čímž měl být zápas technicky ukončen (Racing měl v poli pět hráčů). Domácí přesto dostali příležitost penaltu kopnout a proměnili ji a až poté byl zápas ukončen. Svaz rozhodčího potrestal zákazem činnosti po dobu tří měsíců, ovšem tri body pro Independiente platily.[2] Pět let poté se během derby těchto týmů mělo rozhodnout o ligovém mistrovi, přičemž hostující Independiente potřebovalo vyhrát. Jako rozhodčí stanul znovu Dellacasa. Dvacet minut před koncem činil stav 2:2, než rozhodčí pískl penaltu pro hosty. Ujal se ji útočník Aníbal Tarabini, který penaltu zahrával rovnou dvakrát, rozhodčí totiž nechal kop opakovat pro nesprávný postoj brankáře Agustína Cejase a po dvou varováních pro brankáře Dellacasa odpískal technický gól pro hosty. Independiente vyhrálo 3:2.[2]
V roce 2013 Independiente poprvé sestoupilo z nejvyšší ligové soutěže do druhé ligy, Nacional B.[4]
Známí hráči editovat
Manuel Seoane (1921–1924, 1926–1933)
Arsenio Erico (1934–1946)- Ricardo Bochini (1971–1991)[6]
- Sergio Agüero (2003–2006)
Úspěchy editovat
Domácí editovat
- Primera División (16): 1922 AAm, 1926, 1938, 1939, 1948, 1960, 1963, 1967 Nacional, 1970 Metropolitano, 1971 Metropolitano, 1977 Nacional, 1978 Nacional, 1983 Metropolitano, 1988–89, 1994 Clausura, 2002 Apertura
Mezinárodní editovat
- Interkontinentální pohár (2): 1973, 1984
- Copa Interamericana (3): 1973, 1974, 1975
- Pohár osvoboditelů (7): 1964, 1965, 1972, 1973, 1974, 1975, 1984
- Copa Sudamericana (2): 2010, 2017
- Recopa Sudamericana (1): 1995
- Supercopa Libertadores (2): 1994, 1995
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c King of Cups rebound to vindicate nickname. FIFA.com [online]. 2007-04-23 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d e f g CRIPPS, Simon. Forget Buenos Aires’ Superclásico … this is the fire of the Clásico de Avellaneda. These Football Times [online]. 2020-03-06 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HEILBRON, Jaime. World Football: The 10 Greatest Rivalries in Club Football. Bleacher Report [online]. 2012-11-27 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c EDWARDS, Daniel. Boca Juniors and the 5 Most Iconic Club Teams in Argentina. Bleacher Report [online]. 2013-06-17 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b José Luis Pierrend. Copa Libertadores Trivia. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. Rev. 2004-09-11 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JIANG, Allan. 10 Greatest One-Club Men in World Football History. Bleacher Report [online]. 2012-03-27 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu CA Independiente na Wikimedia Commons - Oficiální klubové stránky (španělsky)
- Profil klubu na Transfermarkt.com (anglicky) (německy)
