Wikipedie

Charles Plumier

Charles Plumier (20. dubna 1646, Marseille, Francie – 20. listopadu 1704, El Puerto de Santa María, Španělsko) byl francouzský botanik, po kterém jsou pojmenovány keře rodu Plumeria. Plumier je považován za jednoho z nejvýznamnějších botanických výzkumníků své doby. Podnikl tři výpravy do Západní Indie, které vyústily v jeho velké dílo Nova Plantarum Americanarum Genera (1703–1704). Byl jmenován botanikem francouzského krále Ludvíka XIV.

Charles Plumier
Narození20. dubna 1646
Marseille
Úmrtí20. listopadu 1704 (ve věku 58 let)
El Puerto de Santa María
Oborpřírodopis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Narodil se v Marseille. Ve věku 16 let vstoupil do řeholního Řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly. Věnoval se studiu matematiky a fyziky, vyráběl fyzikální přístroje, byl vynikajícím kreslířem, malířem a soustružníkem.

Poté, co byl poslán do francouzského kláštera Trinità dei Monti v Římě, studoval botaniku u dvou členů řádu, a zejména u cisterciáckého botanika Paola Bocconeho. Po návratu do Francie se stal žákem Josepha Pittona de Tournefort, kterého doprovázel na botanických výpravách.

 
Plumérie červená (Plumeria rubra)

Prozkoumal také pobřeží Provence a Languedocu. Jeho práce začala v roce 1689, kdy na příkaz vlády doprovázel sběratele Josepha Donata Suriana na Francouzské Antily jako jeho ilustrátor a spisovatel. Zůstali tam rok a půl.[1] Tato první cesta, jejíž plody Plumier zachytil v práci Description des Plantes d'Amérique (1693), se ukázala jako velmi úspěšná. Následně byl Plumier jmenován královským botanikem.

V roce 1693 na příkaz krále Ludvíka XIV. podnikl druhou a v roce 1695 třetí cestu na Antily. Během pobytu v Západní Indii mu pomáhal dominikánský botanik Jean-Baptiste Labat. Shromážděný materiál byl velmi rozsáhlý: kromě Nova Plantarum Americanarum Genera vznikly svazky Plumierova Filicetum Americanum (1703) a několik kratších textů pro Journal des Savants a Memoires de Trévoux.[2]

V roce 1704, zatímco jeho kniha Traité des Fougères de l'Amérique již byla v tisku a zatímco se chystal na svou čtvrtou cestu, během níž chtěl zkoumat chinovník v Peru, onemocněl zánětem pohrudnice. Zemřel na jihu Španělska v Puerto de Santa Maria, poblíž Cádizu.

Plumier po sobě zanechal 31 svazků rukopisů obsahujících poznámky, popisy a asi 6 000 kreseb. Dvě třetiny z nich zobrazovaly rostliny, ostatní americká zvířata téměř všech tříd, zejména ptáky a ryby.[3] Botanik Herman Boerhaave nechal v Paříži zkopírovat 508 těchto kreseb. Profesor botaniky v Amsterdamu Burmann tyto kresby později publikoval jako poctu Plumierovi pod názvem: "Plantarum americanarum, quas olim Carolus Plumerius botanicorum princeps detexit", fasc. IX (Amsterdam, 1755–1760).[4]

Úspěchy

editovat
 
Nova plantarum americanarum genera, 1703

Přírodovědci 18. století mluvili o Plumierovi s obdivem. Tournefort a Linné pojmenovali na jeho počest rod Plumeria. Je po něm pojmenována také ryba Sicydium plumieri (Bloch, 1786).[5]

  • Plumier identifikoval a popsal fuchsii, kterou objevil na ostrově Hispaniola v Karibiku v letech 1696-7. Svůj první popis fuchsie (Fuchsia triphylla, flore coccineo) publikoval v roce 1703.
  • Plumier pojmenoval rostlinný rod Begonia po Michelu Bégonovi, guvernérovi Haiti, jako poctu za doporučení Plumiera coby oficiálního sběratele rostlin králi Ludvíku XIV.
  • Jeho prvním dílem byl Description des plantes de l'Amérique (Paříž, 1693); obsahoval 108 tabulí, z nichž polovina představovala kapradiny. Následovaly Nova plantarum americanarum genera (Paříž, 1703–1704), se 40 tabulemi; v této práci bylo znovu popsáno asi 100 rodů se zhruba 700 druhy. Tyto a další nově popsané rody uspořádané Plumierem později přijal téměř beze změny do svého systému Carl Linné. Dalším dílem, které Plumier zanechal připravené k tisku ve francouzštině a latině, bylo Traité des fougères de l'Amérique (Paříž, 1705), které obsahovalo 170 tabulí. Ze zmíněných děl byla sestavena publikace Filicetum Americanum (Paříž, 1703) s 222 tabulemi.
  • Plumier také napsal další knihu zcela odlišného charakteru – o soustružení, L'Art de tourner (Lyons, 1701; Paříž, 1749); do ruštiny ji přeložil ruský car Petr Veliký. Rukopis překladu je uložen v Petrohradě.

 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Plumier na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Ronald H. Petersen, New World Botany: Columbus to Darwin (2001:155).
  2. ↑ Petersen 2001:155.
  3. ↑ Pietsch, T. W. 2001. Charles Plumier (1646–1704) and his drawings of French and American fishes. Arch. Nat. Hist., 28(1):1–57.
  4. ↑ Journal des Savants, May 1756:314, advertises the first installment.
  5. ↑ Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Charles_Plumier&oldid=24167909“