Bellona
Bellona (latinsky Bellōna, z bellum „válka), původně Duellona, je římská bohyně války, pravděpodobně sabinského původu. Byla považována za sestru či manželku boha Marta, toho doprovázela do bitvy oblečená do pancíře a přilby, s pochodní, kopím či kyjem v ruce, a řídila Martův vůz. Byla ztotožňována s řeckou Enýó a ta zase s taktéž řeckou Eridou, od počátku 1. století byla ztotožňována s kappadockou bohyní Má, jejíž kult do Říma uvedl Lucius Cornelius Sulla a která nejspíše měla chrám na Kapitolu.[1]
Původně neměla většího významu, nebyly jí zasvěceny žádné svátky, neměla svého flamena a ani o ní není znám prakticky žádný mýtus. Chrám jí nechal postavit až v roce 296 př. n. l. Appius Claudius Caecus po vítězství nad Etrusky a byl zasvěcen 2. června o tři roky později. Stál na Martově poli v blízkosti Circu Flaminiu. Protože stál mimo pomerium, posvátnou vnitřní část Říma, byly zde přijímáni cizí vyslanci a vojevůdci vracející se z války. Nacházel se zde také columna bellica, sloup symbolizující nepřátelskou hranici na který fetiálové vrhali kopí při vyhlášení války.[1][2]
Její kněží zvaní bellonarii či fanatici při slavnostech na její počest pochodovali městem v tmavém oblečení doprovázeni divokým křikem, trumpetami, cimbálů a bubnů. Poté v chrámu obětovali svou krev a zraňovali se noži na rukou, nohou a ramenou, což nejspíše souviselo s identifikací Bellony s Má.[1]
Nerio editovat
Nerio, též Neria, Nerienes či Nerina je římská, původně sabinská, bohyně, personifikace Martovy mužné síly či jeho manželka. Někdy byla ztotožňována s Bellonou či Minervou. Její jméno vychází ze sabinského ner „muž“ a to zase z praindoevropského kořene *h2nér „muž, moc, síla“. V latině ze sabinského slova vychází také neriōsus „energický, pevný“ a cognomen Nero užívané v gens Claudia. Martova nerio svým významem odpovídá virites a hores náležející Quirinovi.[1][3][4]
Reference editovat
- ↑ a b c d NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 36.
- ↑ Encyclopædia Britannica - Bellona [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PALMER, Robert E. A. The Archaic Community of the Romans. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0521124768. S. 167.
- ↑ PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 179.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bellona na Wikimedia Commons
