Otevřít hlavní menu

Bitva o Czajankova kasárna

(přesměrováno z Bitva u Czajankových kasáren)

Bitva o Czajankova kasárna byl ozbrojený střet mezi československými a německými vojáky, jež se odehrál 14. března 1939. Šlo o jediný známý výraznější boj československých vojáků s německou armádou při obsazování zbytku Čech a Moravy a Slezska v březnu 1939.

Bitva o Czajankova kasárna
konflikt: Německá okupace Čech a Moravy
Czajankova kasárna v Místku roku 1938
Czajankova kasárna v Místku roku 1938
trvání: 14. březen, 1939, od 18.15 do 18.45 hodin
místo: Místek, Česko-Slovensko
Zeměpisné souřadnice:
výsledek: obsazení kasáren německou armádou
strany
Nacistické Německo Německá říše Československo Česko-Slovensko
velitelé
plukovník Paul Stoewer kapitán Karel Pavlík

síla
1200 vojáků Wehrmachtu
a SS,
1 protitankové dělo,
1 obrněné vozidlo
3 roty, asi 250–300 mužů
ztráty
6–18 mrtvých
a 6 desítek[1] raněných,
poškozené obrněné vozidlo
žádní mrtví, 2 lehce ranění

Situace před bitvouEditovat

Místecká kasárna obývaná českými vojáky se nacházela v prostorách bývalé textilní továrny Johanna Czajanka, kterou československá armáda odkoupila roku 1933.[2] Byla situována na kraj města poblíž mostu přes řeku Ostravici, spojujícího tehdy samostatná města Frýdek a Místek. V té době byl v kasárnách dislokován neúplný III. prapor 8. pěšího pluku Slezského, sestávající z deváté, desáté a dvanácté roty[3] – vlivem absence odvodových ročníků 1936 a 1937, z nichž jeden byl nedávno propuštěn a druhý převelen, a odchodu vojáků pocházejících ze Slovenska tvořili velkou část vojáků čerství nováčci, kteří ještě neprodělali ani základní výcvik. Navíc kvůli zrušení obranné jednotky byly těžší zbraně a větší část munice nedávno převezeny do muničního skladu ve Staříči.[4] Kasárna tak byla vybavena pouze puškami a lehkými kulomety.[5]

Poté, co Slovensko vyhlásilo 14. března 1939 krátce po poledni nezávislost, odjela odpoledne delegace v čele se státním prezidentem Emilem Háchou vlakem do Berlína, aby zjistila, jaké úmysly má Hitler s českou částí Česko-Slovenska. Německý plán byl obsadit české území během 15. března, ale aby se zabránilo možným akcím Polska, které si dělalo nárok na zbývající část Těšínského Slezska, měly být Těšínsko a přilehlá část Moravy (kam patří i Místek) obsazeny už večer předchozího dne. Po 17. hodině 14. března tak vstoupily na území okleštěné republiky první německé jednotky.

Dvě německé kolony pod velením plk. Paula Stoewera tvořily jižní křídlo manévru. Překročily hranici v Příboře a mířily na východ k Místku, ke kterému přijely před šestou hodinou. Po obsazení důležitých míst ve městě pokračovala první kolona kolem kasáren na Frýdek – hlídka z kasáren je sice zaznamenala a nahlásila, ale v šeru se domnívala, že jde o československé četníky. Druhá kolona chvíli zastavila před bránou kasáren asi o čtvrt na sedm.


Průběh bojůEditovat

Z vedoucího vozidla kolony sesedl důstojník a několik vojáků, důstojník kráčel směrem k voj. Saganovi majícímu stráž u brány. Ten zareagovala připravenou puškou, voláním „Stůj!“ a výstřelem do vzduchu. Německý důstojník vyzval hlídku, aby se vzdala, a tasil zbraň, což vedlo ke krátké přestřelce, ve které byl strážný zraněn a důstojník zabit.[6]

