Bell XV-3
Bell XV-3 (továrním označením Model 200[1]) byl americký experimentální konvertoplán postavený pro výzkumné účely společností Bell Helicopter. Stroj zvítězil v soutěži vyhlášené v roce 1950 americkou armádou (US Army) a letectvem (USAF) o konvertoplán s překlopnými rotory, který měl původně vrtulníkové označení XH-33. Letoun byl schopen vertikálního vzletu a přistání (VTOL).
| Bell XV-3 | |
|---|---|
 | |
| Určení | experimentální konvertoplán |
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | Bell Helicopter |
| První let | duben 1955 [1] |
| Charakter | v současnosti muzejní exponát |
| Vyrobeno kusů | 2 ks[2] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vývoj a konstrukce editovat
XV-3 se poprvé vznesl do vzduchu v dubnu 1955.[1] Ačkoli měl omezené letové možnosti, úspěšně demonstroval koncepci překlopných rotorů v období od 18. prosince 1958 do července 1962, kdy podnikl celkem 110 konverzí letového módu (překlopení rotorů). Program byl ukončen poté, co byl zbývající letoun poškozen ve větrném tunelu při nehodě 20. května 1966.[3] Údaje a zkušenosti nashromážděné během testů XV-3 byly klíčové pro vývoj typu Bell XV-15, jenž později proklestil cestu pro úspěšný typ V-22 Osprey.[4]
XV-3 měl pístový motor zabudovaný v trupu s hřídelemi pohánějícími dvojici dvoulistých rotorů na koncích nosného křídla (na každém konci jeden rotor). Rotory se mohly sklápět v rozmezí 90° z vertikální (svislé) do horizontální (vodorovné) polohy. To letounu umožňovalo start a přistání stejným způsobem jako vrtulníku, zatímco v horizontálním letu mohl dosahovat vyšších rychlostí než helikoptéra. Zpočátku byly použity trojlisté rotory, které byly nahrazeny dvoulistými. Za přistávací podvozek sloužila dvojice dlouhých ližin.[1]
Specifikace editovat
Data z: NASA Monograph 17 [5] a Aerophile, Vol. 2, No. 1.[6]
Technické údaje editovat
- Posádka: 1 pilot
- Délka: 9,2 m
- Výška: 4,0 m
- Rozpětí nosného křídla: 9,5 m
- Průměr nosného rotoru: 2× 7,6 m
- Prázdná hmotnost:[pozn. 1] 1 907 kg
- Vzletová hmotnost: 2 218 kg
- Pohon: 1× pístový motor Pratt & Whitney R-985-AN-1; 336 kW
Výkony editovat
- Maximální rychlost: 296 km/h
- Cestovní rychlost: 269 km/h
- Dolet: 411 km
- Dynamický dostup: 4 600 m
- Stoupavost: 6,3 m/s
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Prázdná hmotnost udává hodnotu hmotnosti standardně vybaveného konvertoplánu bez paliva a posádky.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bell XV-3 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Bell XV-3, s. 340.
- ↑ Vadim Michejev: Винтокрылый трaнcфoрмeр, Взлёт: национальный аэрокосмический журнал, Aeromedia, 10/2006, ISSN 1819-1754, str. 12 (rusky)
- ↑ Kiley, Don. "The Tiltrotor. Aviation's square peg?". Flight Safety Information Journal Archivováno 7. 9. 2008 na Wayback Machine.. Special Edition, July 2003. Accessed on 26 October 2008. (anglicky)
- ↑ Whittle, Richard. "The Dream Machine: The Untold History of the Notorious V-22 Osprey" pp36+41+48. New York: Simon & Schuster, 2010. ISBN 1-4165-6295-8. Retrieved: 11 August 2012. (anglicky)
- ↑ Maisel et.al. 2000, str. 121-2.
- ↑ Miller, Jay. Aerophile. San Antonio, Texas, June 1979. Volume 2, Number 1. str. 13–14. (anglicky)
Literatura editovat
- Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Bell XV-3, s. 340. (česky)
- Markman, Steve, and William G. Holder. Straight Up: A History of Vertical Flight. Schiffer military/aviation history. Atglen, PA: Schiffer Pub, 2000. (anglicky)
- Maisel, Martin D., Demo J. Giulianetti and Daniel C. Dugan. "The History of the XV-15 Tilt Rotor Research Aircraft: From Concept to Flight". Washington, D.C.: NASA History Division, 2000. (anglicky)
Související články editovat
- Konvertoplány podobné koncepce
