Bohuslav Polanský
Bohuslav Polanský (26. října 1901 Žďárec – 9. září 1983) byl lesník, vědec, vysokoškolský pedagog a odborný spisovatel. Patří mezi významné představitele českého vysokého lesnického školství.
| Ing. dr. Bohuslav Polanský, DrSc. | |
|---|---|
| Narození | 26. října 1901 Žďárec |
| Úmrtí | 9. září 1983 (ve věku 81 let) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatBohuslav Polanský se narodil do rodiny učitele ve Žďárci. Obecnou školu navštěvoval ve Svinošicích. V roce 1920 maturoval na české reálce v Brně a začal studovat lesnictví na Vysoké škole zemědělské v Brně. Promoval v roce 1924 a získal titul lesního inženýra. První dva roky lesnické praxe získal v technické kanceláři. Poté nastoupil do brněnského „Ústavu pro pěstění lesů a lesnickou biologii“, který vedl Josef Konšel. V roce 1928 získal titul doktora technických věd.[1]
Mezi lety 1936–1939 vedl oddělení ve „Výzkumném ústavu pro pěstební techniku“ v Banské Štiavnici. Začal publikovat odborné články a v roce1939 obhájil habilitační práci. Během druhé světové války pracoval jako vedoucí lesní správy v Tišnově. V roce 1945 byl jmenován přednostou lesní správy v Bílovicích nad Svitavou. Současně přednášel na lesnickém odboru Vysoké školy zemědělské (VŠZ) v Brně.[2] V roce 1946 se stal nástupcem Josefa Konšela. Byl jmenován vedoucím Ústavu pěstění lesů na lesnickém odboru VŠZ. Působil jako vysokoškolský učitel. K jeho žákům patřil například Miroslav Vyskot. Vedle pedagogické činnosti se věnoval vědecké práci. Celý život podporoval vědecké poznávání „pěstění lesů“ a využití těchto poznatků v lesnické praxi.[1] V roce 1956 mu byl udělen doktorát zemědělských věd a v témže roce byl zvolen členem Československé akademie věd.[3]
V roce 1969 získal Řád práce. Během roku 1970 odešel do důchodu. Pobýval ve svém domku ve Frenštátě pod Radhoštěm. Stále prováděl drobný pěstební výzkum a psal vzpomínkové texty. Zemřel 9. září 1983 a je pochován na brněnském ústředním hřbitově.[4]
Profesní život
editovatBěhem svého života se zabýval racionalizací a ochranou lesa z biologického i technického hlediska. Publikovat začal již během roku 1928. Studoval a zpracoval například texty o možné introdukci cizokrajných dřevin. Věnoval se fenologickému a mikroklimatickému výzkumu a měření v lesních porostech. Kladl důraz na pěstování smíšených porostů pro preventivní ochranu před exhaláty a škůdci lesa. Navrhoval různé pomůcky a stroje k přibližování dřeva v lesním porostu.[3]
Napsal několik set odborných textů, zabývajících se většinou aplikovanou lesnickou dendrologií. V roce 1947 vydal praktickou příručku Pěstění lesů, která obsahovala návody pro lesníky při hospodaření v lesích po druhé světové válce. Publikace z roku 1954 Za lepší výchovu lesních porostů se věnovala zlepšení techniky a racionalizaci pěstování lesních porostů v průběhu jejich růstu. V roce 1966 byla vydána vysokoškolská učebnice Pěstění lesů, která vycházela z aktuálních poznatků své doby a svým přístupem navazovala na dílo Josefa Konšela.[1]
Památník
editovatPomník nedaleko Bílovic nad Svitavou tvoří tři betonové sloupy, mezi nimiž je vodorovně položena žulová deska s podpisem Bohuslava Polanského. Byl postaven v místě, kam údajně vědec často a rád chodil.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Polanský, Bohuslav. egeon.cz [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Historie. www.fld.czu.cz [online]. Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita [cit. 2024-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b ZAHRADNÍK, Petr; ŠACH, František; FRÝDL, Josef; BEZDĚČKOVÁ, Lena; VEJPUSTKOVÁ, Monika et al. Sto let aplikované lesnické vědy a její přínosy praxi: (100 let Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti). Strnady: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, 2022. ISBN 978-80-7417-238-0. Dostupné také z: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2023/02/Sto-let-lesnicke-vedy.pdf.
- ↑ Vzpomínka na profesora Bohuslava Polanského. Lesnická práce [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Bílovice nad Svitavou – památník Bohuslava Polanského. Jirkův cestovní deník [online]. [cit. 2024-11-25]. Dostupné online.