Střelba mobilizovala osazenstvo uvnitř kasáren. Velitel praporu, plk. Štěpina, se snažil kontaktovat velitelství, obrany kasáren se ujal velitel kulometné roty, kpt. Karel Pavlík. Byly vydány zbraně, obránci se začali rozmisťovat po areálu kasáren a z oken a ze střechy pálit na Němce. Ti měli vlivem nepřipravenosti na odpor velké ztráty, po počátečním chaosu ale začali útočit a obkličovali objekt okolním parkem. Přivezené protitankové dělo spustilo střelbu na kasárna, na budovu byly namířeny oslňující reflektory, přijely posily z první kolony. Až na dvůr kasáren projelo německé obrněné vozidlo, palba průbojnými náboji ale donutila poškozené vozidlo se stáhnout, stejně jako bylo odraženo několik pěších útoků.

Velkým problémem obránců byl nedostatkem munice – když začala docházet, stříleli pro vytvoření dojmu palby i slepými náboji. Asi po půl hodině boje se plk. Štěpinovi podařilo spojit s velitelstvím a vydal proto troubením rozkaz ukončit palbu a vzdát se. Vyjednáváním byl pověřen por. Karel Martinek.[7]

Po bojiEditovat

Výsledkem bylo obsazení kasáren a odzbrojení obránců německými vojáky. Na české straně byli 2 zranění, na německé straně se neoficiální údaje různí – 6 až 18 mrtvých a desítky raněných. Navzdory obavám nebylo s obránci špatně zacházeno. Po několika hodinách prohlídky a německého rabování kasáren byli zajatci propuštěni – důstojníci téhož dne, vojáci po několika dnech, kdy byli uzavření a hlídaní v kasárnách.[6]

Krátké zprávy o bojích dorazily i k prezidentu Háchovi, který byl následně v noci z 14. na 15. března v Berlíně donucen schválit Hitlerův plán na obsazení zbytku českých zemí 15. března ráno.

Někteří z vojáků, např. velitel obrany kpt. Pavlík a vyjednavač por. Martínek, se později připojili k protinacistickému odboji.

Další informaceEditovat

  • 6. listopadu 1953 měla premiéru divadelní hra Milana Jariše Přísaha, inspirovaná událostmi ve Frýdku-Místku.[8] Roku 1956 natočil Jiří Sequens podle této hry film Neporažení.[9]
  • Roku 1989 byl na místě bitvy (dnes u křižovatky ulic 8. pěšího pluku a Hlavní třídy) odhalen malý pomníček. Později byla k pomníku instalována velkoformátová informační cedule. Událost bývá na tomto místě každoročně připomínána akcemi města Frýdku-Místku a vlastenců ze sdružení Svornost.
  • Czajankova kasárna byla zbourána zčásti v roce 1940, většina pak na konci 70. let.[2] Na tomto místě pak byla postavena mateřská škola pro přilehlé sídliště.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. FRÝDA, Pavel. Boj o Czajánkova kasárna 14.3.1939 [online]. Zaniklé obce.cz. Dostupné online. 
  2. a b JUŘÁK, Petr. Frýdeckomístecký patriot. Roč. 2017, čís. 7, s. 2. Dostupné online. 
  3. HABRNÁLOVÁ, Lenka. 14. březen 1939 ve Frýdku-Místku a jeho paměť v československých a českých dějinách. , bakalářská práce. Masarykova univerzita. . Dostupné online.
  4. KŘÍSTEK, Petr. Obrana Čajánkových kasáren v Místku [online]. Angličtina FM. Dostupné online. 
  5. ŠTALMACH, Darek. Z plného kostela nás vyhnali s řevem ven, vypráví pamětnice [online]. Impuls. Dostupné online. 
  6. a b LANGER, Petr. Rozhovor s posledním žijícím obráncem Czajankových kasáren [online]. Svornost. Dostupné online. 
  7. MAREK, Jindřich. Zapomenutý hrdina z Czajankových kasáren [online]. Vojenský historický ústav. Dostupné online. 
  8. Jihočeské divadlo. Přísaha [online]. [cit. 2009-12-27]. Dostupné online. 
  9. Česko-slovenská filmová databáze. Neporažení (1956) [online]. [cit. 2009-12-27]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat