Chetag Gozjumov (Gozymty) (* 24. dubna 1983 Alagir) je bývalý ruský zápasníkvolnostylař osetské národnosti, trojnásobný olympijský medailista, který od roku 2007 reprezentoval Ázerbájdžán.

Chetag Gozjumov
Chetag Gozymty
Chetag Gazumov
Osobní informace
Rodné jménoХетæг Гозымты (oset.)
Хетаг Русланович Гозюмов (rus.)
Xetaq Qazümov (aze.)
Datum narození24. dubna 1983 (41 let)
Místo narozeníAlagir, Severoosetinská ASSR, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
StátRusko
Ázerbájdžán
Sportovní informace
KlubAlagir (dom. klub)
Vladikavkaz (klub)
Atasport Baku (vrch. AZE)
TrenéřiAlan Cogojev (dom. klub)
Marik Tedejev (klub)
Magomedchan Aracilov (repr. AZE)
Firdovsi Umudov (repr. AZE)
Sajpulla Absaidov (repr. AZE)
Kategorietěžká váha
Zápasnický stylvolný styl
Účast na LOH2008, 2012, 2016
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
bronz LOH 2008 Peking volný styl do 96 kg
bronz LOH 2012 Londýn volný styl do 96 kg
stříbro LOH 2016 Rio volný styl do 97 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
stříbro MS 2009 Herning těžká váha
zlato MS 2010 Moskva těžká váha
stříbro MS 2013 Budapešť těžká váha
stříbro MS 2014 Taškent těžká váha
bronz MS 2015 La Vegas těžká váha
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu
zlato ME 2009 Baku těžká váha
zlato ME 2010 Dortmund těžká váha
zlato ME 2011 Kaspijsk těžká váha
stříbro ME 2014 Bukurešť těžká váha
zlato EH / ME 2015 Baku těžká váha

Sportovní kariéra editovat

Zápasení se věnoval od 7 let v rodném Alagiru pod vedením Alana Cogojeva. Vrcholově se připravoval ve Vladikavkazu pod vedením Marika Tedejeva. V ruské volnostylařské reprezentaci se ve váze do 96 kg do užšího výběru neprosazoval, proto s blížícím se olympijským rokem 2008 projevil zájem reprezentovat jinou zemi. Na Ukrajině působil již jeho krajan Oset Georgij Tybylov a volba proto padla na Ázerbájdžán, který před domácím mistrovstvím světa v Baku v roce 2007 posiloval své řady.[1] V roce 2008 se prvním místem na první světové olympijské kvalifikaci v Martigny kvalifikoval na olympijské hry v Pekingu. V Pekingu postoupil do semifinále, ve kterém prohrál s ruským Dagestáncem Širvanem Muradovem ve dvou setech 0:2. V souboji o třetí místo osetských krajánků porazil jednoznačně ve dvou setech Georgije Tybylova a získal bronzovou olympijskou medaili.

Od roku 2009 patřil k nejlepším zápasníkům světa, ale v roce 2011 na mistrovstvím světa v Istabulu, kde měl s předstihem potvrdit kvalifikaci na olympijské hry v Londýně v roce 2012, prohrál ve třetím kole s reprezentantem Běloruska Ruslanem Šejchovem 0:2 na sety. V dubnu 2012 se na první světové kvalifikaci v čínském Tchaj-jüanu s přehledem kvalifikoval na olympisjké hry v Londýně. Do Londýna však nepřijel v optimální formě. V úvodním kole sice vrátil istanbulskou porážku Dagestánci Ruslanu Šejchovi, ale ve druhém kole překvapivě nestačil na Ukrajince Valerije Andrijceva. Ve třetím rozhodujícím setu mu kompletně došly síly a prohrál 1:4 na technické body. Po zápase ho týmový lékař vezl do nemocnice, ale potom co Andrijcev postoupil do finále se do haly vrátil a nakonec získal bronzovou olympijskou medaili bez boje, když jeho íránský soupeř Rezá Jazdání k souboji nenastoupil kvůli zranění.[2]

V roce 2015 se na zářiovém mistrovstvím světa v Las Vegas kvalifikoval na své třetí olympijské hry v Riu v roce 2016. Ve druhém kole zvládl těžký zápas s Íráncem Rezou Jazdáním, kterého porazil těsně 2:1 na technické body. V semifinále vrátil porážku z Londýna Ukrajinci Valeriji Andrijcevovi a ve finále nastoupil proti Američanu Kylu Snyderovi. Koncem druhé minuty se nechal Američanem vytlačit ze žíněnky a prohrával 0:1 na technické body. Začátkem druhého poločasu dostal napomenutí za pasivitu, kterou dostal soupeře do vedení 0:2. V celém zápase nenašel způsob jak se dostat přes Snyderovu obranu do úchopu a po prohře 1:2 na technické body získal stříbrnou olympijskou medaili. Vzápětí ukončil sportovní kariéru. Ve Vladikavkazu se věnuje trenérské práci.

Výsledky editovat

Turnaj    
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
-96 -97
Olympijské hry 3. 3. 2.
Mistrovství světa úč. 2. 1. úč. 2. 2. 3.
Evropské hry 1.
Mistrovství Evropy 7. 1. 1. 1. 7. 2.
MS juniorů 7.
ME juniorů 1.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Archivovaná kopie. osetia.kvaisa.ru [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-03. 
  2. Archivovaná kopie. awf.az [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-03. 

Externí odkazy editovat