Diecéze brněnská
Diecéze brněnská (latinsky Dioecesis Brunensis) je římskokatolická diecéze, která se nachází na jihu historické země Moravy (a od 1. ledna 2013 zahrnuje též farnosti Dolní Cerekev a Vyskytná nad Jihlavou nacházející se převážně v Čechách). Podle současného správního dělení České republiky se diecéze rozkládá na území Jihomoravského kraje, části kraje Vysočina a několika farnostmi zasahuje i do Jihočeského, Pardubického a Olomouckého kraje. Sídlem biskupa je krajské město Brno, katedrálou pak katedrála svatého Petra a Pavla. Založena byla na žádost Marie Terezie bulou papeže Pia VI. 5. prosince 1777. Současným (třináctým) sídelním biskupem je Vojtěch Cikrle. Pomocným biskupem byl v sobotu 21. května 2016 jmenován Pavel Konzbul, dosavadní farář u katedrály sv. Petra a Pavla v Brně. Emeritním pomocným biskupem je Petr Esterka. Působí zde 16 mužských a 24 ženských řádů a kongregací. Diecéze má 61 poutních míst (z toho je 33 zasvěceno Panně Marii). Prvním biskupem brněnské diecéze byl Matyáš František Chorinský z Ledské.
Diecéze brněnská Dioecesis Brunensis | |
![]() Znak brněnské diecéze | |
Základní informace | |
---|---|
Sídlo | Brno |
Zřízena | 1777 |
Církev sui iuris | římskokatolická |
Biskup | Vojtěch Cikrle |
Pomocní biskupové Emeritní biskup |
Pavel Konzbul, Petr Esterka |
Generální vikář | Pavel Konzbul |
Církevní provincie | moravská |
Statistické údaje | |
Počet děkanátů | 20 |
Počet farností | 450 |
Rozloha | 10 597 km² |
Počet obyvatel | 1 387 000 (rok 2011) |
z toho katolíků | 533250 (38 %) |
Návštěvnost nedělních bohoslužeb | 78 771 (rok 2018) |
Další informace | |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′0″ s. š., 16°36′0″ v. d. |
Web | http://www.biskupstvi.cz |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
ZnakEditovat
Současný znak diecéze pochází z roku 1946, kdy první a čtvrté pole svého biskupského znaku prohlásil Karel Skoupý za znak diecéze. V původním znaku diecéze bylo pět kuželů a císařský orel s rakouským štítkem na hrudi s písmeny MT.
VlajkaEditovat
Vlajka diecéze pochází z roku 2006, autorem jejího návrhu je Zděnek Velebný z Ústí nad Orlicí. Zlaté zkřížené klíče a stříbrný meč vyskytující se i ve znaku jsou umístěny v modrém vodorovném středním pruhu, který je odkazem na mariánskou tradici. Nad a pod ním jsou směrem od středu umístěny vodorovné pruhy barev žluté, bílé a červené (poslední o dvojnásobné výšce), což je odkaz na barvy Moravy (červená a žlutá) a Brna (červená a bílá). Vodorovné dělení listu je v poměru 2:1:1:9:1:1:2.[1]
HistorieEditovat
Kolem roku 1768 byly nastoleny úvahy o možném vzniku nového církevního dělení, v roce 1773 byla ustavena komise, která měla vypracovat návrh na nové rozdělení území Moravy na tři diecéze, které by měly sídlit v Brně, Opavě a Olomouci, kdy olomoucké biskupství by se mělo stát arcibiskupstvím. Dekret o vzniku olomouckého arcibiskupství byl vydán dne 24. května 1777 po smrti biskupa Maxmiliána z Hamiltonu, který byl velice vlivným a těžce se smiřoval s novým rozdělením. V císařském nařízení z roku 1782 je uvedeno, že do brněnského biskupství spadá brněnský, znojemský a jihlavský kraj.[2]
Po Mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí byl biskupským dekretem Msgre. Josefa Kupky (uveřejněném v Acta curiae eposcopalis Brunensis pod č. 1152) generálním vikářem odtržené části brněnské diecéze dne 16. listopadu 1938 ustanoven probošt mikulovské kapituly Mons. Franz Linke,[3] který spravoval 104 farností. Biskupský generální vikariát se sídlem v Mikulově zahrnoval arcikněžství Mikulov s děkanáty Hustopeče-Drnholec, Hrádek, Mikulov a Olbramovice a arcikněžství Znojmo s vikariáty Vranov nad Dyjí, Hostěradice, Slavonice a Znojmo.[4] S biskupským generálním vikariátem sousedily děkanáty Telč, Dačice, Jemnice, Jevišovice, Horní Dunajovice, Ivančice, Dolní Kounice, Modřice, Židlochovice, Klobouky, Velké Pavlovice a Podivín.[5] Po náhlé smrti Franze Linkeho byl provizorním správcem ustanoven Johann Zabel. Od konce května 1945 přebírala správu brněnská kapitulární konzistoř a od 1. ledna 1946 byl zrušen generální vikariát v Mikulově.[6]
Rozdělení diecézeEditovat
Diecéze je tvořena 451 farnostmi, které jsou od 1. srpna 1997 rozděleny do 20 děkanství (jedna farnost, Brno-dóm, je exemptní, tj. nezačleněna do žádného děkanství). K 1. říjnu 2018 bylo 206 farností obsazených a 244 spravovaných excurrendo.
