Otevřít hlavní menu
Struktura a počty zablokovaných stránek podle iniciátorů blokace, červen 2017

Cenzura internetu v Rusku je jedna z oblastí ruské cenzury praktikovaná formou blokace závadných webových stránek, případně formou omezení některých forem internetového připojení v souladu s platnými zákony přijatými ruskou Dumou v letech 2012 až 2017.[1][2]

HistorieEditovat

V listopadu 2012 byla na základě Zákona č.139-FZ vytvořena černá listina internetových stránek (tzv. jednotný registr). Správcem tohoto seznamu se podle zákona stal Roskomnadzor - Federální služba pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií. Veškeré URL, domény nebo IP adresy uvedené na seznamu jsou blokovány. Původně měly být blokovány pouze materiály obsahující informace o výrobě drog, popisy sebevražedných metod nebo dětská pornografie. Tento seznam byl později rozšířen o materiály klasifikované jako extrémistické. V roce 2017 byly zařazovány do jednotného registru všechny stránky o jejichž závadnosti rozhodly ruské soudy, vybrané federální orgány, ministerstvo vnitra nebo přímo Roskomnadzor. Uvedený zákon mimo jiné reguluje i běžné blogy jejichž denní návštěvnost převyšuje tři tisíce uživatelů. Podobný blog musí mít úřední registraci a zákon může postihnout blogery za šíření informací, které nejsou považovány za hodnověrné. Mezi nejznámější případy zablokovaných stránek patří profesní sociální síť LinkedIn a stránky náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Měsíčně je touto formou zablokováno asi 1500 internetových stránek[3].

V roce 2017 byla schválena úprava zákona č. 276-FZ, která umožňuje ruským úřadům úřadům zablokovat šifrované (např. virtuální privátní síť) nebo anonymní připojení k internetu. Autoři zákona jej prezentovali jako nástroj, který má zabránit uživatelům internetu obcházet rozhodnutí soudů například kvůli spojení s teroristickými organizacemi nebo s extremisty. Kritici jej označili za další nástroj vedoucí k omezení svobody internetu, který narušuje ochranu soukromí důležitou pro svobodu informací a svobodu projevu na internetu.[4].

Od listopadu 2017 udržuje Roskomnadzor seznam stránek, jejichž zobrazování ve vyhledávačích je zakázáno. Vyhledávač Google se tímto seznam řídí údajně částečně, nejrozšířenější vyhledávač Yandex však zcela.[5]

V dubnu 2018 nařídil ruský soud na žádost Roskomnadzoru zablokování komunikační aplikace Telegram, která je v Rusku populární, poté co její provozovatel odmítl poskytnout ruské tajné službě FSB kryptografické klíče svých uživatelů.[6][7][8]

Technické prostředkyEditovat

Pro sledování aktivit uživatelů v rámci telekomunikačních kanálů (včetně Internetu) využívají ruské federální instituce systém SORM (tzv. systém operativně-pátracích opatření). První verze tohoto systému byla uvedena do provozu již v roce 1995 a sloužila k odposlechu telefonních hovorů.[9] Poslední generace tohoto systému (SORM-3) byla spuštěna v roce 2014 a kromě telefonního provozu je schopná monitorovat a vzdáleně přistupovat ke všem serverům a datovým komunikacím v ruských telekomunikačních sítích. Hlavním uživatelem tohoto systému je Federální služba bezpečnosti (FSB). Mezi další uživatele patří Federální ochranná služba, zahraniční zpravodajská služba, celní úřady, Federální protidrogová agentura a Federální vězeňská služba.[10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Федеральный закон Российской Федерации от 28 июля 2012 г. N 139-ФЗ. Российская газета. 2012. Originální verze v RJ. Dostupné online. 
  2. Федеральный закон от 29.07.2017 № 276-ФЗ О внесении изменений в Федеральный закон Об информации, информационных технологиях и о защите информации. Официальный интернет-портал правовой информации. 2017. Originální verze v RJ. Dostupné online. 
  3. Zcenzurovala internet a z gayů udělala extremisty. „Soudružka“ Mizulinová. Technet.cz. 2014. Dostupné online. 
  4. V Rusku platí zákon zakazující anonymitu na internetu. Tyden.cz. 2017. Dostupné online. 
  5. ŠELIGA, Vojtěch. Lobbuje za zájmy Googlu i ministerstvo? Firmu i tak zřejmě čeká v otázce autorského práva prohra. Echo24 [online]. Echo Media, 2019-02-12 [cit. 2019-03-24]. Dostupné online. 
  6. ket; TUHÁČKOVÁ, Petra. Rusko utahuje šrouby. Soud nechal zablokovat oblíbenou aplikaci Telegram. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-04-13 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. 
  7. Moscow court blocks use of Telegram messaging app. Al-Džazíra [online]. Al Jazeera Media Network, 2018-04-13 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Russland sperrt Telegram. Tagesschau.de [online]. ARD, 2018-04-13 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. (německy) 
  9. SORM aneb konec soukromí v ruském Internetu. Lupa.cz. 2000. Dostupné online. 
  10. Meet SORM, Russia’s Anti-Hacking & Surveilance System. Edgylabs.com. 2017. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Související článkyEditovat