Borofen
Borofen je 2D alotropická modifikace boru, jde o krystalickou monovrstvu tvořenou atomy boru. První předpověď existence této modifikace je z roku 1997,[1] v roce 2015 se povedlo připravit první borofenové struktury.[2][3][4]
Vlastnosti
editovatDepozicí na čistý kovový substrát v ultravysokém vakuu byla připravena skupina krystalických a metalických borofenů.[2][3] Jejich struktury sestávají z trojúhelníkových a šestiúhelníkových motivů. Struktura je dána kombinací dvoucenterních a vícecenterních vazeb, které jsou typické pro elektronově deficitní prvky, jako je bor.
Borofeny vykazují elasticitu v rovině a vysokou pevnost. V některých modifikacích mohou být pevnější a pružnější než grafen. Na základě výpočtů se předpokládá, že bude mít borofen elektronovou strukturu kovů, jelikož je bor lehčí než jakýkoliv kov, půjde o nejlehčí experimentálně připravený 2D kovový materiál.[5]
Díky teoretickým vysokým měrným kapacitám, elektrické a iontové vodivosti je borofen perspektivním materiálem pro anody akumulátorů. Má také schopnost snadno adsorbovat vodík, více než 15 % vlastní hmotnosti, to je zajímavé pro systémy na ukládání vodíku.[6] Borofen také dokáže katalyzovat rozklad molekulárního vodíku (H2 → 2 H) a redukovat vodu.[7]
Historie
editovatVýpočetní studie I. Boustaniho a A. Quandta z roku 1997 ukázaly, že malé klastry boru nemají ikosaedrickou geometrii jako borany, ale že jsou kvazirovinné.[1] To vedlo k objevu tzv. Aufbau principu,[8] který předpovídá možnost vzniku borofenu (bórových listů),[1] bórových fullerenů (borosférenů)[9] a bórových nanotrubic.[9][10][11]
Další studie ukázaly, že rozšířené trojúhelníkové borofeny jsou kovové a zaujímají neplanární, prohnutou geometrii.[12][13] Další výpočetní studie, založené na předpovědí stabilního bórového fullerenu B80,[14] naznačily, že rozšířené borofenové listy s voštinovou strukturou a s částečně vyplněnými hexagonálními otvory jsou stabilní.[15][16] Tyto struktury borofenu byly předpovězeny jako kovové. Takzvaný γ list je známý také jako β12 borofen nebo υ1/6 list.[15]
Planarita borových plátů byla poprvé experimentálně potvrzena v roce 2003.[17] Později ukázali, že struktura B36 je nejmenší 2D jednotka bóru, která má šestičetnou symetrii a uprostřed šestiúhelníkový otvor. Může tedy sloužit jako potenciální základ pro složitější dvourozměrné struktury bóru.[18]
Syntéza silicenu ukázala, že by mohl být borofen připraven depozicí na kovový substrát.[19][20][21] Zejména se ukázalo, že krystalová struktura borofenu je dána strukturou kovového povrchu na který byla deponována.[22]
V roce 2015 se dvěma výzkumným týmům podařilo syntetizovat různé fáze borofenu na povrchu krystalu stříbra(111) v ultravysokém vakuu.[23][24] Ze tří syntetizovaných fází borofenu se, v souladu s dřívější teorií, jako základní stav na povrchu Ag(111) potvrdil list v1/6 neboli β12,[22] zatímco struktura borofenu χ3 byla predikována až v roce 2012.[25] Borofeny zatím existují pouze na substrátech, na kterých byly připraveny.[26]
Syntéza
editovatHlavní metodou pro růst vysoce kvalitního borofenu je epitaxe z molekulárních svazků. Vysoká teplota tání boru a růst borofenů při mírných teplotách představovaly pro syntézu borofenů značnou výzvu. S využitím pyrolýzy diboranu (B2H6) jako zdroje čistého boru skupina výzkumníků poprvé oznámila růst monoatomických vrstev borofenu pomocí chemické depozice z plynné fáze (CVD).[27] Vrstvy borofenu vytvořené pomocí CVD vykazují průměrnou tloušťku 4,2 Å, krystalickou strukturu a kovovou vodivost.[27]
Charakterizace v atomárním měřítku, podpořená teoretickými výpočty, odhalila struktury připomínající roztavené klastry bóru sestávající ze smíšených trojúhelníkových a hexagonálních motivů, jak již dříve předpověděla teorie. Skenovací tunelová spektroskopie potvrdila, že borofeny jsou kovové. To je v kontrastu s bulkovými alotropy boru, které jsou polovodivé a vyznačují se strukturou založenou na ikosaedrech B12.
V roce 2021 vědci oznámili přípravu hydrogenovaného borofenu na stříbrném substrátu, produkt nazvali borofan.[28] Struktura je složena ze dvou vrstev, na stříbrném substrátu je vrstva boru a na ní vodíku. Stabilita tohoto produktu je vyšší než stabilita samotného borofenu.[28]
Vícevrstvý borofen
editovatExistence dvoj- a trojvrstev byla poprvé pozorována o borofenu připraveného CVD metodou.[29] Brzy poté byla publikována první cílená příprava dvojvrstvého borofenu.[30]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Borophene na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c BOUSTANI, Ihsan. New quasi-planar surfaces of bare boron. Surface Science. 1997-01, roč. 370, čís. 2–3, s. 355–363. Dostupné online [cit. 2023-06-09]. DOI 10.1016/S0039-6028(96)00969-7. (anglicky)
- ↑ a b MANNIX, Andrew J.; ZHOU, Xiang-Feng; KIRALY, Brian. Synthesis of borophenes: Anisotropic, two-dimensional boron polymorphs. Science. 2015-12-18, roč. 350, čís. 6267, s. 1513–1516. Dostupné online [cit. 2023-06-09]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aad1080. PMID 26680195. (anglicky)
- ↑ a b FENG, Baojie; ZHANG, Jin; ZHONG, Qing. Experimental realization of two-dimensional boron sheets. Nature Chemistry. 2016-06, roč. 8, čís. 6, s. 563–568. Dostupné online [cit. 2023-06-09]. ISSN 1755-4330. DOI 10.1038/nchem.2491. (anglicky)
- ↑ MIHULKA, Stanislav. Do klubu pozoruhodných 2D materiálů vstupuje borofen. OSEL [online]. 2015-12-20 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ MANNIX, Andrew J.; ZHANG, Zhuhua; GUISINGER, Nathan P. Borophene as a prototype for synthetic 2D materials development. Nature Nanotechnology. 2018-06, roč. 13, čís. 6, s. 444–450. Dostupné online [cit. 2023-06-11]. ISSN 1748-3387. DOI 10.1038/s41565-018-0157-4. (anglicky)
- ↑ WANG, Zhi-Qiang; LÜ, Tie-Yu; WANG, Hui-Qiong. Review of borophene and its potential applications. Frontiers of Physics. 2019-06, roč. 14, čís. 3. Dostupné online [cit. 2023-07-05]. ISSN 2095-0462. DOI 10.1007/s11467-019-0884-5. (anglicky)
- ↑ Sorry, graphene—borophene is the new wonder material that’s got everyone excited. MIT Technology Review [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOUSTANI, Ihsan. Systematic ab initio investigation of bare boron clusters:mDetermination of the geometryand electronic structures of B n (n=2–14). Physical Review B. 1997-06-15, roč. 55, čís. 24, s. 16426–16438. Dostupné online [cit. 2023-06-23]. ISSN 0163-1829. DOI 10.1103/PhysRevB.55.16426. (anglicky)
- ↑ a b BOUSTANI, Ihsan. New Convex and Spherical Structures of Bare Boron Clusters. Journal of Solid State Chemistry. 1997-10, roč. 133, čís. 1, s. 182–189. Dostupné online [cit. 2023-06-23]. DOI 10.1006/jssc.1997.7424. (anglicky)
- ↑ GINDULYTĖ, Asta; LIPSCOMB, William N.; MASSA, Lou. Proposed Boron Nanotubes. Inorganic Chemistry. 1998-12-14, roč. 37, čís. 25, s. 6544–6545. Dostupné online [cit. 2023-06-23]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic980559o. (anglicky)
