Otevřít hlavní menu

Berlova vápenka

kulturní památka České republiky v obci Třemošnice

Berlova vápenka u města Třemošnice, známá též jako Vápenka Závratec, je cenná technická a kulturní památka, dokládající místní průmyslovou tradici a historii. Jde o evropskou raritu – 150 let starou výrobnu vápna, ke které vedla 5 km dlouhá lanová dráha. V letech 2009–2010 provedlo město Třemošnice s podporou Evropské unie rekonstrukci vápenky, která dnes slouží veřejnosti jako muzeum železnohorského vápenictví.

Berlova vápenka
Berlova vápenka v Třemošnici.jpg
Poloha
Adresa Třemošnice, ČeskoČesko Česko
Ulice U Vápenky
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 101045 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Historie vápenkyEditovat

S výstavbou vápenky v Závratci bylo započato v roce 1880, krátce nato tu byla zahájena výroba. Vápenka vznikla v severní části Železných hor, bohatých na vápenec a pro zde dříve bylo podobných vápenek více.[1] V letech 1891 až 1892 došlo k přestavbě vápenky majitelem Berlou do dnešní podoby. Doprava suroviny, vápence, byla prováděna nákladní lanovou košíkovou dráhou z Prachovic, kde se vápenec těžil. Lanovka měřila 5 kilometrů a patřila svého času k nejdelším v Čechách; cesta suroviny z Prachovic do Závratce trvala 50 minut. Po roce 1950 však byla v Prachovicích vybudována velká vápenka a cementárna a stavba tohoto podniku vedla k zastavení provozu ve starých vápenkách v okolí. V roce 1960 vyhasly i pece v Závratci. Pak již objekt Berlovy vápenky chátral a jeho majitelem se stalo město Třemošnice.[1]

Od května 2004 je chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]

RekonstrukceEditovat

 
přízemí vápenky

V posledních letech byl několikrát proveden pokus o rekonstrukci třemošnické vápenky, toto úsilí ale vždy ztroskotalo na penězích. Město Třemošnice vynaložilo několikaleté úsilí na přípravu projektu, rekonstrukci a získání finanční částky. Vše se změnilo, když bylo 80 procent investic získáno z finančních prostředků Regionálního operačního programu NUTS II – tedy z fondů Evropské unie. V letech 2009–2010 tak mohla proběhnout rekonstrukce vápenky na které se mimo EU podílelo též město Třemošnice a firma Holcim Prachovice.

Náklady na rekonstrukci takzvané malé vápenky, rozdělené na tři etapy, dosáhly 24 milionů korun.[3] Práce provedla brněnská firma Matoušek, která vápenku zrekonstruovala do podoby v jaké byla při ukončení výroby. Dne 19. července 2010 byla technická památka otevřena veřejnosti.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Vápenka Závratec [online]. 2008 [cit. 2010-06-28]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-03]. Identifikátor záznamu 858316714 : vápenka Berlova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. KOPECKÝ, Josef. Vápenka v Třemošnici ožije v červnu [online]. Český rozhlas, 2010-05-10 [cit. 2010-06-28]. Dostupné online. 
  4. NOVOTNÝ, Filip. Slavnostní otevření vápenky v Třemošnici 19.6.2010 [online]. Český rozhlas, 2010 [cit. 2010-06-28]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • KOLEKTIV AUTORŮ. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV.. [s.l.]: Libri, 2004. (česky) 

Externí odkazyEditovat