Budova penzijního fondu (Sarajevo)
Budova penzijního fondu (chorvatsky/bosensky/srbsky Zgrada penzionog fonda/Зграда пензионог фонда), oficiálně Gazi-Husrevbegův palác (chorvatsky/bosensky Gazi-Husrevbegova palata) se nachází v centru města Sarajeva, vedle Katedrály srdce Ježíšova. Vyplňuje západní stranu náměstí Trg Fra Grge Martića, na které se katedrála nachází. Novorenesanční reprezentační palác byl první stavbou v bosenské metropoli, kterou realizoval český architekt Karel Pařík.[1][2] Její adresa je Trg fra Grge Martića 4.
| Budova penzijního fondu | |
|---|---|
_(14594888440).jpg) Pohled na palác (vpravo od katedrály) v roce 1897 | |
| Poloha | |
| Adresa | Sarajevo,  Bosna a Hercegovina |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatO realizaci budovy se zasloužil Konstantin Hörmann, který působil v bosenskohercegovinské zemské vládě po příchodu Rakousko-Uherska.
Průčelí budovy bylo orientováno do náměstí, kde jej však později zastínila katedrála. Kromě toho má budova také ještě dvě křídla, která tvoří východní část bloku domů a vybíhají do ulic Ferhadija (jižní křídlo) a Mula Mustafe Bašeskije (severní křídlo). Rozčlenění budovy odpovídá stavbě Heinrichhofu ve Vídni.
Výstavba objektu probíhala až do léta roku 1886 a podzimu 1887, probíhala po částech. V přízemí byla následně otevřena kavárna, sídlila zde také pošta a telegraf. Od roku 1889 sídlila v přízemí Bosenskohercegovinská banka, která se později přestěhovala do vyššího patra. V budově sídlilo také bosenské Zemské muzeum.[3]
Později zde sídlila řada různých institucí. V současné době patří dům Islámskému společenství Bosny a Hercegoviny. Svůj název získala podle původního určení, jako budova penzijního fondu bosenskohercegovinských zemských funkcionářů.
V průběhu různých rekonstrukcí, kterými stavba prošla, byly některé dekorativní prvky stavby postupně odstraňovány a stavba tak podstatným způsobem změnila svojí podobu.
Reference
editovat- ↑ Článek na portálu klix.ba (bosensky)
- ↑ Článek na portálu spomenici-sa.ba (bosensky). www.spomenici-sa.ba [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-11.
- ↑ Článek na portálu sarajevo.travel (bosensky)
Literatura
editovat- Schwiger Lerchenfeld von Amand, Land und Leute von Bosnien und Herzegowina, Wien 1878