Otevřít hlavní menu

Benedikt Aniánský, OSB († 821) byl francouzský římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a později zakladatel jedné z jeho reformních odnoží. Římskokatolickou církví je uctíván jako světec a jeho liturgická památka je slavena 12. února.

Sv. Benedikt Aniánský, OSB
Portrét.
Portrét.
Datum narození asi 750
Datum úmrtí 821
Svátek 12. únor
Uctíván církvemi Římskokatolická církev

ŽivotEditovat

Pocházel z vizigótské šlechtické rodiny z jižní Francie. Vzdělání a vychování získal na dvoře franského krále Pipina Krátkého. Roku 774 málem utonul, když provázel franského krále do boje. Tuto událost pochopil jako výzvu ke změně života a požádal o přijetí do jednoho z benediktinských klášterů v Burgundsku. Jako mnich žil velmi asketicky a pokorně, což jeho spolubratry inspirovalo ke snaze zvolit jej svým opatem. Benedikt takový úřad přijmout nechtěl a raději z kláštera odešel. S pomocí svých příbuzných založil klášter u říčky Aniana a s několika mnichy zde začal žít v duchu původní interpretace Řehole svatého Benedikta. Název říčky přešel později do pojmenování kláštera i do Benediktova přídomku. Roku 814 se stal opatem kláštera sv. Maura v Alsasku. Později v téže funkci přešel do Kornelimünsteru u Cách. S podporou císaře se snažil o reformu benediktinského mnišství. Zemřel v roce 821 a později byl svatořečen.

DíloEditovat

Benedikt Aniánský po sobě zanechal dva spisy. Tzv. Codex regularum, obsahující sepsaná řeholní pravidla, a Concordia regularum, ve kterém jsou zachyceny různé fragmenty pramenů řeholních pravidel v tematickém uspořádání. Druhý ze spisů obsahuje i anonymní text tzv. Mistrovy řehole (Regula magistri), která byla jedním z pramenů pro Řeholi svatého Benedikta.

OdkazyEditovat