Blektové z Útěchovic
Blektové z Útěchovic byli široce rozvětvený rytířský rod doložený v letech 1322–1546.
| Blektové z Útěchovic | |
|---|---|
 | |
| Země |  České království |
| Tituly | rytíři |
| Zakladatel | Mikuláš z Útěchovic |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny rodu
editovatSvůj přídomek „z Útěchovic“, užívaný od roku 1409, odvozovali od vsi Útěchovice,[1] části dnešní obce Hamr na Jezeře na Českolipsku, svého prvního panství, které získali jako léno od Vartenberků.
.jpg)
Blektové kromě Útěchovic dlouho drželi také panství Brniště, Velký Valtinov, Postřelnou, Dubnici a dokonce i Bezděz a Dětenice a další.[zdroj?!] V polovině šestnáctého století se rod rozdělil do dvou větví. Kryštof Blekt se během stavovského povstání stal jedním z moravských direktorů, za což byl odsouzen k trestu smrti a ztrátě majetku.[1]
Blektové jsou také uvedeni jako majitelé někdejšího zámeckého pivovaru ve Velkém Valtinově, který existoval do roku 1930. Pivovar založil Jiří Blekta z Útěchovic v roce 1580. Dalšími držiteli byli Adam a Šalamoun Blektové z Útěchovic, Adam Blekta z Útěchovic a Jiří Jindřich Blekta z Útěchovic.
Osobnosti
editovat
Tvrz v Útěchovicích stála snad již v první polovině 15. století, ale poté byla zničena snad během bojů mezi Vartenberky s lužickým Šestiměstím. Útěchovice spolu s dalšími vesnicemi byly roku 1444 zničeny Lužickými po neúspěšném obléhání Děvína. Útěchovická tvrz byla zřejmě brzy obnovena a v roce 1453 na ní sídlil Štěpán z Útěchovic, který se jako spojenec Jana Blankenštejna z Vartenberka účastnil bojů se Saskem.
Erb
editovatRodový erb Blektů z Útěchovic je cele vyvedený v barvách zlaté a červené. Představuje ho polcený štít, na němž jsou proti sobě položeny střídavě červené a zlaté pruhy šikmo směrem dolů ke středu štítu. Erb je ozdoben helmou se zlatou korunkou a parožím, opět v barvách zlaté a červené. Tyto barvy pak můžeme nalézt jako základ obecních a městských znaků okolních obcí, např. Mimoň, Velký Valtinov nebo Brniště.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Svazek III. Praha: Akropolis, 1994. 237 s. ISBN 80-85770-12-1. Kapitola Blektové z Útěchovic, s. 18.
Literatura
editovat- GAJDOŠÍK, Petr. Blektové z Útěchovic. Příspěvek ke genealogii rytířského rodu. In: Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. ISSN 1211-9172. Svazek 9. S. 73–102.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blektové z Útěchovic na Wikimedia Commons
