Brněnský voláč je plemeno holuba domácího chované pro okrasný chov a výstavy. Je to nejznámější a nejrozšířenější plemeno vysokonohého voláče, který je chovaný po celém světě.[1][2]

Brněnský voláč
Brněnský voláč bílý
Brněnský voláč bílý
Základní informace
Země původuČeskoČesko Česko
Tělesná charakteristika
Tělesný rámecmalý
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaDlouhonozí voláči
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons

Je nejmenším plemenem vysokonohého voláče, celková délka těla ptáka se pohybuje kolem 37 cm.[1] Je nápadný svými tělesnými tvary, je velice štíhlý se vzpřímeným postojem a dlouhými, rovnými a rovnoběžnými běháky. Vzdálenost mezi kolenním kloubem a koncem prostředního prstu činí asi 17 cm.[1] Běháky i prsty jsou neopeřené. Holub chodí po špičkách prstů.

U brněnského voláče se cení jemná konstituce a co nejdrobnější a nejštíhlejší postava. Prodloužená linie nohou by měla procházet okem zvířete. Krk ptáka je dlouhý a poněkud nazad nesený, což vytváří prostor pro velké kulovité vole, to však musí být v dolní části podvázané, hruď je útlá a kýl hrudní kosti je viditelný. Křídla jsou dlouhá, vysoko nasazená a ruční letky se nad ocasem kříží. Záda jsou jemná a ocas je poměrně dlouhý.

Hlava, zobák, oko i obočnice se tvarem neliší od divokého holuba skalního a jejich barva odpovídá barvě opeření. Brněnský voláč se chová v mnoha barevných a kresebných rázech.

Reference

editovat
  1. a b c PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Brněnský voláč, s. 186. 
  2. TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1958. 156 s. Kapitola Voláči, s. 115. 

Literatura

editovat
  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. 
  • TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1958. 156 s. 

Externí odkazy

editovat