Otevřít hlavní menu

Bitva o Moravskou Chrastovou byl střet svedený mezi československými a sudetoněmeckými jednotkami v roce 1938. Bitva skončila vyhnáním sudetských Němců z Moravské Chrastové, ale o necelý měsíc později byla Moravská Chrastová zařazena do tzv. šestého a sedmého pásma záboru a 24. listopadu ji bez boje obsadila německá vojska.

Bitva o Moravskou Chrastovou
konflikt: Sudetská krize
Akce československých vojáků proti sudetoněmeckým teroristům
Akce československých vojáků proti sudetoněmeckým teroristům
trvání: 31. října 1938
místo: Moravská Chrastová, Československo
výsledek: Československé vítězství
strany
Československo Československo Sudetští Němci
velitelé
Plukovník Karel Čejka Julius Hönig
Roland Bier
Franz Jahl

síla
... 500 ordnerů
ztráty
Ztráty vojáků: 4 mrtví, 7 raněných, 32 zajatých
Ostatní: 9 příslušníků družstva Stráže obrany státu, 11 zaměstnanců celního úřadu a oddělení finanční stráže, 5 četníků zajato, 1 mrtvý civilista
...

Nástin událostíEditovat

V Moravské Chrastové žilo 1312 obyvatel, z čehož bylo 811 Čechů a 501 Němců. Díky tomu Chrastová unikla zabrání Německem, protože podle Mnichovské dohody docházelo k záboru obcí s více než polovinou německého obyvatelstva.[1] Tudíž se na tuto obci zmíněné pravidlo nevztahovalo.

Členům SdP ve Svitavách vadilo že Chrastová zůstala součástí Československa. Proto byl připraven přepad. Pět set ordnerů mělo v noci z 30. na 31. října 1938 obec obsadit. Původně se akce měla účastnit i svitavská SS, ale nakonec se rozhodlo o provedení akce bez ní.

Útok by úspěšný, čemuž pomohla podpora ze strany zdejších Němců a skutečnost, že se ten večer konala v Lidovém domě v Chrastové zábava. Na té se poměrně dlouho do noci zdrželi i někteří vojáci. Moravská Chrastová byla německými jednotkami obsazena hladce. Většina československých jednotek v Moravské Chrastové byla zajata. Nyní byla jedinou ozbrojenou československou jednotkou v této oblasti četa 11. roty v Rozhraní, ta však byla moc slabá, než aby byla schopná protiútoku.

Po obsazení Moravské Chrastové ordneři začali organizovat odvoz zajatců za demarkační čáru do Březové a budovali palebná a opěrná postavení. Němci oslavovali v mlýně Vincenze Schwaaba v Chrastové Lhotě vítězství a nechali se hostit místním německým obyvatelstvem i na dalších místech.

Kolem třetí hodiny ranní se o události dozvěděl na svém velitelství v Boskovicích velitel 13. pluku plukovník Karel Čejka. Čejka byl v těžké situaci. Věděl, že musí zahájit protiútok. Problém byl v tom, jakými silami a jakými prostředky jej provést. Jednotlivé roty pluku byly rozmístěny po celém svěřeném demarkačním úseku. Jejich stažení by si vyžádalo mnoho hodin. Navíc nově vytvořená státní hranice nemohla zůstat nechráněná - podobný útok jako v Chrastové se mohl kdykoliv opakovat na kterémkoliv jiném místě. K dispozici měl pouze rotu doprovodných zbraní. Tyto jednotky vyráží kolem páté hodiny ranní. Úkol, který je čekal, nebyl jednoduchý. Výzbroj Němců pocházela z velké části z německých armádních skladů posílené navíc ukořistěnými zbraněmi. Z toho důvodu bylo jasné, že pokud se za denního světla zakopají, nedostane je z jejich pozic na přístupech k Chrastové ani celý pluk.

Protiútoku se účastnila i jedna četa 11. roty, která se udržela v Rozhraní a četnický pohotovostní oddíl. Tvořili ho převážně zkušení délesloužící, kteří teprve před nedávnem odešli z armády. Tento oddíl také postupoval nejrychleji. K prudkým bojům došlo u Schwaabova mlýna a u Roučkovy továrny v Rozhraní. Na obou stranách byli první ranění a dokonce i mrtví. Němci v těchto bojích používali i zakázané střely dum-dum. Boj trval necelou hodinu. Nakonec se v devět hodin ocitla Moravská Chrastová opět v československých rukou. Zbývalo už jen vyčistit obec a zlikvidovat poslední ohnisko odporu u evangelického kostela, což trvalo celé odpoledne. Na československé straně padli vojáci Antonín Černý, Bedřich Stuchlík (občan moravských Nezdenic), Alois Žatka (rodák z obce Střeň) a Tomáš Morávek.[2]

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Army.cz. www.army.cz [online]. [cit. 2009-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-31. 
  2. ČOUPEK, Jiří; KRČMA, František. Nezdenice - K 60. výročí ukončení 2. světové války. Nezdenice: Obec Nezdenice, 2005. S. 15.