Charlotta z Albretu

Charlotta z Albretu (148011. března 1514), známá i jako paní de Châlus, byla velice bohatá francouzská šlechtična, sestra krále Jana III. Navarského a žena papežova syna Cesara Borgii.[2]

Charlotta z Albretu
Charlotte d'Albret, moglie di Cesare Borgia.jpg
Narození1480 nebo 1481
Francie
Úmrtí11. března 1514 nebo 1514
La Motte-Feuilly
Místo pohřbeníLa Motte-Feuilly
Povolánípolitička
Manžel(ka)Cesare Borgia
DětiLouise Borgia
RodičeAlan I. z Albretu a Françoise of Châtillon
RodAlbret
PříbuzníJan III. Navarrský, Amanieu z Albretu, Louis d'Albret a Isabella of Albret (sourozenci)
Claude de Bourbon-Busset[1] (vnuk)
Funkceregent
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha na náhrobku zobrazující Charlottu

RodinaEditovat

Charlotta z Albretu se narodila v roce 1480 jako dcera krále Alana I. z Albretu a Frances hraběnky z Périgold. Jejími prarodiči z otcovy strany byli Jean z Albretu, syn Charlese z Albretu, který byl zabit během velení francouzským oddílům v bitvě u Azincourtu roku 1415, a Charlotte de Rohan, z matčiny vikomt William z Limoges a Isabella de la Tour d'Auvergne, dcera Bertranda V. de la Tour a Jacquette du Peschin. Sama měla šest sourozenců, jejím nejznámějším bratrem byl Jan z Albretu, který se stal navarrským králem díky sňatku s Kateřinou Navarrskou.[2]

SňatekEditovat

Po nástupu na francouzský trůn měl Ludvík XII. v úmyslu navazat silné vztahy s Bretaní. Chtěl ji zařadit do Francouzského království, a proto usiloval o sňatek s Annou Bretaňskou. Ta se nakonec stala manželkou krále Ludvíka, ale až druhou; král se napoprvé oženil s Johannou Francouzskou. Nicméně ještě dlouho před tím, než došlo ke svatebním plánům, se územní choutky Ludvíka XII. roznesly a pán bearnského území, Alan I. z Albretu, Charlottin otec, se obával, že se jeho panství dostane do vlastnictví Francie spolu s celou Bretaní a začal klást králi odpor, čímž si vysloužil titul státního nepřítele. Když se pak Ludvík XII. rozhodl oženit se s bretaňskou princeznou Annou, musel nejprve odstranit jejího manžela. Vyslal posly do Vatikánu a žádal papeže o Annin rozvod. Papež Alexandr VI. souhlasil, že manželství rozvede a svolí se sňatkem Ludvíka XII. s Annou, ale chtěl za to pro svého syna Cesara za manželku urozenou princeznu. Ludvík XII. se rozhodl pro Charlottu z Albretu s tím, že pokud ona svolí, odpustí jejímu otci. Věci se poněkud zkomplikovaly, protože Alan I. z Albretu, který musel dceřin sňatek odsouhlasit, to nechtěl udělat, pokud nezíská vysoce postavenou ženu pro svého syna Jana. Nakonec pro něj byla vybrána Kateřina Navarrská. Pak už svatbě Charlotty a Cesara nic nebránilo a svatební smlouva byla podepsána na jaře roku 1499.[3][4][5]

Svatba proběhla 10. května 1499 v Blois. Devatenáctiletá Charlotta si s manželem nerozuměla, manželství z politických důvodů nebylo šťastné a Cesare odjel do Itálie krátce po svatbě. Nevrátil se do Francie, ani když přišla na svět jeho dcera Louise (17. května 1500-1553); Charlotta během krátké doby strávené s manželem totiž stihla otěhotnět.[5]

Cesare měl přinejmenším jedenáct nelegitimních dětí s různými milenkami a manželku nevídal. Nakonec zemřel ve službách svého švagra Jana III. Navarrského při obléhání Viany 12. března 1507.[5] Charlotta se stala vdovou a spravovala Cesarova panství jako regentka za jejich malou dceru.

Znovu se nevdala a zemřela 11. března 1514 na zámku v La Motte-Feuilly.[6]

PotomciEditovat

Charlotta měla jediné dítě, dceru Louisu. O té však není mnoho záznamů.

Výzkum provedený počátkem 21. století nicméně ukázal, že existuje spousta žijících potomků Charlotty z Albretu a Cesara Borgii, například princ Sixtus Jindřich Bourbonsko-Parmský (22. července 1940).

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charlotte of Albret na anglické Wikipedii.

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. a b CRABB, George. Universal Historical Dictionary: Or, Explanation of the Names of Persons and Places in the Departments of Biblical, Political, and Ecclesiastical History, Mythology, Heraldry, Biography, Bibliography, Geography, and Numismatics. Illustrated by Portraits and Medallic Cuts. [s.l.]: Baldwin, Cradock, and Joy 798 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: JdZAAQAAMAAJ. 
  3. JANSEN, S. The Monstrous Regiment of Women: Female Rulers in Early Modern Europe. [s.l.]: Palgrave Macmillan US Dostupné online. ISBN 978-0-312-21341-1. (anglicky) DOI: 10.1057/9780230602113. 
  4. MACKIE, John Duncan. The Earlier Tudors, 1485-1558. [s.l.]: Clarendon Press 734 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-821706-0. (anglicky) Google-Books-ID: IPPjvveNsTQC. 
  5. a b c The Bed and the Throne. www.goodreads.com [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  6. https://www.researchgate.net/publication/236278594_Juan_de_Albret_y_Catalina_de_Foix_o_la_defensa_del_Estado_navarro_1483-1517

Externí odkazyEditovat