- ↑ QUANDT, Alexander; BOUSTANI, Ihsan. Boron Nanotubes. ChemPhysChem. 2005-10-14, roč. 6, čís. 10, s. 2001–2008. Dostupné online [cit. 2023-06-23]. ISSN 1439-4235. DOI 10.1002/cphc.200500205. (anglicky)
- ↑ BOUSTANI, Ihsan; QUANDT, Alexander; HERNÁNDEZ, Eduardo. New boron based nanostructured materials. The Journal of Chemical Physics. 1999-02-08, roč. 110, čís. 6, s. 3176–3185. Dostupné online [cit. 2023-06-23]. ISSN 0021-9606. DOI 10.1063/1.477976. (anglicky)
- ↑ KUNSTMANN, Jens; QUANDT, Alexander. Broad boron sheets and boron nanotubes: An ab initio study of structural, electronic, and mechanical properties. Physical Review B. 2006-07-12, roč. 74, čís. 3. Dostupné online [cit. 2023-06-23]. ISSN 1098-0121. DOI 10.1103/PhysRevB.74.035413. (anglicky)
- ↑ GONZALEZ SZWACKI, Nevill; SADRZADEH, Arta; YAKOBSON, Boris I. B 80 Fullerene: An Ab Initio Prediction of Geometry, Stability, and Electronic Structure. Physical Review Letters. 2007-04-20, roč. 98, čís. 16. Dostupné online [cit. 2023-06-23]. ISSN 0031-9007. DOI 10.1103/PhysRevLett.98.166804. (anglicky)
- ↑ a b ÖZDOĞAN, C.; MUKHOPADHYAY, S.; HAYAMI, W. The Unusually Stable B 100 Fullerene, Structural Transitions in Boron Nanostructures, and a Comparative Study of α- and γ-Boron and Sheets. The Journal of Physical Chemistry C. 2010-03-18, roč. 114, čís. 10, s. 4362–4375. Dostupné online [cit. 2023-06-23]. ISSN 1932-7447. DOI 10.1021/jp911641u. (anglicky)
- ↑ TANG, Hui; ISMAIL-BEIGI, Sohrab. Novel Precursors for Boron Nanotubes: The Competition of Two-Center and Three-Center Bonding in Boron Sheets. Physical Review Letters. 2007-09-10, roč. 99, čís. 11. Dostupné online [cit. 2023-06-23]. ISSN 0031-9007. DOI 10.1103/PhysRevLett.99.115501. (anglicky)
- ↑ ZHAI, Hua-Jin; KIRAN, Boggavarapu; LI, Jun. Hydrocarbon analogues of boron clusters — planarity, aromaticity and antiaromaticity. Nature Materials. 2003-12-01, roč. 2, čís. 12, s. 827–833. Dostupné online [cit. 2023-07-04]. ISSN 1476-1122. DOI 10.1038/nmat1012. (anglicky)
- ↑ PIAZZA, Zachary A.; HU, Han-Shi; LI, Wei-Li. Planar hexagonal B36 as a potential basis for extended single-atom layer boron sheets. Nature Communications. 2014-01-20, roč. 5, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-07-04]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/ncomms4113. (anglicky)
- ↑ ZHANG, L. Z.; YAN, Q. B.; DU, S. X. Boron Sheet Adsorbed on Metal Surfaces: Structures and Electronic Properties. The Journal of Physical Chemistry C. 2012-08-30, roč. 116, čís. 34, s. 18202–18206. Dostupné online [cit. 2023-07-04]. ISSN 1932-7447. DOI 10.1021/jp303616d. (anglicky)
- ↑ LIU, Yuanyue; PENEV, Evgeni S.; YAKOBSON, Boris I. Probing the Synthesis of Two-Dimensional Boron by First-Principles Computations. Angewandte Chemie International Edition. 2013-03-11, roč. 52, čís. 11, s. 3156–3159. Dostupné online [cit. 2023-07-04]. DOI 10.1002/anie.201207972. (anglicky)
