Cato mladší

římský senátor a vojevůdce, obránce republiky 95–46 př.n.l.)

Marcus Porcius Cato Uticensis, známý jako Cato mladší (latinsky Cato minor; 95 př. n. l. Řím46 př. n. l., Utica blízko Kartága v dnešním Tunisku) byl římský senátor a vojevůdce, důsledný obránce republiky. Byl jedním z hlavních odpůrců Gaia Iulia Caesara a po jeho vítězství v občanské válce spáchal sebevraždu.

Cato mladší
Stranická příslušnost
ČlenstvíOptimáti

Narození95 př. n. l.
starověký Řím
Úmrtí46 př. n. l. (ve věku 48–49 let)
Utica
Příčina úmrtívykrvácení
ChoťAtilia
Marcia
Partner(ka)Aemilia Lepida
RodičeMarcus Porcius Cato a Livia
DětiPorcia Catonis
Marcus Porcius Cato
Porcius Cato
Porcia
PříbuzníPorcia[1][2], Servilia Caepionis[1][3], Servilia Minor[1][4] a Gnaeus Servilius Caepio (sourozenci)
Cato starší (otec otcova otce)
Marcus Porcius Cato Salonianus (dědeček z otcovy strany)
Servilia (ward)

Calpurnius Bibulus[5] (vnuk)
Profesespisovatel, starořímský politik, starořímský voják a politik
CommonsCato Minor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Cato mladší pocházel z významné plebejské rodiny, byl pravnuk Catona staršího, v dětství osiřel a byl vychován svým strýcem. Roku 72 př. n. l. se zúčastnil války proti Spartakovi a roku 67 př. n. l. byl tribunem legie v Makedonii. O dovolené navštívil v Pergamu stoika Athenodora Kordyliona, který se s ním odstěhoval do Říma. Koncem roku 63 př. n. l. patřil k žalobcům povstalce Catiliny a proti Caesarovi prosadil jeho popravu. Jako mluvčí strany optimátů se postavil na odpor i proti slavnému vojevůdci Pompeiovi a jako tribun lidu se opakovaně bránil proti pokusům o rozbití republiky. Roku 58 př. n. l. vedl vojenskou výpravu proti kyperskému králi Ptolemaiovi, kterého porazil a s velkou kořistí se vrátil do Říma. Roku 54 př. n. l. byl zvolen prétorem, když přesvědčil všechny kandidáty, aby se vzdali uplácení voličů.

Když roku 52 př. n. l. vypukly v Římě pouliční násilnosti a Caesar začal v severní Itálii sbírat vojsko, byl Pompeius s Catonovou pomocí zvolen jediným konsulem, Césara však Cato rozhodně odmítal. Roku 49 př. n. l. se marně ucházel o zvolení konsulem a když se nepodařilo zabránit občanské válce ani ubránit Řím proti Césarovi, odešel nejprve na Sicílii a pak za Pompeiem do Dyrrhachia (dnešní Dürres v Albánii), kde sice Caesara porazili, ale poté přišla porážka v rozhodující bitvě u Farsalu. Cato se svým vojskem odešel do Afriky, kde se dozvěděl o Pompeiově zavraždění v Egyptě. Ujal se obrany města Utica, když se ale ukázala jako beznadějná, zajistil svým lidem ústup a v noci spáchal sebevraždu. Proto dostal přízvisko Uticensis („Utický“).

 
Busta M. Porcia Catona

Citáty editovat

Se žaludkem se těžko přít, protože nemá uši.
Malé zloděje sázíme do vězení, veřejní zloději chodí ve zlatě a v purpuru.
—  M. P. Cato Uticensis

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcus Porcius Cato der Jüngere na německé Wikipedii.

  1. a b c Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  2. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  3. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  4. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  5. Ronald Syme: M. Bibulus and Four Sons. In: Harvard Studies in Classical Philology. 1987. DOI 10.2307/311404.

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat