Wikipedie

Bohdan Kasper

československý plukovník in memoriam, odbojář

Bohdan Kasper (6. července 1891 Staré Sedlo – 1. října 1941 Praha–Ruzyně) byl československého legionář, prvorepublikový důstojník generálního štábu, člen odbojové organizace Obrana národa, podplukovník (in memoriam plukovník) československé armády.[1]

Bohdan Kasper
Narození6. července 1891
Staré Sedlo
Úmrtí1. října 1941 (ve věku 50 let)
kasárna Ruzyně
Povolánívoják
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Mládí a studium editovat

Bohdan Kasper se narodil 6. července 1891 ve Starém Sedle. Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích. Poté, co v Praze absolvoval učitelský kurz, odešel vykonávat kantorské povolání do píseckého okresu.[2] Do roku 1914 učil. Dne 26. září 1912 nastoupil vojenskou základní službu v rakousko-uherské armádě.

První světová válka editovat

Po vypuknutí první světové války narukoval jako jednoroční dobrovolník k zeměbraneckému polnímu pluku číslo 28 a v červenci 1914 byl odvelen na srbskou fontu.[2] Za první světové války prošel boji na srbské, ruské a italské frontě. Tady, na italské frontě, byl 20. srpna 1917 zajat, internován a 13. prosince 1917 vstoupil do řad příslušníků československých legií. Od 24. dubna 1918 vykonával (v hodnosti poručíka pěchoty italských legií) velitele roty u 33. pluku. Na piavské frontě byl zařazen k výzvědné hlídce Pěšího pluku 39 a s touto jednotkou se na jižním sektoru Slovenska zapojil do bojů s maďarskými bolševiky během tzv. maďarsko-československé války.[2]

Mezi světovými válkami editovat

Po návratu do Československa se stal vojákem z povolání. Po skončení Vojenské akademie jej převeleli k pěším plukům.[2] V meziválečném období prošel službou v mnoha posádkách (Varnsdorf, Petržalka, Písek, Chomutov, Michalovce) prvorepublikové československé armády až byl (v hodnosti podplukovníka pěchoty) přeřazen 20. září 1936 (s účinností od listopadu 1936) k hlavnímu (generálnímu) štábu ministerstva obrany.[2]

Poté, co v březnu 1938 tragicky zahynula jeho manželka Anna, Bohdan Kasper vešel ve sňatek s Terezou (rozenou Freiovou) a tak pro svoji pětiletou dcerku Alenu (z prvého manželství) získal nevlastní maminku.[2]

Protektorát Čechy a Morava editovat

Odbojová činnost editovat

Po nastolení protektorátu (15. březen 1939) se, jako ostatně většina deaktivovaných důstojníků čs. armády, zapojil v průběhu německé okupace Čech, Moravy a Slezska do činnosti vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa. V létě 1939 byl přeřazen z rozpouštěné armády do civilního sektoru a bylo mu přiděleno místo na Ministerstvu školství a národní osvěty.[2] V rámci Obrany národa se Bohdan Kasper podílel na zpracování mobilizačního plánu; organizoval vytváření ilegálních vojenských ozbrojených sítí a pracoval na propojení Obrany národa se sokolským odbojem.[2]

Zatčení, výslechy, věznění, ... editovat

Dne 5. srpna 1941 byl v Praze zatčen gestapem.[3] Po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy (27. září 1941) bylo vyhlášeno od 28. září 1941 první stanné právo v jehož rámci byl Bohdan Kasper dne 1. října 1941 odsouzen stanným soudem (při řídící úřadovně gestapa v Praze) k trestu smrti. V jízdárně bývalých dělostřeleckých kasáren v Praze-Ruzyni byl téhož dne (1. října 1941 v 16.30) popraven zastřelením. Spolu s ním bylo v tentýž den a na témže místě zastřeleno i dalších 11 vysokých důstojníků Obrany národa a několik dalších odbojářů.[3][4][1][5]

Terezie Kasperová editovat

Jeho druhá manželka Terezie Kasperová se po Bohdanově zatčení zapojila (společně s Boženou Kropáčkovou a Slavomírou Čecovou) aktivně do protiněmeckého odboje. Ve svém bytě ve Velvarské ulici v pražských Dejvicích poskytla v posledním květnovém týdnu roku 1942 ilegální ubytování pro velitele paradesantního výsadku Out Distance nadporučíka Adolfa Opálku. Terezie Kasperová i dcera Alena druhou světovou válku přežily.[6] Dne 5. listopadu 1945 ocenil náčelník Hlavního štábu generál Bohumil Boček Boženu Kropáčkovou, Terezii Kasperovou a Slavomíru Čechovou medailí Za statečnost (s odůvodněním: „za neohrožené poskytování úkrytu Adolfu Opálkovi“).[7]

Vyznamenání editovat

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 129. 
  2. ↑ a b c d e f g h ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc. (1939–1941). Příprava vydání Jan Kočudák; redakce Jakub Laxar. 2.., rozšířené vyd. Praha: Ottovo nakladatelství (1. vydání), 2022 (2022 tisk). 496 s. ISBN 978-80-7451-871-3. Kapitola I. (Březnový vítr); VI. (Barbarossa), s. 45, 408. První kniha z trilogie; jmenný rejstřík: Bohdan Kasper; Terezie Kasperová–Freiová. 
  3. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Bohdan Kasper, s. 280, 301. 
  4. ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 595, 584, 611. 
  5. ↑ Pomník Obětem 2. světové války (Praha 6, Pilotů 217/12, Ruzyně, na dvoře objektu kasáren) [online]. [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zapomentuá hrdinka (Jak se žena v domácnosti rozhodla za heydrichiády zachránit československé parašutisty) [online]. Respekt cz, 2017 [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ KOPECKÝ, Lukáš. Božena Kropáčková – neobyčejný osud obyčejné ženy [online]. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR); Paměť a Dějiny ročník 2013; číslo 4; strany 86 až 96 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohdan_Kasper&oldid=23560067“