- ↑ LIU, Hongsheng; GAO, Junfeng; ZHAO, Jijun. From Boron Cluster to Two-Dimensional Boron Sheet on Cu(111) Surface: Growth Mechanism and Hole Formation. Scientific Reports. 2013-11-18, roč. 3, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-07-04]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/srep03238. PMID 24241341. (anglicky)
- ↑ a b ZHANG, Zhuhua; YANG, Yang; GAO, Guoying. Two‐Dimensional Boron Monolayers Mediated by Metal Substrates. Angewandte Chemie International Edition. 2015-10-26, roč. 54, čís. 44, s. 13022–13026. Dostupné online [cit. 2023-07-04]. ISSN 1433-7851. DOI 10.1002/anie.201505425. (anglicky)
- ↑ MANNIX, Andrew J.; ZHOU, Xiang-Feng; KIRALY, Brian. Synthesis of borophenes: Anisotropic, two-dimensional boron polymorphs. Science. 2015-12-18, roč. 350, čís. 6267, s. 1513–1516. Dostupné online [cit. 2023-07-04]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aad1080. PMID 26680195. (anglicky)
- ↑ FENG, Baojie; ZHANG, Jin; ZHONG, Qing. Experimental realization of two-dimensional boron sheets. Nature Chemistry. 2016-06, roč. 8, čís. 6, s. 563–568. Dostupné online [cit. 2023-07-04]. ISSN 1755-4330. DOI 10.1038/nchem.2491. (anglicky)
- ↑ WU, Xiaojun; DAI, Jun; ZHAO, Yu. Two-Dimensional Boron Monolayer Sheets. ACS Nano. 2012-08-28, roč. 6, čís. 8, s. 7443–7453. Dostupné online [cit. 2023-07-04]. ISSN 1936-0851. DOI 10.1021/nn302696v. (anglicky)
- ↑ ZHANG, Zhuhua; PENEV, Evgeni S.; YAKOBSON, Boris I. Two-dimensional boron: structures, properties and applications. Chemical Society Reviews. 2017, roč. 46, čís. 22, s. 6746–6763. Dostupné online [cit. 2023-07-04]. ISSN 0306-0012. DOI 10.1039/C7CS00261K. (anglicky)
- ↑ a b MAZAHERI, Ali; JAVADI, Mohammad; ABDI, Yaser. Chemical Vapor Deposition of Two-Dimensional Boron Sheets by Thermal Decomposition of Diborane. ACS Applied Materials & Interfaces. 2021-02-24, roč. 13, čís. 7, s. 8844–8850. Dostupné online [cit. 2023-06-12]. ISSN 1944-8244. DOI 10.1021/acsami.0c22580. (anglicky)
- ↑ a b LI, Qiucheng; KOLLURU, Venkata Surya Chaitanya; RAHN, Matthew S. Synthesis of borophane polymorphs through hydrogenation of borophene. Science. 2021-03-12, roč. 371, čís. 6534, s. 1143–1148. Dostupné online [cit. 2023-06-12]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.abg1874. (anglicky)
- ↑ Chemical Vapor Deposition of Two-Dimensional Boron Sheets by Thermal Decomposition of Diborane. dx.doi.org [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné online.
- ↑ LIU, Xiaolong; LI, Qiucheng; RUAN, Qiyuan. Borophene synthesis beyond the single-atomic-layer limit. Nature Materials. 2022-01, roč. 21, čís. 1, s. 35–40. Dostupné online [cit. 2023-07-04]. ISSN 1476-1122. DOI 10.1038/s41563-021-01084-2. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu borofen na Wikimedia Commons