Přehled duchovních úkonůEditovat
úkony | 1995[7] | 2000[8] | 2011[9] | 2014[10] | 2016[11] | 2017[12] | 2018[13] |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Křty | 7 325 | 5 828 | 4 947 | 4 681 | 4 809 | 4 525 | 4 793 |
Biřmování | 2 829 | 2 105 | 1 547 | 912 | 1 002 | 1 319 | 934 |
První svaté přijímání | - | 4 492 | 2 236 | 2 293 | 2 279 | 2 185 | 2 376 |
Sňatky | - | 1 827 | 1 269 | 1 276 | 1 432 | 1 370 | 1 271 |
Pomazání nemocných | - | - | 20 237 | - | - | - | - |
Pohřby | - | 6 857 | 4 890 | 4 811 | 4 494 | 4 610 | 4 696 |
Osobnosti diecézeEditovat
- Jan Bula
- Felix Maria Davídek
- Prokop Diviš
- Stanislav Drobný
- Beda František Dudík
- Marie Vojtěcha Hasmandová
- Klement Maria Hofbauer
- Leoš Janáček
- Vojtěch Jílek
- Marie Restituta Kafková
- Jiří Josef Kamel
- Jan Kapistránský
- Pavel Křížkovský
- Cyril Martinek
- Řehoř Jan Mendel
- Zdeněk Rotrekl
- Jan Blažej Santini-Aichel
- Jan Sarkander
- Martin Středa
- František Sušil
- Tomáš Týn
- Jan Zahradníček
- Zdislava z Lemberka
FotogalerieEditovat
Třebíč, bazilika sv. Prokopa (UNESCO)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Svatý otec Benedikt XVI. v Brně – Biskupství brněnské
- ↑ HEŘMANOVÁ, Tereza. Historie kůru farního kostela sv. Martina v Třebíči. Praha, 2006 [cit. 2017-01-07]. 45 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta a Collegium Marianum - Týnská vyšší odborná škola. Vedoucí práce Tomáš Slavická. s. 18-20, 27-32, 36-40. Dostupné online.
- ↑ SIUDA, Mgr Bc Pavel. Narodil se v rodině punčocháře. Stal se proboštem významné kapituly. P. Franz Linke. www.doo.cz [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČERVENKA, Jan, Územně správní organizace římskokatolické církve v Československu (1918-1992), s. 108.
- ↑ BOHÁČ, Zdeněk, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, mapa 21.
- ↑ Historické listy, vyd. Lidové noviny, 1992.
- ↑ http://snem.cirkev.cz/download/Duchovni_sprava_1995.htm
- ↑ http://snem.cirkev.cz/download/Duchovni_sprava_2000.htm
- ↑ Katolická církev v České republice. Praha: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-7195-671-6. S. 74 a 75.
- ↑ Výroční zpráva 2014 S.44
- ↑ Výroční zpráva 2016 S.7
- ↑ Výroční zpráva 2017 S.9
- ↑ Výroční zpráva 2017 S.7
LiteraturaEditovat
- Zlámal Bohumil, Založení brněnského biskupství, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 55–158.
- Zlámal Bohumil, Posloupnost biskupů brněnských, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 159–169.
- Zlámal Bohumil, Biskupská kapitula v Brně, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 171–182.
- Jandlová Martina, Brněnská diecéze (1777–2007) – Historie a vzpomínky, Brno 2006. ISBN 80-239-5678-7.
- Biskupství brněnské, Brno 2000.
- Jindřich Zdeněk Charouz, Pohledy do dějin brněnské diecéze, Brno 2006. ISBN 80-239-6713-4
- Katalog brněnské diecéze. Neproměnná část, Brno 2007, ISBN 978-80-254-0298-6. s. 20.
- Katolická církev v České republice, Praha 2013, ISBN 978-80-7195-671-6. s. 74 a 75
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Diecéze brněnská na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Brněnské biskupství v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Webové stránky diecéze
- Klikací mapa Brněnské diecéze
- Údaje na stránkách o katolické hierarchii
- Výroční zprávy biskupství