Rovnodennost

astronomický jev
(přesměrováno z Bod rovnodennosti)

Rovnodennost (lat. aequinoctium) je okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose, souběžně s průřezy zemských rovnoběžek.[1] Rovnodennost nastává dvakrát do roka:

Oslunění Země o rovnodennosti
Rovnodennosti a slunovraty (zemská osa je zde zobrazena svisle; Solstice – slunovrat; Equinox – rovnodennost; Sun – zdánlivá poloha Slunce)

Březnová rovnodennost je na severní polokouli přechod z astronomické zimy do jara, a mluvíme tedy o jarní rovnodennosti, kdežto v září přechází léto v podzim a mluvme o rovnodennosti podzimní. Naproti tomu na jižní polokouli začíná jaro v září a podzim v březnu.

Popis rovnodenností

editovat
  • Rovnodennosti nemají vztah se vzdáleností Země od Slunce či polohou vůči apsidám dráhy Země.
  • Jako astronomické jevy neurčují kalendářové přechody na letní čas a zpět, které se stanovují administrativně. Protože čas východu a západu Slunce se nemění symetricky, bývá to poslední neděli v březnu a v říjnu.
  • Slunce o rovnodennosti vychází přesně na východě a zapadá na západě (ovšem horizont pohledu by musel být v nadmořské výšce 0 m nad Středozemním mořem). Na rovníku přechází v poledne přes nadhlavník.
  • V den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se tak střídá polární den a noc.
 
Západ slunce během rovnodennosti pozorovaný z Pizzo Vento ve městě Fondachelli-Fantina na Sicílii
  • Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce), takže v den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut;[2] „skutečná“ světelná rovnodennost může být i o několik dní posunutá.[3]

Březnová rovnodennost

editovat
  • V Česku a na celé severní polokouli jde o jarní rovnodennost (na jižní polokouli je to podzimní rovnodennost).
  • Nastává nejčastěji 20. března.
  • Dříve nastávala často i 21. března, ale v 21. století to nastalo naposledy v roce 2011. Další výskyt bude až od roku 2102.[4][5]
  • Vzácně může být i 19. března (poslední výskyt roku 1796,[6] příští výskyt 2048).[4][5]
  • Na severním pólu Slunce vyjde – začíná polární den.
  • Na jižním pólu Slunce zapadne – začíná polární noc.
  • Průměrná denní teplota je 6,3 °C.[kde?]

Zářijová rovnodennost

editovat

Historie a význam

editovat

V okolí slunovratu se délka dne mění velmi pomalu, a určit den slunovratu je proto obtížné. Naproti tomu rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit daleko jednoduššími prostředky. Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu (například vrcholu jakékoli tyče) v průběhu dne po přímce (přesněji řečeno po rovnoběžce). Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.[7]

Je proto pravděpodobné, že nejstarší kultury zakládaly svůj kalendář právě na rovnodennosti, která v některých kulturách určovala počátek roku. Tak je tomu například ve Starém zákoně (Ex 12, 2 (Kral, ČEP)), který ovšem zachoval i jinou tradici podzimního počátku roku. Na jarní rovnodennosti dodnes závisí i proměnné datum židovských i křesťanských Velikonoc.

Reference

editovat
  1. Ottův slovník naučný, heslo Aequinoctium.
  2. SUCHAN, Pavel; KUBALA, Petr. Začátek astronomického jara, brzký termín Velikonoc a letní čas. www.astro.cz [online]. 2008-03-18 [cit. 2008-03-19]. Dostupné online. 
  3. Na rovnodennost si ještě den a noc zcela rovné nejsou, to nastane o tři dny později. České Budějovice [online]. Český Rozhlas, 2021-09-22 [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. 
  4. a b Posledná jarná rovnodennosť 21.3.2011. www.rostv.sk [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-13. 
  5. a b HALÍŘ, Karel. Nastává jarní rovnodennost 2014. Astronomický informační server astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 2014-03-20 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  6. a b Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l.
  7. Podle pokusů ing. Z. Ministra bohatě stačí metrová tyč. J. Sokol, Čas a rytmus. 2. vyd. 2004, str. 79.

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný, heslo Aequinoctium. Sv. 1, str. 271

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat