Chevel Adulam (hebrejsky חבל עדולם‎, doslova „Oblast Adulam“) je blok plánovitě zřizovaných zemědělských vesnic v Izraeli. Je pojmenován podle starověkého města Adulam, jehož zbytky se tu dochovaly dodnes v lokalitě Tel Adulam, jihovýchodně od vesnice Aderet.[1]

Chevel Adulam
Chevel Adulam
Lokalizace Chevel Adulam

Geografická poloha editovat

Rozkládá se v Jeruzalémském distriktu, v silně zalesněné a zemědělsky využívané pahorkatině Šefela na okraji Judských hor, jižně od města Bejt Šemeš a severovýchodně od města Kirjat Gat. Leží na jihozápadním okraji Jeruzalémského koridoru.

Nadmořská výška se pohybuje od 200 do 400 metrů. Krajinný reliéf mírně zvlněný, směrem k východu, k okraji Judských horách výrazněji strukturovaný. Krajinu člení četná vádí a potoky, zejména Nachal ha-Ela. Na dopravní síť je region napojen pomocí severojižního tahu dálnice číslo 38 z Bejt Šemeš ve směru do Kirjat Gat.

Dějiny editovat

 
Centrum obce Giv'at Ješa'jahu

Novověké židovské osidlování tohoto regionu začalo až po válce za nezávislost tedy po roce 1948, kdy jej ovládla izraelská armáda a kdy došlo k vysídlení většiny zdejší arabské populace.

V roce 1950 v této oblasti jako první a zatím jediná židovská osada vyrostl mošav Agur[2] a již roku 1949 také kibucy Netiv ha-Lamed He a Bejt Guvrin.[3] Prostor mezi nimi ale nadále zůstával neosídlenou periferií.

V 2. polovině 50. let 20. století tu pak započala plánovitá výstavba sídelní sítě sestávající ze zemědělských vesnic. Kromě ovládnutí dosud periferního regionu a posílení židovských demografických pozic v této oblasti na dotyku se Západním břehem Jordánu ovládaným tehdy nepřátelským Jordánským královstvím měl osidlovací program Chevel Adulam poskytnout ubytování pro nové židovské přistěhovalce. Oficiální start zřizování bloku Chevel Adulam nastal roku 1957. Na jižní straně na něj navazoval roku 1955 zahájený osidlovací regionální program Chevel Lachiš.[4]

V roce 1963 měl blok Chevel Adulam rozlohu cca 25 000 akrů (cca 100 kilometrů čtverečních). Stálo tu už pět vesnic a výhledově se počítalo, že jejich počet dosáhne deseti. Dále tu měly vzniknout dvě střediskové obce nezemědělského obslužného charakteru. Celková populace regionu měla dosáhnout 650 rodin.[5] Jako středisková obec vznikl roku 1960 Srigim.[6] Podobným centrem měla být i vesnice Neve Micha'el, ale potřeba existence takového centra kvůli založení několika jiných měst v okolním regionu pominula. Neve Micha'el proto byl sloučen se sousední vesnicí Roglit a proměnil se na zemědělskou vesnici typu mošav.[7]

Poněkud odlišně se vyvíjela vesnice Nechuša, která sice vznikla již roku 1955, ale šlo o polovojenskou pohraniční osadu typu Nachal. V roce 1965 byla pro sociální a ekonomické obtíže opuštěna. Znovu byla osídlena až roku 1981.[8] Vesnice Sdot Micha a Gefen zase byly původně koncipovány jako součást regionálního osidlovacího programu Chevel Lachiš, ale potom byly přeřazeny do tohoto regionu, se kterým více sdílely přírodní i ekonomické podmínky a potíže.[9]

Seznam sídel editovat

druh sídla název vznik poznámka
mošav Avi'ezer 1958 pracovně nazýván Adulam 9
mošav Aderet 1961
mošav Giv'at Ješa'jahu 1958
mošav Gefen 1955 původně součást Chevel Lachiš
mošav Zecharja 1950
mošav Luzit 1955
mošav Neve Micha'el 1958
mošav Nechuša 1955 původně povojenská osada Nachal
mošav Agur 1950
mošav Cafririm 1958
mošav Roglit později sloučen s Neve Micha'el
společná osada Srigim 1960 středisková nezemědělská obec
mošav Tiroš 1955
mošav Sdot Micha 1955 původně součást Chevel Lachiš
 
Panoramatický pohled na mošav Nechuša

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. אדרת [online]. m-yehuda.org.il/ [cit. 2010-07-19]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. עגור [online]. m-yehuda.org.il/ [cit. 2010-07-18]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. בית גוברין [online]. yoav.org.il [cit. 2010-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-14. (hebrejsky) 
  4. LOUVISH, Misha (ed). Facts about Israel 1964/65. Jeruzalém: Ministry for Foreign Affairs, 1964. S. 94. (anglicky) Dále jen: Facts about Israel 1964/65. 
  5. Facts about Israel 1964/65 s. 94
  6. שריגים [online]. m-yehuda.org.il/ [cit. 2010-07-18]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. נווה מיכאל [online]. m-yehuda.org.il/ [cit. 2010-07-16]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. נחושה [online]. m-yehuda.org.il/ [cit. 2010-07-19]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. גפן [online]. m-yehuda.org.il/ [cit. 2010-10-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat