Otevřít hlavní menu

Branko Mikulić (v srbské cyrilici Бранко Микулић, 10. června 1928, Bugojno12. dubna 1994, Sarajevo) byl jugoslávský komunistický politik původem z Bosny a Hercegoviny. Mezi lety 19861989 byl předsedou Svazové výkonné rady (de facto vlády). Kromě toho zastával celou řadu jiných (převážně republikových) funkcí; byl například členem Předsednictva SFRJ.[1]

Branko Mikulić
Bezoek Joegoslavische premier Mikulic aan Nederland Joegoslavische premier Miku, Bestanddeelnr 934-3708.jpg

Předseda Svazové výkonné rady SFRJ (de facto premiér)
Ve funkci:
15. května 1986 – 20. března 1989
Předchůdce Milka Planinc
Nástupce Ante Marković

Předseda Předsednictva SR Bosny a Hercegoviny
Ve funkci:
duben 1982 – duben 1984
Předchůdce Raif Dizdarević
Nástupce Milanko Renovica

Předseda výkonné rady SR Bosny a Hercegoviny (de facto premiér)
Ve funkci:
1967 – 1969
Předchůdce Rudi Kolak
Nástupce Dragutin Kosovac
Stranická příslušnost
Členství Svaz komunistů Jugoslávie

Narození 10. června 1928
Království Jugoslávie Konjic, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Úmrtí 12. dubna 1994
Bosna a Hercegovina Sarajevo, Bosna a Hercegovina
Profese politik, politický komisař a ekonom
Ocenění Olympijský řád
Order "For Merit to the People" with silver star
Řád bratrství a jednoty
Commons Kategorie Branko Mikulić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Mikulić se narodil poblíž města Gornji Vakuf v Bosně a Hercegovině v roce 1928 do chorvatské rodiny. Jeho otec byl bohatým sedlákem, člen HSS. Mikulić vystudoval gymnázium v Bugojnu a v roce 1943 se přidal k partyzánům. Jeho otec byl zástupcem na zemském antifašistickém zasedání Bosny a Hercegoviny (ZAVNOBiH). Po skončení války pokračoval Mikulić ve studiu ekonomie na záhřebské univerzitě.

Po dokončení studií se vrátil zpět do Bosny, kde se chtěl věnovat politice. Působil nejprve v Bugojnu. V roce 1965 se stal sekretářem Ústředního výboru bosenských komunistů. Za jeho předsedu byl zvolen hned příští rok. Mikulić byl představitelem stejné generace politiků, jako např. Hamdija Pozderac, či Džemal Bijedić.

V letech 19671969 byl předsedou bosenské Výkonné rady, de facto předsedou republikové vlády.

Mikulić se stal členem předsednictva (a později jeho předsedou) Bosny a Hercegoviny v době, kdy se v Sarajevu konaly olympijské hry. 80. léta byla právě pro celou Bosnu obdobím ekonomického růstu a rozvoje, ačkoliv vyplynula na povrch také i celá řada skandálů (Neum, Kecmanović, Agrokomerc).

Mezi lety 19861989 byl předsedou Svazové výkonné rady (de facto vlády). Do funkce se dostal v době, kdy bylo jugoslávské hospodářství na sestupné tendenci a bylo nezbytné provést řadu kroků, které by ekonomiku restrukturovalizovaly. V zemi se rovněž postupně zhoršovaly mezietnické vztahy. Přestože byl Mikulić očekáván jako svazový premiér s velkými nadějemi, měl i nemálo kritiků, především ve Slovinsku. Mikulićova ekonomická politika nakonec nebyla úspěšná; za jeho vlády klesla kupní síla dináru a rovněž se dramaticky zvýšil zahraniční dluh (až na 21 miliard USD). Jeho vláda byla jedinou v dějinách SFRJ, která byla donucena k rezignaci. V březnu 1989 tak Mikuliće nahradil ve funkci neortodoxní ekonom Ante Marković.

Zemřel v roce 1994 během obléhání Sarajeva.

ReferenceEditovat

  1. BILANDŽIĆ, Dušan. Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije. Záhřeb: Školska knjiga, 1978. 589 s. S. 531. (chorvatština)