Otevřít hlavní menu

Bryan Waller Procter (21. listopadu 17875. října 1874) byl anglický básník[1]. Používal pseudonym Barry Cornwall[2].

Bryan Waller Procter
Bryan Waller Procter.jpg
Rodné jméno Bryan Waller Procter
Narození 21. listopadu 1787
Leeds, Yorkshire, Velká Británie
Úmrtí 5. října 1874 (ve věku 86 let)
Londýn
Pseudonym Barry Cornwall
Povolání advokát, spisovatel a básník
Národnost Angličané
Alma mater Harrow School
Manžel(ka) Anne Skepper
Děti Adelaide Anne Procter
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v Leeds, Yorkshire. Vystudoval na škole v Harrow, kde byly jeho současníky např. Lord Byron a Robert Peel. Po opuštění školy pracoval v kanceláři advokáta v Calne ve Wiltshire, kde zůstal až do roku 1807, kdy se vrátil do Londýna studovat práva. Do smrti svého otce v roce 1816 vydělal menší majetek a mohl se tak stát partnerem v advokátní firmě. V roce 1820 ale partnerství ukončil a začal psát pod pseudonymem "Barry Cornwall".

V roce 1824 ukončil své manželství se slečnou Skepper, dcerou paní Basil Montague. Jeho dcera Adelaide Anne byla také básnířka.

DíloEditovat

Jeho hlavní poetické práce byly: Dramatické scény a jiné básně (1819), Sicilská Story (1820), Marcian Colonna (1820), Mirandola, Povodeň v Thessaly (1823) a Anglické písně (1832). Byl také autorem podobizen Poetica (1824), Život Edmunda Keana (1835), Esejí a příběhů v próze (1851), Paměti Charlese Lamba (1866). Posmrtný autobiografický fragment s poznámkami jeho literárních přátel, kterých měl širokou škálu od Williama Lisle Bowlese k Robertovi Browningovi, byl vydán v roce 1877.

Charles Lamb nanejvýš vynachválil jeho Dramatické skeče, o nichž prohlásil, že kdyby je našel jako anonymní rukopis v Garrickově sbírce bez váhání by jej začlenil do svých Dramatických vzorků. Cornwallovy dramatické fragmenty mají nádech viktoriánského ducha. Výsledky jsou rozmanité, a postrádají jednotu, ale obsahují jakési světlo vyšší, ačkoliv neformální, inspirace.

Ve své době patřil v Británii spíše k neznámým autorům, do značné míry je považován za napodobitele větších romantických autorů. Barry Cornwall však inspiroval Alexandra Puškina. Jen několik hodin před jeho posledním duelem v roce 1837 poslal Puškin Cornwallovu sbírku své kolegyni, paní Ishimové, což naznačuje, že měl v úmyslu si nechat některé jeho básně přeložit.

OdkazyEditovat