Otevřít hlavní menu

Citační index

rejstřík záznamů dokumentů opatřený výčtem záznamů dokumentů, jež je citují

Citační index (nebo také citační ohlas či citační rejstřík) určitého odborného článku je dán počtem prací v odborných vědeckých časopisech, které na daný článek odkazují. V širším významu slova označuje pojem citační index samotnou databázi publikací a citací. Citační index také slouží ke stanovení impakt faktoru vědeckých časopisů, který udává průměrný počet citací průměrného článku v daném médiu. Pravděpodobně nejkomplexnější databázi pro stanovení citačních indexů spravuje americký Institut pro vědecké informace (ISI) ve své databázi Web of Science (jde o placenou službu, která je ale běžně přístupná řadě českých odborných pracovišť, například z domény UK či MU). Existuje také řada dílčích databází, například citační databáze NASA ADS (pro obory astronomie, astrofyzika, fyzika a geofyzika), které bývají volně přístupné – za zmínku stojí také projekt Google Scholar, který je určitou volně dostupnou alternativou Web of Science.

Protože každý článek tvoří v takovéto databázi samostatnou položku, jsou o něm většinou dostupná všechna zásadní data, především abstrakt, ale také autoři a zařazení ve vědeckém časopisu, což je nezbytné pro správné citování. Práce s citačními databázemi tedy patří k nezbytným součástem vědecké práce, zejména pak publikování výsledků výzkumu.

Mezi citacemi jsou zahrnuty ale i kritické (negativní). Ty ale nepocházejí od geograficky blízkých kolegů.[1]

Citační index může být při splnění jistých podmínek využit jako jedno z pomocných kritérií hodnocení vědecké práce jednotlivce či institucí. Často platí, že proslulí a významní vědci mají články s vyššími citačními indexy. Mechanické porovnávání absolutního počtu citací ovšem může být velmi zavádějící a nelze je ani zdaleka klást jako míru vědecké úrovně, kvality nebo vědeckého významu dané osoby. Průměrná citační frekvence a citační zvyklosti i tzv. citační poločas se v různých vědních oborech diametrálně liší a je prakticky nemožné je smysluplně porovnávat. Například, práce v některých oblastech matematiky, teoretické informatiky nebo teoretické fyziky, která získá 30 citací během 50 let a je stále citovaná, může být významem a vědeckým dopadem zcela srovnatelná s prací v molekulární biologii nebo experimentální medicíně, která během 5 let získá 600 citací. Citační výkonnost lze navíc snadno ovlivnit způsoby (mnoho spoluautorů, evidentní chyby, bulvární charakter, atp.), které nemají s vědeckou kvalitou nic společného. Historie vědy ukazuje příklady mnoha významných badatelů a vědeckých objevů, které mechanickým užitím citačního indexu ani podobnými scientometrickými metodami nebylo možné tehdy ani dnes identifikovat a předpovědět. Podobná podstatná omezení platí i pro jiné scientometrické indexy, pokud jsou užívána jako pomůcka pro hodnocení práce vědců, např. Hirschův index.

OdkazyEditovat