Boleslav (Slezské vojvodství)

sídlo ve Slezském vojvodství v Polsku

Boleslav[1][2][3][4] (polsky Bolesław, německy Boleslau, v letech 1936–1945 Bunzelberg) je vesnice ve Slezském vojvodství v jižním Polsku v okrese Ratiboř ve gmině Křižanovice. Nachází se na historickém území Horního Slezska přímo na hranici s Českou republikou zhruba 18 km severně od Ostravy. Sousedí s českou obcí Píšť. V roce 2015 zde žilo 484 obyvatel.[5]

Boleslav
Bolesław
Domy na hlavní ulici
Domy na hlavní ulici
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresRatiboř
GminaKřižanovice
Boleslav
Boleslav
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3,78 km²
Počet obyvatel484 (2015)
Hustota zalidnění128 obyv./km²
Etnické složeníSlezané, Moravci, Poláci, Němci
Správa
Statusstarostenství
StarostaKrystyna Maisik
Telefonní předvolba32
PSČ47-451
Označení vozidelSRC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

editovat

První písemná zmínka o Boleslavi pochází z roku 1377.[6] Vesnice byla enklávou Krnovského knížectví mezi Opavskem a Ratibořskem.[7] Ze severu ji ohraničuje řeka Cina, která až do roku 1972 oddělovala území olomoucké a vratislavské diecéze. Do poloviny 20. století zde převládalo nářečí lašského typu, většinu obyvatelstva tvořili Moravci (92 % v roce 1910).[8]

Po rozdělení Slezska v roce 1742 připadla Boleslav Prusku. Po první světové válce se spolu s celým tzv. moravským Ratibořskem stala předmětem územních nároků Československa. Hranice však byla nakonec vytyčena jižně od vsi, která tak zůstala na německém území až do konce druhé světové války. Potom byla připojena k Polsku, i když na jaře 1945 byla krátce ovládána 1. československou samostatnou tankovou brigádou a ještě v roce 1946 se probírala varianta výměny této oblasti za západní Těšínsko.[9]

Narodil se zde Ignác Stuchlý.

Památky

editovat
  • Katolický kostel sv. Hedviky Slezské – novorománský, postavený v letech 1874–1877, v meziválečném období rozšířený
  • Fara – postavená mezi lety 1909 až 1913
  • Několik kapliček a božích muk z 19. a 20. století
  • Škola – novorománská budova z neomítané cihly z roku 1898
  • Mlýn z roku 1849 – původně vodní, od roku 1928 poháněný elektrickou turbínou; dochovala se řada historických prvků, mj. celý šrotovník s mlýnskými kameny
  • Tři roubené špýchary z 18. století[10]

Reference

editovat
  1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8. Kapitola Rejstřík místních a zeměpisných jmen, s. 519. 
  2. SKÁLA, Emil. Česká nářečí ve Slezsku v marburském jazykovém atlasu. Slovo a slovesnost. 1967, roč. 28, čís. 3, s. 262–268. Dostupné online [cit. 2021-09-30]. 
  3. GARTNEROVÁ, Jana. Poláky proti své vůli. Aniž se stěhovali, probudili se Češi v zahraničí [online]. Idnes.cz, 2019-07-27 [cit. 2021-10-03]. Dostupné online. 
  4. ORIŠKO, Josef. Slezští Moravci. Nevýrazná etnografická skupina v česko-polském pohraničí. Národopisná revue. 2003, roč. XIII, čís. 1, s. 33. Dostupné online [cit. 2021-10-03]. ISSN 0862-8351. 
  5. Gmina w liczbach [online]. Gmina Křižanovice [cit. 2021-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-30. (polsky) 
  6. PROCHASKA-BUREK, Urszula. Bolesław [online]. Gmina Křižanovice [cit. 2021-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-03. (polsky) 
  7. WIELAND, Johann Wolfgang; SCHUBART, Mathias. Principatvs Silesiae Oppaviensis novissima Tabula geographica. Norimbergae: excusa ab Haeredibus Homannianis, 1736. (Atlas Silesiae). Dostupné online. (latinsky) 
  8. KOWALSKI, Mariusz. Morawianie (Morawcy) w Polsce. Studia z Geografii Politycznej i Historycznej. 2016, čís. 5, s. 118, 121. Dostupné online. DOI 10.18778/2300-0562.05.06. (polsky) 
  9. HERUDEK, Ondřej. Územní nároky Československa na Hlubčicku a Ratibořsku v letech 1918-1948 [online]. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, 2015 [cit. 2021-09-30]. S. 28, 39. Dostupné online. 
  10. WAWOCZNY, Grzegorz. Zabytki powiatu raciborskiego. Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna WAW, 2007. 112 s. Dostupné online. ISBN 978-83-89802-36-1. Kapitola Gmina Krzyżanowice, s. 8. (polsky)  Archivováno 30. 4. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

editovat