Otevřít hlavní menu

Chlor-36

izotop chloru

Chlor-36 (36Cl) je kosmogenní radioizotop chloru s poločasem přeměny přibližně 300 000 let.[1] U 98,1 % jader tohoto izotopu proběhne přeměna beta minus na 36Ar, u zbylých 1,9 % dojde k záchytu elektronu za vzniku 36S.[1]

V přírodě se vyskytují stopová množství 36Cl, 1 atom 36Cl připadá na asi (1-1,4)×1012 atomů stabilních izotopů (35Cl a 37Cl).[2][3], tomu odpovídá radioaktivita asi 1 Bq/kg(Cl).

Tento izotop vzniká v atmosféře tříštěním jader 36Ar. V povrchových vrstvách litosféry vzniká hlavně aktivací 35Cl tepelnými neutrony a tříštěním z 39K a 40Ca.[2] Pod povrchem má na jeho tvorbě větší podíl zachycování mionů.[2] Za rok se takto na úrovni hladiny moře z jednoho molu 39K vytvoří přibližně 4200 a z jednoho molu 40Ca zhruba 3000 atomů 36Cl.[2] Ve větších nadmořských výškách je tento proces v důsledku větší intenzity kosmického záření rychlejší.

Poločas tohoto izotopu jej činí vhodným pro radioaktivní datování vzorků o stáří asi 60 000 až 1 000 000 let.[4]

Velká množství 36Cl vznikla ozářením mořské vody při atmosférických a podvodních testech jaderných zbraní v letech 1952 až 1958.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chlorine-36 na anglické Wikipedii.

  1. a b http://www.nndc.bnl.gov/chart/
  2. a b c d M. Zreda. Cosmogenic chlorine-36 production rates in terrestrial rocks. Earth and Planetary Science Letters. 1991, s. 94. DOI:10.1016/0012-821X(91)90123-Y. Bibcode:1991E&PSL.105...94Z. (anglicky) 
  3. M. Sheppard and M. Herod. Variation in background concentrations and specific activities of 36Cl, 129I and U/Th-series radionuclides in surface waters. Journal of Environmental Radioactivity. 2012, s. 27–34. DOI:10.1016/j.jenvrad.2011.10.015. (anglicky) 
  4. Chlorine [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27-03-2004. (anglicky)