Bejt Oren

vesnice typu kibuc v Izraeli

Bejt Oren (hebrejsky בֵּית אֹרֶן, doslova „Borovicový dům“, v oficiálním přepisu do angličtiny Bet Oren[2], přepisováno též Beit Oren) je vesnice typu kibucIzraeli, v Haifském distriktu, v Oblastní radě Chof ha-Karmel.

Bejt Oren
בית אורן
Pohled z kibucu Bejt Oren
Pohled z kibucu Bejt Oren
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška292 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00
StátIzraelIzrael Izrael
distriktHaifský
oblastní radaChof ha-Karmel
Bejt Oren
Bejt Oren
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel422 (2014[1])
Správa
Vznik1939
Oficiální webwww.beit-oren.org.il
PSČ3004400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Leží v nadmořské výšce 292 metrů na zalesněných západních svazích pohoří Karmel, na svahu, který jižně od osady prudce spadá do údolí Nachal Oren, do kterého zde od jihu ústí podél hory Har Arkan vádí Nachal Rakit. Severozápadně od obce vystupuje hřbet Reches Mitla, po jehož jižní straně teče vádí Nachal Mitla, na severní straně Nachal Sfunim. Severovýchodně od obce začíná vádí Nachal Durim. Jihozápadně od Bejt Oren stojí nad kaňonem Nachal Oren hora Har Oren. Z jejích severních svahů vybíhá vádí Nachal Megadim. Na východ od vesnice terén stoupá k centrálnímu hřebenu Karmelu s horami Har Alon a Rom Karmel.

Obec se nachází cca 5 kilometrů od břehů Středozemního moře, cca 75 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu a cca 8 kilometrů jižně od centra Haify. Bejt Oren obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je zcela židovské. Ovšem 4 kilometry na východ a jihovýchod od vesnice leží na hřbetu Karmelu skupina sídel obývaných arabsky mluvícími Drúzy.

Bejt Oren je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 721, která klesá z hřbetu Karmelu do pobřežní nížiny.

Dějiny

editovat

Bejt Oren byl založen v roce 1939.[2] Účelem zřízení nové židovské osady v tomto hornatém regionu bylo posílit židovskou kontrolu nad jižním přístupem k Haifě. Šlo o opevněné sídlo typu Hradba a věž.[3]

Jméno vesnice je odvozeno od biblického citátu, Kniha Izajáš 44,14 - „Dá si porazit cedry nebo vezme dub, drnák či křemelák, vypěstoval si je mezi lesními stromy. Zasadil jasan a déšť mu dal vzrůst[4]

Během 40. let 20. století, kdy se na konci britského mandátu vyostřoval židovský odpor k britské vládě, sloužil Bejt Oren jako jedno z center židovských jednotek Hagana. V obci je pomník židovským parašutistům, kteří za druhé světové války operovali v nacistické Evropě.[5] Koncem 40. let měl kibuc Bejt Oren rozlohu katastrálního území 980 dunamů (0,98 kilometru čtverečního).[6]

V roce 1987 v kibucu vyvrcholila silná ekonomická krize, jejímž důsledkem byl odchod cca poloviny obyvatel. Od roku 1988 pak začala kolektivní vesnice procházet reformou hospodaření. V roce 1995 pak kibuc přešel na individuální systém odměňování svých členů podle odvedené práce.[3] Ekonomika obce je založena na zemědělství a turistickém ruchu.[5] Ve vesnici funguje zařízení předškolní péče o děti.[3]

Lesní požár 2010

editovat
Související informace naleznete také v článku Lesní požár v Izraeli 2010.

2. prosince 2010 vypukl v lesích v pohoří Karmel rozsáhlý požár, jehož sílu znásobilo dlouhodobé sucho a silný vítr. Rozšířil se proto na plochu několika kilometrů čtverečních v prostoru mezi jižním okrajem Haify, městem Isfija a vesnicí Bejt Oren. V této oblasti muselo dojít k evakuaci osob, včetně chovanců a personálu nedaleké věznice Damon. Při evakuaci nápravného zařízení oheň pohltil autobus převážející personál. Zemřelo 40 lidí. Kromě lidí z vězeňské správy byli mezi oběťmi požáru i civilisté.[7] V noci z 2. na 3. prosince se nepodařilo oheň lokalizovat a dopoledne 3. prosince již počet evakuovaných lidí přesáhl 15 000. Vesnice Bejt Oren byla dle zpráv z rána ohněm z velké části zničena.[8] Tyto odhady ale během pátku 3. prosince byly korigovány s tím, že 80 % zástavby v Bejt Oren požár přežilo.[9]

Demografie

editovat

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Bejt Oren Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 422 lidí. Během roku 2014 registrovaná populace klesla o 3,4 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Bejt Oren[1] [10][11]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 295 328 251 234 306 322 294 306 302 320 324 298 446 424 409 407 437 422

Reference

editovat
  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. a b c בית אורן [online]. beit-oren.org.il [cit. 2010-04-23]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. Iz 44, 14 (Kral, ČEP)
  5. a b בית אורן [online]. hof-hacarmel.co.il [cit. 2010-04-23]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  7. 40 burned to death on bus as huge fire rages in North [online]. The Jerusalem Post [cit. 2010-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Firefighters block flames at entrance to Tirat Hacarmel [online]. The Jerusalem Post [cit. 2010-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Analysis: Heroism, resilience… and gnawing questions [online]. The Jerusalem Post [cit. 2010-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  11. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat